Online archiv

Vydání: 9/2008

Rozpustilé básničky pro malé dětské ručičky

9/2008

Vyber si hru podle jména

Lenka Ryšavá, 9/2008
Zuzana Pospíšilová Praha, Portál 2008

Odpovídáme na vaše dotazy

Mgr. Helena Müllerová, 9/2008
Kvalifikace vychovatelky ŠD

Přiletěl k nám drak

Ivana Krumpová, 9/2008
Příchod podzimu se promítá ve změně přírody, pozoruhodně zbarvených listů na stromech, dozrávajícího ovoce, ale také v krátících se dnech a pochmurném počasí. Pro podzim je typické větrné počasí a je tak hlavní sezonou pro výrobu a hry s papírovými draky. Vítr, studený déšť a blátivé cesty nás k pobytu venku moc nelákaly, a tak jsme si vymýšleli různé činnosti a hry, které by nám pobyt venku vynahradily. Jedno dopoledne proběhlo ve znamení počasí, které je „na draka“. Nejdříve jsme se proměnili v stromy – napodobovali jsme růst stromu z podřepu do stoje se vzpažením rukou vysoko nad hlavou a protažením svalů až do konečků prstů. Stromům narostly větve – rukama jsme napodobovali pohyb větví, kývání do stran, dbali jsme na správné dýchání, s výdechem jsme se střídavě ukláněli vpravo, vlevo, napřimovali jsme se vždy při nádechu. Potom jsme si hráli na vítr; barevný ubrousek jsme pouštěli „po větru“. Napodobovali jsme také různou sílu větru; malý vánek jsme vytvořili tak, že jsme do ubrousku jemně foukali, silný vítr jsme ztvárnili tak, že jsme běhali v prostoru a ubrousek nechali vlát nad hlavou. A protože bylo ve třídě „větrno“, schovali jsme se ve „strachovém“ pytli. Ze samého deště se „rozpršelo“. „Kapi, kapi, kap, přihnal se k nám mrak. Kapky z něho padají, do trávy si lehají.“ Děti si zahrály na kapičky deště, procvičily pohyb paží a následné uvolnění – relaxaci vleže. Navodili jsme pocit uvolnění od nohou, k trupu, rukám, krku až k hlavě a se zavřenýma očima a pravidelným klidným dýcháním relaxovali. K uvolnění nám pomohla i relaxační hudba (nahrávka zpěvu ptáků). Potom jsme si povídali o tom, jak se každý cítil, co mu bylo příjemné, co si představoval. Rozvíjeli jsme základní pohybové dovednosti, prostorovou orientaci, pohybovou koordinaci, obratnost, vytrvalost, pohotovost, překonávání překážek, tělesnou zdatnost, pocit přátelství a kamarádské vztahy.

Slavnost dýní

Jana Černochová, 9/2008
Podzimní příroda je nejen krásná, ale nabízí pestré využití svých darů. Stačí se dívat pozorně kolem sebe, jak zajímavá a rozmanitá je těsně před zimou. Pro děti nám dává jeden nápaditý obyčej, hodně starý, ale pro děti vždy přitažlivý – dýňová strašidla. Naší MŠ letos velice pomohli rodiče. Nosili dýně rozmanitých tvarů a různých velikostí. My učitelky jsme je s dětmi vyřezaly a nazdobily větvičkami, jablíčky, šípky a listy. Každá byla jiná; děti zapojili svou fantazii naplno a posadili je na čestné místo uprostřed zahrady. Pomáhaly vyzdobit altán svými podzimními obrázky a výtvory. Strašidla měla dobrý výhled na děti a ony zase na ně. Však bylo na co se dívat: soutěže s míči, kreslení strašidel na chodník, zápolení s chůdami, házení šiškami do košů… Největší veselí opakovaně propukalo u „Slepého střelce“. Pro děti z nejmenších tříd to byly zážitky naprosto nové a v prosluněném počasí nezapomenutelné. Hrdě si nechaly připnout medaili „Čestný řád dýňového království“. Pro ty, kdo nevědí, kde se Dýňové království nachází, poradíme: Stačí projít starým dutým stromem, pak pořád rovně a cestou neztratit nadšení, fantazii a dětský pohled na svět.

