Online archiv

Během minulého měsíce se na webu VÚP v Praze otevřela diskuse k připravovaným standardům předškolního vzdělávání. Zeptala jsem se proto Dagmar Vorlíkové, která pracuje na odboru předškolního vzdělávání MŠMT ČR, zda a jak se připomínky, jež se v debatě pedagogů a v mnoha případech i rodičů předškolních dětí objevily, dále zpracovávají.

Měli by učitelé studovat? Potřebují to vůbec? Podle Evy Svobodové, která na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích vzdělává budoucí (i současné) předškolní pedagogy, a podle samotných studentů určitě ano. A jistě ne jen kvůli „tomu papíru“.

Hodnotící zpráva České školní inspekce konstatuje, že slabinou českých mateřských škol jsou jejich školní vzdělávací programy. O tom, že ŠVP není jediným ukazatelem práce školy, a také o jeho náležitostech mluví školní inspektorky Irena Borkovcová a Daniela Hradecká.

Ráda bych se se čtenáři podělila o tipy, které nám pomáhají zvládnout adaptační problémy u dětí, jež nastupují do naší školky. Nedoporučujeme rodičům, aby ve školce zůstávali s dětmi. Rodiče mají možnost navštěvovat s dětmi mateřskou školu před zápisem i po něm, mohou s námi chodit na vycházku, trávit s námi celý den, ale na začátku nového školního roku společný pobyt nedoporučujeme. Nedoporučujeme ani dlouhé loučení -účinnější je dítě do třídy odvést a hned odejít (učitelky děti během chvilky uklidní). Pomáhá, když máme připravené výtvarné potřeby - většina dětí se okamžitě „chytí“ na malování temperami, tupování, malování vodovkami a podobně; k těmto činnostem doma nemívají příležitost. Velice se nám osvědčil malířský stojan - velké plochy a spousta barev. Děti jsou barvami fascinovány; jakákoli práce s vodou a barvou děti uklidní a ty pak zapomenou na odloučení. Hitem loňského září se stala modelína - děti od rána seděly u stolku a krájely předem připravené „žížalky“ z plastelíny. Doporučujeme, aby děti měly z domova spací hračku, muchlací plínu či další podobný důvěrně známý předmět. Nejhorší možnost je, když rodič učitelce neřekne, že dítko má na spaní dudlíka nebo že neusne bez muchlací plenky. Pro nás je daleko snadnější, když má dítko vše k dispozici a cítí se v bezpečí. Před spaním čteme pohádku - pokud dítě neusne a je plačtivé, učitelka si lehne k němu (například do vedlejší postýlky), hladí ho po vláskách a zavře oči. Nevím, čím to je, ale zavřené oči zaručeně fungují! Hudební nástroje velice dobře působí na uklidnění. Když je „krušno“, ihned sáhneme po hudebních nástrojích a začneme rytmizovat nějakou písničku. V tomto okamžiku není smyslem správné vyťukávání, ale hlavně změna, která děti odpoutá od lítostivých myšlenek.

Z vyprávění maminek, která jsou obsažena v článku, by se dalo usoudit, že umístit do školky dítě s diabetem nebude až tak velký problém. Jsou šťastné a vděčné za možnost mít své dítě v dětském kolektivu i na tři hodiny denně. Nevadí jim, že musí přijít dítěti změřit glykemii nebo aplikovat inzulín. Jsou vděčné za to, že se jejich potomek může alespoň na chvíli vzdálit z jejich neustálého dohledu a že i ony samy si na chvíli mohou oddechnout od neustálé péče spojené s cukrovkou. Ale jak to zařídit, když se matka potřebuje vrátit do práce? Pak teprve nastává problém. Mám jedenáctiletého syna, který onemocněl cukrovkou, když mu bylo jeden a půl roku. Nemohla jsem si dovolit zůstat s ním doma, takže od tří let chodil jako ostatní zdravé děti do školky. A jak je to možné? Bydlím ve Frýdku-Místku, kde už tehdy - v roce 2002 - existovala školka pro děti s respiračními a civilizačními chorobami. Tehdy jsem to brala jako samozřejmost a až v průběhu let mi došlo, jak obrovské jsme měli štěstí. Jako předsedkyně OS Dítě s diabetem působícím v Moravskoslezském kraji se běžně setkávám s problémy dětí v předškolních i školních zařízeních. Proto je jedním z našich cílů práce na odstranění všech překážek, které mají děti s nemocí diabetes mellitus při začleňování do dětských kolektivů, tak aby jejich život byl plnohodnotný stejně jako život jejich zdravých vrstevníků.

