Online archiv

Mary Slattery Oxford University Press

Katarína Fichnová, Eva Szobiová Praha, Portál 2007

Pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí stanovuje vyhláška č. 263/2007 ze dne 4. října 2007.

Taky se vám zdála loňská zima skoupá na sníh? Chybělo vám lyžování, bruslení a koulování? Děti s učitelkami z MŠ Havlíčkova na lakomou paní Zimu vyzrály - uspořádaly si zimní hry bez sněhu. Speciální základní škola pro zrakově postižené a žáky s vadami řeči nabídla školce prostory v tělocvičně ke sportovním aktivitám, což učitelky s dětmi s radostí přivítaly. K nápadu uspořádat zde soutěže v netradičních disciplínách chyběl jen krůček. Celou akci zahájily „krasobruslařky“, které se vznášely v tónech hudby a nikomu vůbec nevadilo, že místo elegantních bruslí jejich nožky „zdobily“ mikrotenové sáčky, které po parketách tělocvičny nádherně klouzaly. Byly vystřídány nadějnými hokejisty, kteří s hokejkami v ruce bránili čest svého družstva jako lvi (jen museli občas dávat pozor, aby jim soupeř nepřišlápl v zápalu hry mikrotenovou „brusli“). Po lyžařském slalomu následoval hod sněhovou vločkou do koše, což nebylo vůbec snadné, protože taková polystyrenová vločka bývá pěkně umíněná a lítá si, kam chce. Nejvíce legrace si děti užily při závodech na „saních“, protože jízdu na igelitové tašce tažené spolužákem nezažijí každý den. Do školky se všichni vraceli bohatší nejen o medaili, ale především o krásné zážitky. Chtěli bychom vyjádřit svůj dík vedení Speciální základní škole pro zrakově postižené a žáky s vadami řeči, že nám umožňuje využívat jejich tělocvičnu pro naše tělovýchovné aktivity v průběhu celého školního roku.

Loňská zima byla skoupá na sníh. Děti se těšily na zimní sporty, tradiční radovánky, stavění sněhuláků. Naučily se písničky a básničky o sněhulácích, ale ani tato snaha sněhovou pokrývku nepřinesla. Na sníh jsme tentokrát čekali zbytečně. Proto jsme se zařídili po svém. Děti si vytvořily svého sněhuláka nejen s učitelkami na jednotlivých třídách v MŠ, ale také se svými rodiči doma. Výsledkem byla nádherná výstava, která se všem velice líbila. Dovedete si představit 100 sněhuláků vytvořených z vaty, polystyrenu, textilu apod? Byla to nádhera! Navíc děti ve Sněhulákový den přišly v bílém oblečení a nechyběly jim nosíky, metličky ani hrnce na hlavě. Všechny děti za odměnu dostaly sněhulákové medaile, sladkou odměnu a na závěr je čekalo poslední velké překvapení - pozdravit je přišli dva živí sněhuláci. Děti si o sněhulácích zazpívaly písničky, přednesly básničky, zatančily si s nimi a po takovém rozloučení už nebyly smutné, že venku není sníh.

K tradicím naší mateřské školy patří novoroční sportovní dopoledne pro děti a rodiče. Loni jsme je pořádali už popáté. V sobotu ráno se sešli děti a rodiče, prarodiče, tety, sourozenci, paní učitelky a členové Sokola Bojkovice ve sportovní hale a svou zdatnost prokazovali v těchto zajímavých disciplínách: chůze po laně stočeném na podlaze, kotoul na velké žíněnce, skákání na rehabilitačních míčích, slalom, procvičování hmatu, prolézání strachovým pytlem, házení kroužků na cíl, trefování míčků fl orbalovými holemi do malé branky a přelézání švédských beden. Po doběhnutí do cíle každý dětský soutěžící dostal sladkou odměnu. Odměnou pro vítěze, ale i ostatní soutěžící byly pěkné věcné ceny, na kterých se vedle mateřské školy podíleli členové Sokola a zřizovatel MŠ Město Bojkovice. Na závěr nechyběly ani kulaté perníkové medaile. V zimě si rádi užíváme i bobování, sáňkování a hry se sněhem. Svah u MŠ máme již hezky uježděný, tak zkoušíme, kdo dojede co nejdál, jak jsme šikovní při vyhýbání kamarádům při jízdě z kopce, jak umíme udělat velké sněhové koule a pomocí lopat ke sjíždění vytvářet sněhové bariéry a bunkry. Oblíbenou a taky atraktivní součástí našeho předškolního vzdělávání je saunování. Do sauny, kterou máme v suterénu školky, chodíme každý týden, děti se velmi těší, protože „v ní vypotíme a z těla dostaneme všechny bacily“. A aby nám na těle nezůstal žádný bacil, tak svá těla osprchujeme odstředěnou vodou (někdo studenou - podle odvahy dětí) nebo se v rouše Adamově proběhneme po zasněžené školní zahradě. Hlavně rychle zpět do sprchy a teplé sauny. Na závěr si odpočineme na lehátku, sníme jablko, namastíme zrůžovělé tvářičky, vysušíme mokré vlasy a poslechneme si pohádku od paní učitelky.