Houby, kam se podíváš!

9/2008
Loňská houbařská sezona byla štědrá, vyprávěli jsme si zážitky ze sběru hub a vytvořili lesní prostředí ve třídě. Každý přinesl něco, co našel v lese, ať už to byl tvarově zvláštní klacík, žalud, mech, nebo listí. Nejvíce jsme se chlubili úlovkem hub – přinesli jsme voňavé hříbky, klouzky, kozáky. Někdo se odvážil sebrat houbu nejedlou, a dokonce i jedovatou, proto jsme si povídali o nebezpečí těchto hub. Stavba lesa se nám zdařila, některé maminky naaranžovaly lesní květináčky, mističky a houbové zahrádky – les nám rostl a rostl. A jak nám to ve třídě krásně vonělo! Hub jsme měli tolik, že jsme si vzali nožíky a začali je krájet na plech na sušení. Při práci jsme si povídali o životě v lese, jak se máme chovat v lese, co do lesa nepatří. Paní učitelka nám zahrála pohádku Pod hříbkem, kde zvířátka našla úkryt před deštěm. Pohádku jsme nakreslili a povídali si děj příběhu. Zalíbila se nám básnička o muchomůrce a hříbku: „V černém lese zvaném Hůrka červená se muchomůrka, červená se panenka, že jí kouká sukénka, červená se, moc se stydí, že ji soused hříbek vidí.“ Říkadlo nás inspirovalo k výrobě dvou klobouků – pro hříbečka a muchomůrku. S klobouky na hlavě jsme si povídali jako ty houbičky v lese. O čem asi? O tom, jaké je počasí, co máme rádi, jaká je naše kamarádka, co budeme dělat, když nás někdo sebere. Pro některé z nás to byl úkol těžký, ale s pomocí jsme to zvládli. Sousedy hříbečka a muchomůrku jsme namalovali a lesík plný hub máme teď i v šatně na nástěnce. Pozor, vybírejte dobře – některé jsou jedovaté!!!

Strach má velké oči aneb Kdo je statečnější?

Alena Kutílková, 9/2008
O malé Zuzance by se dalo říci, že je statečné a nebojácné děvčátko. Ve svých šesti letech se o sebe umí docela dobře postarat. Ráno se oblékne, pečlivě si zapne všechny knoflíčky, a dokonce si sama učeše dlouhé vlasy do culíku.

Obrázky z malovaného hedvábí

Markéta Lukáčová, 9/2008
Malba na hedvábí patří ke složitějším technikám. S několika tipy je ale zvládnou i menší výtvarníci a hedvábné rámečky mohou prozářit nejedno okno třídy.

Stavebnice pro hravé děti

Jitka Horová, 9/2008
Barevná plastová víčka připomínají puntíky na letních šatech, mističky pro panenky, veselé počítadlo nebo pestrobarevnou stavebnici.

Singapurské školky se zaměřují na vzdělávání

Mgr. Marie Těthalová, 9/2008
Známé Lví město, jak se přezdívá Singapuru, je proslulé svou čistotou a bezpečím. Pro maminku dvouleté Ellie, Češku Kamilu, se na čas stalo domovem.

Nenech smysly zahálet!

Mgr. Marie Těthalová, 9/2008
Svět, který je kolem nás, i sebe sama vnímáme pomocí smyslů. Díky podnětům zvnějšku se postupně učíme mluvit, chodit, poznáváme příjemné i nepříjemné stránky života.

Grafomotorika před školou

Jana Krejčová, 9/2008
Příprava na správné psaní začíná mnohem dříve než v předškolním období. Prevence špatných návyků a nácvik grafomotorických dovedností začíná již u malých dětí. Když děti učíme, jak mají navlékat korálky, a tvoříme s nimi „sypané“ obrázky, tvoříme základ pro správné psaní.