Online archiv

Vydání: 1/2005

Půjdu k zápisu

Alena Kutílková, MŠ Hospozín, 1/2005
S dětmi předškolního věku jsme plnili úkol Osvojovat si dovednosti předcházející čtení a psaní - rozlišovat hlásku na začátku slova.

Tykadlový karneval

Eva Štanclová, MŠ Hospozín, 1/2005
Karnevaly k naší mateřské škole neodmyslitelně patří již několik let. Stávají se první velkou společnou akcí v novém školním roce a setkávají se na nich děti a rodiče s námi, učitelkami mateřské školy. V minulých letech seuskutečnily tyto karnevaly: Skřítků podzimníčků, Kloboukový, Brýlový a Knoflíkový. Všechny se u dětí i u rodičů setkaly s velkým ohlasem a mnohé maminky nás mile překvapily, jak vtipně dokázaly své děti na karnevaly obléknout.Pro letošní rok jsem vymyslela Tykadlový karneval. Na našich karnevalech se nejen tančí, ale hlavně soutěží. Jednotlivé soutěže jsem motivovala básněmi o motýlech, broučcích a mravenečcích. Mezi soutěžemi si děti zatančilypři písničkách Sluníčko, sluníčko, Mravenčí ukolébavka a Polámal se mraveneček.Při soutěži Na zmoklé motýlky děti musely rychle najít svůj domeček, jakmile zaslechly bouřku. Napínavé byly závody broučků. Závodníci totiž zdolávali překážky - přelézali kmen, přešli lávku nad vodou a prolezli myšídírou. Překvapivě nerozhodně skončila hra Na pilné mravenečky. Mravenci stavěli mraveniště z jehličí a vtip byl v tom, že směli nosit jehličí pouze po jednom kusu. Při soutěži Siláci mravenci obíhali závodníci okolo mravenišť snákladem několika různorodých předmětů (kamínek, makovice, ořech, šiška).S velkým zájmem děti sledovaly motivační scénku o zlobivém broučkovi, který nechtěl jíst a odstrkoval každý list. Úkolem soutěže při hře Na hodné broučky bylo sníst co nejrychleji několik piškotů a ukázat prázdnou pusu.Dětem se zprvu zdálo, že je to lehká soutěž, ale pak se přesvědčily o opaku. Zato Mlsné berušky zvládly svoji soutěž s úsměvem. Závodily v pití sladké limonády brčkem.Zimomřiví broučci nosili do svých domečků polínka na zimu, aby si mohli zatopit. Také další scénku sledovaly děti se zájmem a s účastí. Jmenovala se"Brouk se loučí s létem". Aby děti potěšily smutného broučka,pozvaly ho na taneček. Na závěr karnevalu předvedli předškoláci taneček při zhudebněné básni"Hřej, sluníčko, ještě chvíli".A pak už se jen počítaly získané body v soutěžích. Družstvo"červených tykadláčků"zvítězilo pouze o jediný bod před svými kamarády s černými tykadly. Sladká odměna neminula ani vítěze ani poražené. A na památkusi všichni odnesli hezké obrázky. Protože jsme chtěli tradici trošku obměnit, uspořádali jsme karneval v dopoledních hodinách pouze pro děti a rodiče si mohou půjčovat videozáznam z karnevalu, který nám zhotovila jedna zmaminek.

Zima je tady

Mgr. Petra Vondrová, Ph.D.; Pardubice, 1/2005
Zimní měsíce nabízejí výtvarné hrátky s různorodým materiálem, který najdeme doma nebo jsme si nasbírali během podzimních vycházek přírodou.

O čem písnička vypráví (6)

1/2005
V lednu se celá příroda zahalí bílým sněhovým pláštěm a potoky i rybníky se potáhnou ledovým příkrovem. Paní Zima dětem nabídne nádherné klouzačky.

