Online archiv

Co se stane, když malý kosmonaut nouzově přistane a na Marsu se setká s opravdovým Marťanem? Přes počáteční nedůvěru se z nich stanou kamarádi. A co víc, dokonce si vzájemně pomohou. Půvabně ilustrovaná kniha poslouží jako výborný materiál pro seznamování malých dětí s angličtinou a skrývá v sobě i jedno poselství. To, co je jiné, nás nemusí ohrožovat, ale naopak obohatit. Milá knížka Olivera Jeff erse je k dostání na www.anglictina-hry.cz.

Bill Zimmerman, kresby Tom Bloom Praha, Portál 2012

Karl Heinz Brisch Praha, Portál 2012

Pracuji jako učitelka MŠ. Každý měsíc máme za povinnost účast na pedagogických poradách. Jak často se tyto porady mají konat? A má ředitelka právo konat poradu vždy tři hodiny po ukončení provozu MŠ? Pedagogická porada je od 19 do 21–22 hodin, a to v pátek! Dokonce jsme měli pedagogickou radu i v sobotu dopoledne! Je to v pořádku? Jsem matka samoživitelka a mám dítě školou povinné. V pátek i v sobotu mám problém s hlídáním dítěte. Praxe takto pozdních pedagogických porad je velmi neobvyklá. Podobné platí o nařízení pedagogické porady na sobotu, kdy v každém případě vzniká nárok na příplatek za práci v soboru a neděli. Doporučujeme obrátit se na inspektorát práce, který je ve věci příslušný.

Pohádkový svět patří nejen dětem, ale i každý snad trošku zasněný dospělák se rád nechá unést kouzlem pohádkových dějů, ať již životem v chudé chaloupce, nebo v bohatém zámku. Snad proto jsem byla velmi mile potěšena pozváním paní vychovatelky Dagmar Imramovské z 1. ZŠ Holešov, která nabídla dětem prvních tříd ze ŠD Hulín společně se žáčky prvních tříd ŠD Holešov prožít Noc s Andersenem. I když nám první den loňského dubna počasí příliš nepřálo, všechny děti obou družin se nemohly dočkat na odpolední, noční a dopolední program této akce. Malá, útulná herna ŠD Smetanovy sady se nejdřív stala dílničkou, kde si nejmenší vyrobili z vlny a papíru pestrobarevné zajíčky. Když se venku na nebi objevily první hvězdy, začal asistent Igor promítat staré němé filmy. Děti s překvapením sledovaly starou, ale funkční promítačku i plátno. Po zhlédnutí vtipné pohádky se třída proměnila v ložnici s 25 „postýlkami“. Děti se umyly, převlékly do pyžamek a s netrpělivostí i trochou strachu se vydaly na lucerničkami vyznačenou pohádkovou noční stezku odvahy. Rozcuchaná, rozevlátá bludička, jinak dětmi oblíbená studentka Hana Formánková, na trase svým tenkým, pisklavým kvílením přispěla k ještě dobrodružnějším zážitkům. V cíli byl každý malošek pochválen. Když každý ulehl do svého spacího pytle, na čelo dostal pusu na dobrou noc jako od své mámy, tu začala dlouhá, pohádková noc. Ať již cínový vojáček, hloupé strašidlo či tři přadleny – každá pohádková postava pohladila a uspala některého prvňáčka. Poslední zavírali svá kukadla s půlnocí. Ráno po probuzení a osvěžující rozcvičce následovala bohatá ovocná a koláčková snídaně. Tímto chceme poděkovat rodičům, kteří k netradičně prostřenému stolu přispěli dobrůtkou. Když každý mrňous uklidil své věci do batůžku, obdržel upomínkové dárečky a pln zážitků očekával své rodiče, všichni dospělí jsme byli přesvědčeni, že akce se vydařila.

