Online archiv

Kolumbie je zemí s krásnou přírodou, zajímavou kulturou, ale i zemí, kde můžeme najít inspiraci pro předškolní vzdělávání. Pojďte se s námi podívat do několika kolumbijských školek.

Jsme venkovská dvoutřídní mateřská škola, do které se sváží speciální autodopravou padesát dětí z osmi okolních obcí. Třídy jsou smíšené, čímž chceme podpořit vztahy mezi dětmi, které jsou buď kamarády ze stejné obce, nebo sourozenci. Vzhledem k tomu, že v naší mateřské škole děti tráví podstatnou část dne, bylo a je naší snahou, aby pobyt děti prožívaly v pohodě a s pocitem radosti a uspokojení. Denně dochází do mateřské školy pouze rodiče místních dětí, ostatní jen nahodile nebo u příležitosti různých akcí, které v průběhu roku pořádáme. Je proto naší snahou navazovat s nimi co nejtěsnější kontakty. Víme, že partnerský vztah školy a rodiny má podstatný vliv na pohodu dětí. Proto se již 6 let snažíme navazovat kontakty s rodinami dětí ještě dříve, než nastoupí do našeho zařízení. Od 2 let věku dítěte mají rodiče a jejich děti možnost pravidelně se scházet mimo provoz v naší mateřské škole v tzv. „Mateřince“ vždy ve stanovený den v měsíci na dvě hodiny. Této možnosti využívala v uplynulém období většina rodičů z okolí, což se projevilo při nástupu dětí do mateřské školy. Přicházejí do známého prostředí, potkávají známé děti a učitelky. Ale i tak je adaptace dětí individuální a rozložená do delšího časového období. Postupně, nejprve za přítomnosti rodičů a dále pak podle dohody, se doba pobytu dětí v MŠ prodlužuje tak, aby bylo dítě v pohodě od rána až do doby svého odchodu do rodiny (většina dětí je v mateřské škole již od sedmi hodin ráno a odpoledne odjíždí poslední skupina v půl čtvrté). Letos v září při nástupu nových dětí se opět potvrdila naše dobrá zkušenost s takto zavedeným systémem. Děti, které „Mateřinku“ navštěvovaly, potřebovaly mnohem kratší čas k tomu, aby se osamostatnily a zvykly si na nový denní režim. Děti, které prostředí neznaly, měly ještě na konci září problémy s adaptací. Jejich věk v tom však nebyl rozhodující. Další pro nás osvědčenou zkušeností „dobrého startu“ v mateřské škole je důraz na zvládnutí základů sebeobsluhy (svlékání, oblékání, vyzutí a obutí obuvi, orientace ve svých věcech apod.) s přihlédnutím k věku dítěte. Pro chod naší školy je důležité, aby se děti dokázaly za drobné pomoci dospělého převléknout pro pobyt ve třídě nebo naopak obléci se na cestu domů. O tom všem hovoříme s rodiči na „Mateřince“. Vysvětlujeme rodičům, že činnosti, které dítě dobře zvládá, mu nepřipadají obtížné, nepřinášejí mu žádné stresové stavy a ono tak nezatouží po přítomnosti rodiče v případě nesnází (samozřejmě, že vždy je po ruce dospělá osoba, která je ochotná pomoci). Většina dnešních pětiletých dětí (i mladších) zvládá na počítači to, co někteří dospělí nedokáží. Tak proč by nemohly zvládnout i sebeobsluhu? Po čase dokáží pomoci i těm kamarádům, kteří to potřebují. Mimo jiné tím posilují pěkné vztahy jeden ke druhému a pocit sounáležitosti. Pocit jistoty a pohody prožitý bez mámy a táty. A o to nám jde.