Co jedí sněhuláci

Iveta Burešová, 91. MŠ Plzeň, 1/2005
Dvakrát ročně pro děti připravujeme akci s přespáním v MŠ. Na leden jsme tedy nachystali akci pod názvem"Co jedí sněhuláci?"Sešli jsme se ve třídě všichni ve sněhovém, tedy bílém oblečení. Venku mrzlo, až praštělo, atak jsme se rozhodli postavit si sněhuláka ve třídě pěkně v teplíčku.Děti přišly na to, že ze sněhu by nám sněhulák asi dlouho nevydržel a navrhovaly různá řešení ( nakreslit, vystříhat z papíru, nalepit z vaty...). Z tašky jsem vytáhla tři různě velké látkové tunýlky, které jsme navléklina tyč z Polikarpovovy stavebnice a začali je naplňovat zmuchlanými novinami - a vida, sněhulák byl na světě! Co mu ještě chybí? Opět na to přišly samy děti, a tak jsme z papíru dotvořili nos, oči, knoflíky a hrnec."Jé, sněhulákovi tečou slzy!"vykřikl Honzík. A opravdu, sněhulákovi tekly z očí papírové slzičky. Zkoušeli jsme sněhuláka rozesmát písničkou, veselou hrou a dokonce jsme mu z víček od PET lahví postavilikamarády sněhuláčky, ale nic, slzičky nezmizely."Ale co to? Nic neslyšíte? Sněhulákovi kručí v břiše."Přemýšleli jsme společně, co asi takový sněhulák jí - rampouchy, led, sníh... Ale jak to uděláme?"Půjdemeven pro sníh!", rozhodly děti.Rozpočitadlem jsme vybrali Terezku, ta se oblékla a společně s paní učitelkou se vydala ven pro sníh do mističky. Mističku jsme pak postavili před sněhuláka a šli jsme také večeřet, protože nám vyhládlo. Po večeři jsmezjistili, že sněhulák všechen sníh snědl a že už mu nezbyla ani jedna slzička.Najednou přiběhl Martin s očima navrch hlavy:"Já viděl v chodbě bílé stopy!"Všichni jsme běželi za ním. vyzkoušeli jsme, jestli by to nemohly být stopy někoho z nás a zjistili jsme, že i paní učitelky majímenší nohu. A tak jsme se po stopách vydali. Dostali jsme se až ke dveřím spodní třídy, kde v dálce stál o něco menší sněhulák než ten náš, ale svítily mu oči. Nejstatečnější děti k němu došly samostatně, menší děti společně zaruku s paní učitelkou.To bylo překvapení! Kolem sněhuláka ležela pro každého sklenička se sněhuláčkem. Když jsme se vraceli zpátky, našli jsme další stopy, které vedly do lednice. Po vyluštění zimních hádanek jsme mohli lednici otevřít. To byloradosti! Malinkatí sněhuláčci ze sněhu nám darovali nanuky. Když jsme nanuky snědli, chystali jsme se k spánku. Před spaním proběhlo ještě promítání pohádky o dvou sněhulácích a pak už bylo slyšet jen spokojené oddychování.Ráno na děti čekalo ještě jedno překvapení u našeho sněhuláka - v kelímcích kusy ledu a v nich zamrzlý balónek a drobná hračka. To bylo netrpělivosti, než se led rozehřál! Když pak odpoledne děti odcházely domů, dostalyještě diplom za statečnost.Nejlepší odměnou pro nás učitelky bylo nadšené vyprávění dětí rodičům a věty typu:"Až se zase bude spát ve školce, musím tu být!"

Ztracený vodníček

1/2005
Cíl: rozvoj sluchového vnímáníPopis hry: Jedno dítě-sumec má v ruce zvoneček. Druhé dítě-vodník má zavázané oči. Sumec je na bezpečném místě a zvoní na zvoneček. Vodník hledá cestu domů a jde za zvukem zvonečku.

Vodníci a rybičky

1/2005
Cíl: rozvoj postřehu a rychlosti, procvičení číselné řadyPopis hry: Jedno dítě-vodník spí uprostřed herny, ostatní děti-rybičky pomalu vyplují ze svého domečku (z určeného místa). Když se vodník začne probouzet (učitelka říká říkanku):Já jsem malý vodníček, kolik chytnu rybiček?Jedna, dvě, tři, čtyři, pět, mám vás, rybky, hned!Vodník se snaží chytit rybičky. Ty musí rychle odplout do svého domečku. Chycené ryby jsou začarované na vodníky a hra se opakuje. Vítězí děti, které nebyly chycené. Jsou odměněny vodnickým potleskem - brekekekeke! Říkanku seděti naučí.

Pláče vodníček

1/2005
Cíl: spojit píseň s pohybemPopis hry: Jedno dítě-vodníček je uprostřed kruhu, ostatní se drží za ruce, jdou po kruhu a zpívají:Pláče vodníček, že mu vyschl rybníček, mlýnek doklapal, (tleskání) šůsek fráčku dokapal. (pleskání po zadečku)Vodníček si dřepne, ostatní jdou opačným směrem po kruhu a zpívají:Sám zbyl v povodí, k přehradě se nehodí,šel se potopit, (zmenšení kruhu) aby měly děti klid. (dupání nohama)

Co se děje pod zamrzlou hladinou

Zuzana Nováková; MŠ Resslova, Havířov-Město, 1/2005
V tematickém celku Příroda kolem nás jsme zpracovali tematickou část Co se děje pod zamrzlou hladinou do pěti dnů. Cílem byl rozvoj fantazie, představivosti, logického myšlení a souvislého popisného vyjádření.