První den tohoto školního roku se rozrazila hradní brána a vystoupily paní učitelky v rytířské zbroji. Tak začal školní rok na hradě Ledčičák. Zde se ale dějí věci! Místo aby prvňáčci usedli do svých lavic a poslechli si slavnostní přivítání paní učitelky, museli pokleknout a splnit přísahu. Dostali důležitý úkol, starat se o hrad Ledčičák i jeho okolí, plnit úkoly a čelit nástrahám, které na ně budou během roku číhat ze všech stran. Nadešel Čas rytířů a oni budou jeho součástí. Pojďme se za nimi podívat, jak se jim daří. V září se na hradě Ledčičák nikdo nezastavil. Všichni pracovali, nikdo nezahálel. Na zemi ležely plastové lahve, kartony, krabice od prášku na praní, noviny, drátky… Hrad sice má již vyrobený svůj erb, ale nikdo jej nestřeží. Mohlo by se stát, že bude vyloupen. Musíme vyrobit rytíře, který bude hlídat erb ve dne v noci. Co budeme dělat dál? Všichni se chceme snažit plnit dobrovolné úkoly, ale jak poznáme, že jsme ti nejpilnější a nejvěrnější rytíři? Vyrobíme si svoji věžičku z krabičky od čaje, natřeme temperovou barvou, ozdobíme a vystřihneme otvor. Tato věžička bude místem, kde budeme uchovávat svá razítka získaná za plnění dobrovolných úkolů. Na hradě je opět nepořádek, kam se oči podívají. Všude leží čtvrtky A2, nýtky, obyčejné tužky, nůžky a temperové barvy. Všichni si vyrábějí rytířské helmy. Komu se nová helma povede, může se vyfotit s koněm Modráskem. Hradní koníček byl rád, vyfotilo se s ním opravdu hodně rytířů. Také si náš hrad trochu vyzdobíme? Zasadíme si nějaké kytičky, abychom měli náš hrad pěkný a voňavý. Ještě je potřeba trochu uklidit v podhradí. Obešleme všem poddaným zprávu o tom, že se koná velký sběr papíru a v předem určený den vyrazíme a posbíráme veškerý nepotřebný papír.

Klasickou metodou zdobení vajíček je kombinace zeleného listí a slupek od cibule. Obě složky jsou naprosto nezávadné a při loupání se nám tedy do uvařeného vejce nedostane žádné chemické barvivo. Je to snadná a příjemná práce na předvečer Velikonočního pondělí. Nashromáždíme dostatečné množství cibulových slupek. Čím více jich bude, tím bude barva intenzivnější. Doporučuji na jedno vajíčko slupky alespoň ze dvou cibulí. Připravíme si staré punčochy nebo punčocháče, čerstvá bílá vajíčka, pevnou nit nebo provázek. Na zahrádce si natrháme různé zelené lístečky s výrazným tvarem. Punčochu si navlékneme na ruku, na dlaň položíme lístek a na něj vajíčko. Punčochu přetáhneme přes vajíčko a pevně provázkem zavážeme. Vajíčka ozdobíme různě – svazkem trávy, lístky pampelišek, velmi pěkně vypadají různé druhy plevele, ale můžeme použít i ovázání provázkem, kousek krajky nebo obrázek vystřižený z papíru. Zavázaná vajíčka vložíme do hrnce se slupkami a studenou vodou a pomalu přivedeme k varu. Vaříme deset minut, poté odstavíme a necháme ještě dalších deset minut louhovat v hnědém roztoku, který slupky vytvořily. Poté pomocí nože nebo nůžek sundáme z vajíček punčochu i lístky, necháme uschnout a lehce namastíme špekem nebo sádlem. Mastnota vytvoří lesklý povrch a tím i zvýrazní barvu a vzor. Pak již jen čekáme na koledníky.

Samozřejmě i v klasických mateřských školách se vychází z potřeb a možností dítěte. Rozdíl mezi běžnou mateřskou školou a školou alternativní neboli reformní je také v jejich programu. Pojďme se podívat, jak vypadá den v montessoriovské a waldorfské mateřské škole.

Stydí se, mají strach, ale vlastně nevědí z čeho. Někdy se svou úzkostí „bojují“ určitým puntičkářstvím, snahou mít vše kolem sebe pod kontrolou. Je dobré vědět, že za své úzkosti nemohou.