Online archiv

V naší mateřské škole se stalo již pravidlem setkávání dětí a rodičů několikrát do roka. Pro podzimní setkání jsme si připravili společnou akci pod názvem „Veselí draci“. Do přípravy jsme zapojili nejen děti, ale i jejich rodiče. Na výrobu draků bylo zapotřebí zajistit barevné igelitové tašky, sáčky a dětské ramínko. Krepový papír, provázky, barevné izolepy, nabarvené mušličky z těstovin, různé druhy papíru a další pomůcky jsme připravili v MŠ. Pozvali jsme rodiče na odpoledne, aby přišli pomoci svým dětem při výrobě draků a dráčků všech nálad a velikostí. Od rána se děti nemohly dočkat okamžiku, kdy si jejich rodiče přijdou s námi do školky hrát. Vyráběli jsme papírové dráčky na výzdobu školní zahrady a igelitové draky, kteří se mohou navléci na ruku, ramínko či koště. Obličej dráčků jsme vytvořili z barevných izolep. Během chvíle jsme měli plnou třídu různých draků a dráčků. Rodiče si zavzpomínali na dětská léta a děti byly spokojené a pyšné na své šikovné rodiče. Druhý den jsme slavnostně vyzdobili stromy na naší školní zahradě malými papírovými draky. Spadané listí jsme nahradili dráčky a až přijde zima, vyměníme je za sněhové vločky. Hlavní cíl byl splněn - to nám prozradily rozzářené dětské oči. Příjemná atmosféra nás provázela po celé odpoledne. Rozcházeli jsme se ve večerních hodinách, ale myslím, že nikdo nelitoval a neměl pocit promarněného času.

Příjemnou tradicí naší mateřské školy je pořádání velikonočních a podzimních tvořivých dílen. I loni jsme se sešli v podzimním odpoledni. Přišli rodiče s dětmi, aby si vyzkoušeli svou šikovnost a tvořivost při netradičních výtvarných technikách. Maminky si přišly na své při aranžování sušených i živých rostlin do malých květináčků. Dlabání dýní bylo také oblíbeným stanovištěm. Děti si odnášely domů rozmanitá strašidýlka. Ze starých prostěradel maminky nastříhaly zubatými nůžkami prostírání. Děti si je potom zdobily bramborovými tiskátky a barvami na textil podle své fantazie. Ozdobené květináče ubrouskovou technikou s podzimními motivy vypadaly moc pěkně. Nejmenším návštěvníkům se dařilo při otiskování nabarvených listů na papír. Také květináče polepené různými druhy semínek a kořením měly velký úspěch. Při našem společném odpoledni provoněném kávou všem přišlo vhod sladké pohoštění, kterým se pochlubily maminky. Všichni se už těšíme na společné jarní setkání.

Podzim, nejbarevnější období roku, přímo vybízí k tvořivosti. Častou inspirací je právě zralé ovoce a barevné listy. A tak s dětmi pozorujeme, vyprávíme si, recitujeme, zpíváme, malujeme a tvoříme.

Slovo mandala pochází z indického jazyka sanskrt a znamená kruh. Mandaly jsou kruhové obrazce, které můžeme vyplnit kreslením, malováním, potiskem, nebo sestavováním drobných tvarů.

Přísloví doprovázela život našich předků po staletí. Jejich užívání je však v běžném hovoru stále řidší. Příčin tohoto stavu je několik, mezi jinými také ta, že lidé (a děti obzvlášť) řadě přísloví dnes dobře nerozumějí. Příčinu můžeme někdy najít v archaickém jazyce, ale podstatně závažnějším důvodem je upadající schopnost dětí porozumět obraznému sdělení, vnímat a vytvářet slovní obrazy, užívat jazyk nejen v jeho funkci sdělovací, ale také estetické a emoční. Jako inspirace k rozvoji intelektových, jazykových i literárních dovedností dětí může sloužit kniha Říkejme si přísloví, z níž přinášíme ukázky.

Začátkem prosince všechny děti s napětím čekají, až k nim přijde na návštěvu štědrý Mikuláš, přísný čert a laskavý anděl. Těšení se na návštěvu, která jim přinese sladký dárek, si děti mohou zpříjemnit vyráběním.

Jak můžeme dětem, které se už nemohou dočkat Vánoc, ukrátit a zpříjemnit dlouhé čekání na stromeček a dárky? Určitě adventním kalendářem. Nespokojíme se ale s kupovaným a vyrobíme si ho sami. Děti nám jistě rády pomohou.

V první polovině 19. století byla existence českých škol těsně spojena s činností řady vlastenců, kteří neúnavně usilovali o rozvoj českého jazyka. Byl mezi nimi i kněz Karel Alois Vinařický (1803-1869), autor prvního českého slabikáře a mnoha dodnes známých dětských říkanek.

I starší předškoláci mají rádi pohádkové cvičení. Mohou při něm zdokonalit koordinaci pohybu a dechu a rozvíjet jemnou motoriku pohybu.

Používání hrubých či silných slov se objevuje mezi dětmi poměrně často. U starších školáků nás občasné používání vulgarismů už ani nepřekvapí.

Jsme zvyklí na určitý hygienický a sociokulturní standard. Většina dětí, které přicházejí do mateřské školy, v něm doma vyrůstá a přináší si z rodiny základní znalosti a návyky. Uplatňují je někdy více, jindy méně a nerady, ale „vědí“. Občas se ovšem setkáme s dítětem, které „neví“.

říká muzikoterapeut Zdeněk Šimanovský, se kterým jsme mluvili o tom, jak pracovat s neklidnými, hyperaktivními dětmi.