Vzhledem k tomu, že v naší školce, kde pracuji jako logopedka a speciální pedagožka, máme už několik let zkušeností a tři pedagogické asistentky v běžné i speciální třídě, nedalo mi, abych na článek nereagovala. Je moc dobře, že o takových tématech píšete, protože z praxe (přednáším na kurzech DVPP pro logopedické asistenty a další) vím, že dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v MŠ přibývá a že se školy velmi často jen z odborné neznalosti, z nedostatku podpory zřizovatelů a kvůli obavám o bezpečnost a provoz při současném maximálním naplnění tříd brání jejich integraci. A přitom právě asistent pedagoga (kurzy pro ně dělá i o. s. Rytmus, o kterém se v článku také píše) může mnohé vyřešit a zajistit vhodné výchovně-vzdělávací podmínky dětem zdravým i s postižením. Jen se školky nesmí bát „papírování“ a učitelky nového systému práce. V jiných zemích (například ve Francii) jsou asistenti ve všech školkách. Děti s postižením potřebují předškolní vzdělávání stejně nebo ještě více než ostatní děti. A nejde jen o děti, ale také o jejich rodiče, kteří potřebují odbornou pomoc při přípravě svého dítěte na školní docházku. V uvedeném článku se píše: „V případech, kdy mateřská škola nestačí zažádat o dotaci na asistenta…“ Právě v MŠ se často stane, že nastoupí dítě s postižením a že se potřeba asistenta zjistí až po jeho nástupu a po termínu odevzdání žádostí na kraj. Také nám se to v loňském roce stalo, a to u dítěte se středně těžkým mentálním postižením v běžné třídě s 28 dětmi. Musím říct, že pracovníci SPC a MHMP nám tak rychle pomohli, že jsme během dvou měsíců měli asistenta. Není totiž prob lém zažádat dodatečně o dotaci i mimo termín (v Praze květen a říjen), pokud uvedete důvod. Žádosti a zařizování pedagogického asistenta nejsou tak složité, i když v různých krajích jsou odlišné možnosti a podmínky. Musím říct, že v Praze je podpora od magistrátu i podle statistiky nejvstřícnější. Ráda bych takto přispěla alespoň trochu k širšímu využití asistentů pedagoga v MŠ a integraci (inkluzi) dětí s postižením. My totiž stále máme do speciální třídy i na integraci do běžných tříd více přihlášek než volných míst.

Reaguji na článek v posledním čísle Informatoria 3-8 týkající se normativů. Pracuji jako ředitelka čtyřtřídní mateřské školy, zapsáno máme celkem 100 dětí (v každé třídě 25 dětí -navýšení oproti zákonu o jedno dítě na každé třídě) a jsme rozděleni do dvou budov, které jsou spojeny chodbou. V blízké době díky nástavbě bude kapacita naší školy rozšířena o dalších 50 dětí (zřizovatel nevzal ohled na upozornění, že by mělo být zachováno pouze 24 dětí na třídu a požádal MHMP o souhlas). V praxi vidím, že vybojování snížení počtu dětí na třídu mělo svůj veliký úspěch a smysl. Podle normativu máme na 100 dětí 8 pedagogů. Vzhledem k tomu, že se budeme rozrůstat, zajímala jsem se, kolik pedagogů budu moci přijmout. S hrůzou jsem zjistila, že na 150 dětí je normativ 11 pedagogů; přitom by jich logicky mělo být 12. Bylo mi doporučeno, že když navýším počty dětí na 28 ve třídě, budu mít normativ na pedagogické pracovníky 13,1, což bude pro nás, s využitím 12 pedagogů, výhodné. Vzhledem k tomu, že nástavba bude nad provozní budovou, tudíž dvě nové třídy budou úplně samostatné, přístupné pouze zvenku, nebude možné děti tak jednoduše spojovat na odpoledne. Ptám se tedy: Proč je v zákoně uveden počet 24 dětí, když v málokteré školce tento počet dětí zřizovatel povolí? Jak je možné, že s narůstajícím počtem tříd v mateřské škole je snižován normativ na pedagogické pracovníky? Pamatuji si dobu, kdy jsme měli ve třídě i 35 dětí na dvě učitelky. Mám to chápat tak, že s narůstající požadovanou kvalifi kací pedagogů se bude zvyšovat i počet dětí ve třídě a čím větší školy, tím méně pedagogů? To si snad raději zařídím soukromé hlídání dětí s mnohem menším počtem dětí a větším finančním ohodnocením. Možná že jsem tomu celému dobře nerozuměla, ale co se ptám v okolních školkách, tak to tak je. Budu ráda, když mi toto někdo vysvětlí.