Módní přehlídka

Iveta Burešová, 91. MŠ Plzeň, 1/2005
S rodiči máme velmi dobrou a úzkou spolupráci již několik let. Téměř každý měsíc pořádáme odpolední akce pro děti a rodiče v rámci tématu, který zrovna s dětmi prožíváme. Na každé setkání vymýšlíme pro děti i rodiče spoustu hera úkolů. Napadlo nás tedy, že bychom to mohli pro jednou vyměnit. Zadali jsme rodičům úkol - připravit svému dítěti netradiční model i s popisem.My už jsme jen v den akce připravili z laviček molo na módní přehlídku a těšili se, co rodiče vymysleli. Byli jsme příjemně překvapeni, modely byly úžasné. Představil se nám např.:"Vesmírný princ"ze stříbrnégalaxie v dobře viditelném materiálu z alobalu, aby byl při procházce po mléčné dráze nepřehlédnutelný."Dívčí fotbalový model", který doplňovaly modrobílé perličky a slamák proti slunci, který dodával celému modelueleganci, jen pohybovat se prý v něm musí ladně a zásadně se vyhýbat míči."Model milovníků jídla"z velmi praktického omyvatelného materiálu, doplněný četnými kapsičkami, do nichž prý je možno uložit neuvěřitelné množství pochutin, a slušivým kloboučkem s praktickou ozdobou - příborem."Pé Vé Cé model"z neprodyšného igelitu doplněný nepromokavým baretem, malou nepromokavou taštičkou, protiskluzovými podkolenkami a botami do sucha a do vodičky.Dalšími modely byly"Včelka Mája","Tulák","Pérák","Mušketýr","Krabicový Model","Svatební model","Pastelka".V dalším roce jsme rodičům zadali vymyslet netradiční klobouky. Tentokrát nezůstaly pozadu ani paní učitelky. Jedna přišla jako"sloní dáma"s kloboukem plným slonů, druhá se slaměným kloboukem zdobeným květinami zpapíru.

Na cestě k Eskymákům

Renata Špačková; MŠ Trnava, 1/2005
Předškoláci mají velký zájem o nová a nezvyklá témata, která jim přinášejí zajímavé informace. V zimním období je upoutá cesta na Severní ledový pól - na Arktidu.

Koně jsou kamarádi

Anna Svobodová, CMŠ a ZŠ Archa, Petroupim, 1/2005
Ač je naše mateřská a základní škola v malé obci, mnoho rodičů se rozhodlo děti dovážet jak z okolních obcí, tak i z 8 km vzdáleného Benešova. Přilákal je program naší školy. Mimo jiné nabízí velmi úzkou spolupráci s rodiči,propojení"malých"a"velkých"školáků, včetně výhody umístění sourozenců v jednom zařízení a plynulý přechod z mateřské do základní školy ve známém prostředí se známými lidmi.Program školy věnuje velkou pozornost pěstování vztahu k přírodě. Využíváme velkou zahradu a krásné okolí Petroupimi - blízké lesy, nedaleký rybníček a potok. Míst ke zkoumání a pozorování přírody je tu opravdu dostatek. Iděti z Benešova tak mají možnost prožívat velkou část roku na čerstvém venkovském povětří. Co by byla výchova přiblížená rodinnému modelu na zdravém vzduchu bez možnosti pohladit si občas nějaké zvířátko? Ne každý má ideálnímožnost - zvíře doma. Toto řešení je jistě pro utváření těsného kontaktu s přírodou nejlepší. Kdo někdy prožil opravdový přátelský vztah s jakýmkoli zvířátkem, je tím obohacen, když ne na celý život, tedy určitě na jeho velkou část.Ve školních zařízeních je chov jakýchkoli zvířat v současné době problémem. Sem tam nějaká pohlazená kočka ani časté okukování zvířat na statku nebo v ZOO nemohou nahradit soustavnou péči a přátelství zvířecího kamaráda. Vposledních letech se vyrojilo, alespoň kolem Benešova, mnoho statků chovajících koně. My máme to štěstí, že je jeden z nich ve Věřicích, tedy pouhé 3 km od naší školy. Fotografie zachycuje naši návštěvu u ,,poničky"Nikolky. Ve stáji i venku projevovaly nadšení jak děti, tak i koně. Zvlášť při nadílce jablíček ze zahrady. Kamarádit se i s tak velkým zvířetem, jako je anglický plnokrevník, je pro děti velký zážitek. Přáli bychom si dopřátdětem těchto zážitků co nejvíce.