Reaguji na dopis Ilony Tomanové, který byl zveřejněn v čísle 8/2006 časopisu Informatorium 3-8. Ráda bych upozornila na to, že čtyřhodinové děti nejsou oříškem ani tak pro úřady, ale především pro mateřské školy. V roce 2005 jsem musela - kvůli snížení úvazků - rozvázat pracovní poměr s učitelkou, o které jsem věděla, že je oblíbená u dětí, rodičů i v kolektivu, o jejích schopnostech nemluvě. Jenže někdo to být zkrátka musel, a jak většina ředitelek určitě dobře zná, vybrat jednu z řady je vždycky to nejhorší. Díky čtyřhodinovým a pětidenním dětem bude naše školka v příštím roce s největší pravděpodobností řešit podobný problém. Jsme na malém městě, kde zatím není příliš pracovních příležitostí, a počet dětí nám stále mírně klesá. Naopak nám stoupá počet dětí s omezenou docházkou a ty nám na úvazcích bohužel nepřidají. Maminky chtějí zůstávat na mateřské co nejdéle a děti do školky dávají jen na 4 hodiny denně. V našem případě není možné děti na omezenou docházku nepřijmout, potřebujeme každé dítě a ty, co mají docházku omezenou, jednou budou celodenní. A jsme u existenčního problému. Na kolektivní snížení úvazků všem zaměstnancům pracovní kolektiv už jednou nepřistoupil, takže budeme nejspíš opět řešit nadbytečnost zaměstnanců. A koho propustit? Učitelku? S tímhle počtem dětí ne. Uklízečku? Jeden člověk nestihne uklidit čtyřpavilónovou školku se spojovací chodbou, když se některé prostory musí uklízet několikrát za den. Topiče? Jedinou mužskou sílu v kolektivu, která nám dělá údržbu? Většina provozních zaměstnanců už teď pracuje na zkrácený úvazek. Pokud někoho propustím, ostatní se podělí o jeho práci, ale o nic víc. Ministerstvo práce a sociálních věcí sice pomohlo maminkám, ale všechno má v reálu svůj rub a líc. Maminky, které by chtěly jít z finančních důvodů do práce při mateřské, práci sice dostanou, ale většinou na poloviční úvazek, což znamená 4 hodiny čisté pracovní doby. V našich podmínkách, kdy se do zaměstnání dojíždí, jim čtyřhodinová docházka nepomůže. Je potřeba mít alespoň hodinu na cestu do a ze zaměstnání a my jim v tom nemůžeme pomoci, jelikož docházka je povolena pouze na 4 hodiny denně. A pro mateřské školy je tento zákon díky normativům spíše likvidační. Situaci nám komplikuje také rozdílný názor MŠMT a Krajského úřadu v Plzni, jak uvádět děti do výkazu. Náš problém je zkrátka v tom, že na čtyřhodinové děti dostáváme nízký limit zaměstnanců, školky jsou v dopoledních hodinách přeplněné, a dítě je ve školce přítomno v době, kdy probíhá ta nejdůležitější část výchovy a vzdělávání z celého dne. Podle jednoho z výkladů MŠMT je možné, že ředitel školy nemusí přistoupit na právní změnu docházky a čtyřhodinovou docházku nepovolí. Rodiče ji sice budou dodržovat, aby nepřišli o rodičovský příspěvek, na který mají právo, škola vydá potvrzení o čtyřhodinové docházce, protože potvrzuje faktickou docházku dítěte, ale rodiče platí plné školné a stravné za celodenní docházku, které je při omezené docházce o něco málo sníženo. Podle KÚ v Plzni máme uvádět do výkazů skutečný stav v září a podle situace žádat v průběhu roku o změny, a třeba i navýšení rozpočtu. Ale budou nám skutečně rozpočty navýšeny jak v penězích, tak v limitu zaměstnanců? V minulém roce jsem o limit zaměstnanců bojovala, protože počet dětí klesl o pouhé tři, a přibylo jedno s pětidenní docházkou, ale ani tento argument mi nepomohl a propuštění jedné z učitelek jsem se nevyhnula. Při mé osobní návštěvě na krajském úřadě jsem byla důrazně upozorněna na zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, kde jsou uvedeny sankce při překračování závazných ukazatelů. Kde máme brát jistotu a jak tedy organizačně zajistit další školní rok? Bylo velice zajímavé přečíst si výsledky průzkumu Pedagogické fakulty v Českých Budějovicích. Problémy v něm popsané pálí opravdu snad všechny mateřské školy. Jenže je pravdou, že školky mlčí, pracují a hledají kompromisy. Pro naši školku ale tahle doba skončila, a jsem si jistá, že to bude zanedlouho platit i pro mateřské školy v okolí. Kompromisy zkrátka došly a hledání přijatelných cest je v nedohlednu. Už za stávajících podmínek musí děti snášet věčné střídání učitelek a spojování tříd. Někdy přemýšlím, pro koho tu vlastně jsme. Pro právní normy? Pro úřady? Nebo dokonce pro děti? Třetí je správně a budeme pro to dělat maximum. V naší situaci nemáme co ztratit, ale rozhodně máme za

Mateřská škola ve Dvořákově ulici (v tzv. Bláhově vile) v Jihlavě byla otevřena 1. listopadu 1956, slaví tedy své 50. narozeniny. V roce 1986 byla při mateřské škole otevřena speciální třída pro děti s vadami řeči. V roce 1991 byl na budovu uplatněn restituční nárok. Po návštěvě potomků původního majitele došlo k dohodě o bezplatném pronájmu budovy na rok. Po roce Město Jihlava budovu od restituentů vykoupilo. Od 2. ledna 2003 je „mateřinka“ ve Dvořákově ulici součástí právního subjektu a odloučeným pracovištěm Mateřské školy Mozaika . Přejeme naší „mateřince“ ještě dlouhá léta plná života, veselých dětí a spokojených dospělých - zaměstnanců i rodičů.

Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a středisko služeb školám Kladno Hrajeme a zpíváme si s pohádkou - podzim, zima Seminář zaměřený na rozvoj hudebnosti a představivosti dětí předškolního věku. Termín a místo konání: 7. 12. 2006 od 8 hod., Sportovní 1, Praha 10 (objekt Sokola Vršovice). Lektor: Eva Hurdová. Délka trvání: 4 hod. Cena: 240 Kč. Na seminář je nutný sportovní oděv a obuv. Hudba a pohyb dětí v MŠ a na 1. stupni ZŠ Seminář je zaměřený na tvořivé využití tradičního i netradičního náčiní v hudební i pohybové výchově. Termín a místo konání: 29. 11. 2006 od 8 hod., Sportovní 1, Praha 10 (objekt Sokola Vršovice). Lektor: Eva Kulhánková. Délka trvání: 5 hod. Cena: 240 Kč. Na seminář je nutný sportovní oděv, obuv, podložka na cvičení a šátek. Další informace na www.ssskladno. cz, e-mail: ssskladno@ssskladno.cz, tel.: 312 285 446.

Semináře pořádá nakladatelství Portál.