K tradicím naší mateřské školy patří masopustní průvod. Už se těšíme, na ten, který proběhne letos, a stále vzpomínáme na loňský, který se nám velmi vydařil. Připravili jsme nejen veršovanou „žádost“ o to, abychom mohli v průvodu projít městem, ale i pásmo masopustních tanečků, písní, básní a říkadel. Děti se naučily nejen „klasické“ masopustní texty, ale i ty nové, které jsem si pro tuto příležitost sama napsala. Dopoledne se všichni účastníci průvodu sešli u městského úřadu ve Velvarech. Přednesla jsem masopustní žádost, text předala paní starostce i s diplomem na památku a paní starostka nám udělila svůj souhlas. Masopustní radovánky mohly propuknout. Naše děti předvedly část svého vystoupení, a potom studenti ze SOŠ Velvary zahráli hru o sv. Dorotě. Protože zde bylo přibližně 200 dětí a u budovy městského úřadu byly poněkud stísněné podmínky, odvedla jsem všechny děti k „Panské hospodě“, kde jsme všichni společně vytvořili obrovský kruh. Zde vystoupily děti ze ZŠ Velvary, MŠ Vraný a naše děti s druhou částí programu. Přihlížely ještě děti ze ZŠ Vraný, MŠ Velvary a ZVŠ Velvary. Děti měly pěkné masky a na průvod se přišlo podívat mnoho dalších lidí. Když celý průvod obešel náměstí, zamířili jsme k opravenému bývalému „špejcharu“, kde se nyní pořádají výstavy muzea. Ve dvoře čekalo na děti občerstvení. Všichni si moc chválili hlavně koláčky, ale nakonec ani z masopustních šišek nezůstal ani drobeček. Také teplý čaj byl velice příjemný a paní kuchařky měly plné ruce práce, aby nasytily a napojily hladové krky. Rozešli jsme se spokojeně a už se těšíme na příští rok, že se opět sejdeme v tak hojném počtu. A protože jsme si s dětmi hodně povídali o starých řemeslech v souvislosti s masopustním průvodem ve Velvarech a dětem se velice líbily tanečky, hry, básničky, říkadla a písničky o řemeslnících, uskutečnil se ve školce navíc ještě masopustní jarmark. Děti na jarmark vyráběly různé rekvizity z papíru a přitom si procvičily vystřihování, nalepování, skládání a vybarvování. Navlékaly korále, modelovaly jitrničky a koláčky, zavazovaly uzel a kličku u pytlů s moukou pro mlynáře a střevíčků pro ševce. Celý týden byl ve znamení příprav na páteční jarmark a všechny děti se velice těšily, že si na jarmarku nakoupí dárečky pro maminky, tatínky a další rodinné příslušníky. Ať žije masopust a za rok na shledanou!

Veselá pohádka o prasátku, které mělo jiné představy o prasečí hygieně, pobaví a rozesměje malé i větší děti. Malý Vašík Pašík Va se prostě rozhodl, že bude jiný než jeho bráškové. Nebudeme ale předbíhat; přečtěte si pohádku a pak si společně zahrajte na malá prasátka i jiná zvířátka na dvorečku.