Naše školka se ve spolupráci s 8. ZŠ ve Frýdku-Místku nechala inspirovat celostátně úspěšnou akcí Celé Česko čte dětem. Každou středu k předškolním dětem docházejí žáci vyšších ročníků základní školy s knihou plnou pohádek či poutavých příběhů. Přestože se v naší školce čte každý den, čtení školáků je vítaným zpestřením, o čemž svědčí i fakt, že ve středu se žádnému z předškolních dětí nechce domů po obědě - tak se na své velké kamarády s knihou těší. Od března pro nás mají školáci připravenu nejen četbu, ale také dramatizaci pohádek. Projekt je obohacením nejen pro děti ve školce, které se učí naslouchat a rozvíjejí si paměť, ale i pro školáky, kteří si na vlastní kůži vyzkoušejí, jak nekompromisní je dětské publikum a jak náročné je zaujmout a získat pozornost. S velkým ohlasem jsme se setkali také u rodičů, čehož jsme hned využili a začali do školky na předčítání zvát i rodiče, kteří se do akce zapojili s velkou chutí. Doma společně se svým potomkem vybírají vhodnou knihu, často se chodí o čtení radit s paní učitelkou. Podařilo se nám tak nenásilnou formou zapojit rodiče do chodu školky. Naše čtení se setkalo s uznáním též u primátora města, který přislíbil podporu a možnost spolupráce při dalším rozvíjení. Jsme rádi, že se nám daří šířit myšlenku o prospěšnosti čtení. Předčítáním dětem vštěpujeme žebříček hodnot, učíme je myšlení a rozvíjíme slovní zásobu, což je v uspěchané době, kdy knihám konkurují televize a počítač, opravdu potřeba.

Tak jsme nazvali pěveckou soutěž pro malé zpěváčky, kterou naše Mateřská škola Štramberk Bařiny pořádá pro děti z okolních mateřských škol. Naše školka se nachází v malebném městečku Štramberk, které leží v úpatí Moravskoslezských Beskyd, a dominantou našeho města je starobylý hrad Trúba. Podle staré pověsti se ve Štramberku na štramberskou pouť pečou známé štramberské uši. Jsou z perníku a stočené do kornoutu připomínajícího ucho. Soutěž se koná v dubnu, jaro je většinou v plném proudu a naše veliká zahrada o rozloze 89 arů je v plném květu. Celá školka je slavnostně vyzdobena a připravena na uvítání všech soutěžících i hostů. Přijíždějí k nám děti se svými rodiči a učitelkami, aby zazpívaly svoji připravenou písničku. Porota, která děti posuzuje, má vždy nelehký úkol ohodnotit děti a zařadit je do zlatého, stříbrného a bronzového pásma. U nás vyhrávají všichni. Jako odměna je pro děti připravena cena v podobě knížky a upečené perníkové Trúby. Všichni rodiče i učitelky jsou hrdé na své svěřence, vždyť zazpívat písničku před takovým množstvím přítomného publika není snadný úkol. Pak následuje pohoštění. Malá svačinka, uši, čaj nebo káva pro dospěláky potěší vždy všechny. Během 16 uspořádaných ročníků soutěže zazpívalo 361 dětí. To už je úctyhodný počet. Při soutěži pracují všichni, pomáhají také rodiče, kteří pracují v našem Klubu rodičů, a každý má opravdu co dělat. My však víme, že to děláme pro dobrou věc. Možná že u někoho přispějeme ke kladnému vztahu k hudbě, možná někomu písnička obohatí jeho život. Celá tato akce není jen prezentací práce naší mateřské školy a celého právního subjektu ZŠ a MŠ, ale také našeho krásného města Štramberk.

Víte o nejlepší paní učitelce nebo panu učiteli v mateřské škole? Dejte o nich světu vědět! Cena se uděluje za příkladné a inspirativní působení v oblasti předškolního vzdělávání a s přihlédnutím k míře oblíbenosti kandidáta u dětí i jejich rodičů. Podmínkou zařazení do ankety je odborné vzdělání (minimálně SPgŠ) kandidáta, alespoň pět let praxe v předškolním vzdělávání a jeho morální bezúhonnost. Uzávěrka přihlášek: 23. 9. 2011. Slavnostní vyhlášení (semifi nále a finále): v listopadu v Městském divadle v Sokolově. Kandidáta navrhuje kolega či kolegové nebo rodiče z daného předškolního zařízení. Navrhovatel vyplní formulář přihlášky (vyžádejte si u organizátora), přiloží fotografi i kandidáta; návrh podpoří svými podpisy rodiče dětí v dané mateřské škole, doporučení ředitelky, zřizovatele a popř. jiné instituce (iniciuje navrhovatel). Navrhovatel ve spolupráci s kandidátem zpracuje pětiminutovou prezentaci kandidáta: CD, DVD (které půjde přehrát v jakémkoli přehrávači DVD). Prezentace kandidáta musí vypovídat o osobnosti a jeho práci s dětmi, musí obsahovat informace o mateřské škole (jen okrajově, co nejkratší), propagovat jen takové úspěchy mateřské školy, ve kterých je kandidát sám iniciátorem. Prezentaci je nutné doplnit mluveným slovem, nebo psaným textem, který bude postupující kandidát prezentovat ústně ve finále. Psaný text bude příloha k CD, DVD. Navrhovatel zašle všechny podklady na adresu: MŠ Vítězná 725, 356 01 Sokolov. Další informace, případné dotazy a přihlášky na tel. 359 808 407, e-mail: skolka@barevnyklicek.cz. Přihlášení kandidáti v průběhu října 2011 obdrží organizační informace.