Online archiv

Eva Svobodová, Alena Váchová, Miluše Vítečková Ilustrace Patricie Koubská Praha, Portál 2012

Markéta Mlčochová, ilustrace Edita Plicková Praha, Portál 2012

INDIVIDUÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ PLÁN PRO DĚTI S ODKLADEM ŠKOLNÍ DOCHÁZKY

Začalo předvánoční období, čekání na Ježíška. V každé školce v tento čas vrcholí přípravy na Vánoce, pečou se perníky a cukroví, aranžují a zdobí se větvičky, vyrábějí svícny, voní pomeranče, maminky si vyměňují recepty, děti píšou dopisy pro Ježíška. U nás vyvstal problém. Je Ježíšek vymyšlený? Žil, nebo nežil? Jak asi vypadá? Jsou otázky, na které nemusí existovat odpověď. My jsme se rozhodli, že si s dětmi na příběh o narození Ježíška zahrajeme. Při nácviku jsme se snažili navodit atmosféru pohody, porozumění a vzájemné pospolitosti a obohatit povědomí dětí o skutečném poslání a smyslu Vánoc. K našemu živému Betlému jsme pozvali rodiče i prarodiče odpoledne 8. prosince, abychom společně na chvilinku zastavili předvánoční uspěchaný čas. Všichni jsme si společně zazpívali a na závěr rozsvítili prskavky a svíčky. Vrcholem našich vánočních oslav byl už tradičně štědrovečerní oběd, kdy se po nadílce sejde celá školka u velké nádherně prostřené tabule a společně si pochutnáme na bramborovém salátu a řízku.

S vánočními svátky úzce souvisí také svátek povánoční, svátek Tří králů. Jak jsme prožili, ale hlavně co jsme se všechno naučili v naší třídě Berušek, když jsme si tento svátek loni připomínali? Cílem tematického celku nazvaného Kdy mají svátek Tři králové bylo upevnění a zpřesňování získaných vědomostí o časových představách a užívání povědomí o čase v praktických činnostech. S tím souvisí rozvoj abstraktního myšlení. Tentokrát šlo o orientaci v časové ose týden. Od pondělního od rána probíhaly s dětmi rozhovory o prožitých Vánocích a společná příprava na nové téma. Znázornili jsme si společně s dětmi na magnetické tabuli jednotlivé dny v týdnu „pondělí až pátek“ pomocí začátečních písmen (školáci už některá písmena znali, nebo je určili pomocí sluchu) a vyjmenovali jsme si je (mechanická paměť). Domluvili jsme se, že k jednotlivým dnům přiřadíme vždy ráno obrázek činnosti, kterou budeme ten den dělat. Ke dni pondělí jsme si přiřadili písmena K + M + B – jak se králové podepisují. Vysvětlili jsme si význam jednotlivých písmen, obtahováním i opisováním písmen si procvičili grafomotoriku na velkou i malou plochu a vytleskávali a zapisovali jsme rytmus jednotlivých jmen. Skládali jsme písmena podle vzoru nebo slovního „diktátu“, vyhledávali v množství písmen stejná (vizuální pozornost). V úterý jsme vyráběli opravdové koruny. Stříhali jsme po čáře (jemná motorika), otiskovali velké barevné písmeno, které si děti samy vybraly, stejně jako barvu písmene. S korunami jsme cvičili, třídili jsme je a počítali a děti se seznámily s písní My tři králové. Ve středu nás čekala cesta – stejně jako Tři krále – na výstavu betlémů. Jeli jsme autobusem a byla to nádhera. Děti viděly Tři krále v různých provedeních a velikostech a s nimi spoustu dalších vánočních postaviček a krásnou vánoční výzdobu. A toho sněhu! I chvilka na proběhnutí se našla. Vyrobené koruny si ten den vzaly samozřejmě domů. Vždyť právě bylo 6. ledna, Tři králové měli svátek. Ve čtvrtek jsme vystřihovali předtištěné postavy „králů“, skládali a seřazovali podle velikostí od nejmenšího Kašpara až po největšího Baltazara a také jsme jim vybarvili šály a boty. Každý podle svého. Pátek byl dnem opakovacím, kdy jsme si povídali, co jsme za celý týden prožili, a opakovali si tak dny v týdnu. Děti kreslily, co se komu líbilo a co si zapamatovaly. Týden znázorněný obrázky a písmeny také velmi dobře posloužil jako pomocná pomůcka dítěti s poruchou autistického spektra, které je integrováno do běžného kolektivu. Jeníček stál celý týden u obrázků jednotlivých dnů a opakoval, co jsme dělali a co dělat budeme, a stále se hlásil a dožadoval se, že nám sám poví a zopakuje činnosti jednotlivých dnů. Nakonec jsme společně uklidili vánoční výzdobu a rozloučili se s tak s vánočním časem. Nebojte se, ani na poslední dva dny v týdnu jsme nezapomněli, ale to už jsme odpočívali po zasloužené práci doma.

V červnovém čísle Informatoria 3–8 kolegyni Kateřinu Císařovskou zaujal článek Nemocnice pro medvídky, kde skupina mediků vytvořila projekt společnosti IFMSA s cílem zbavit děti strachu z lékařů a nemocnic. Pro naši školku MŠ Lešenská domluvila návštěvu mediků s tímto projektem. Formou hry studenti dětem přiblížili prostředí ordinace lékaře, operační sál a vysvětlili základní vyšetřovací metody. Snažili se zbavit děti strachu z lékařů a neznámého prostředí a ukázat, že nemoc je součástí každodenního života a boj proti ní nemusí vždy znamenat bolest, trápení, ubližování a strach. Celý program byl rozdělen do několika částí a trval přibližně hodinu. Studenti navázali kontakt s dětmi povídáním o nemocech, lékařích a zkušenostech. Pak názorně ukázali na velkém plyšovém medvídkovi základní vyšetřovací metody (poslech srdce, vyšetření, obvázání zlomeniny). V poslední části, která děti nejvíce bavila, si každý student vytvořil se skupinkou dětí ordinaci. Zde si děti mohly vyzkoušet různé zdravotní pomůcky, jako je stetoskop, tlakoměr, a vyšetřit své „nemocné“ plyšové medvídky i sebe navzájem, například obvazovat si ruku, podívat se světýlkem do ouška. Děti si s nadšením hrály na lékaře a ošetřovatele a dozvěděly se formou hry plno zajímavých věcí, které jim mohou pomoci zvládnout strach u lékaře. Chtěli bychom poděkovat studentům 1. LF UK a tento projekt doporučit též ostatním, jako i nám to doporučila MŠ Paletka v časopise Informatorium 3–8.

přírodními ozdůbkami a jídlem pro ptáčky, byl pro všechny pěkný zážitek, který nikdo nečekal. Všechny děti se chtěly zapojit do zdobení, rozhlížely se kolem sebe, jestli nějaký ten ptáček neletí pro nachystané dobroty a netrpělivě vzhlížely do oken tříd, jestli v nich neuvidí Ježíška. Po příchodu ze školní zahrady se děti převlékly a seřadily na schodiště, které bylo k této příležitosti zimně vyzdobeno. Nechyběly vločky, rampouchy a obrázky dětí. Tady už je čekala paní učitelka s kytarou a vánočními koledami. Děti si vybraly rolničky a známé koledy se mohly začít rozléhat celou naší školičkou a přivolávat Ježíška i paní Zimu. Písně Rolničky rolničky, Půjdem spolu do Betléma, Když se venku čerti žení a Vánoce, Vánoce přicházejí měly děti krásně naučené a povedlo se vytvořit vánoční atmosféru, jelikož zpěv přivolal kuchařky, školnice a slibovaného Ježíška. Po odzpívání se děti přesunuly do svých tříd, kde je pod stromečkem čekala již slibovaná nadílka. V každé třídě na děti čekalo mnoho krásných dárků. Stany, nákupní vozíky, tatrovky, míchačky, kuchyňské nádobí, chytání rybiček a kachniček, koníčci, česací panny a mnoho jiných, které rozzářily dětské oči. Slavnostní oběd, hrachová polévka s „křupinkami“ a smažený řízek s bramborovou kaší, všem chutnal tak moc, že všechny talířky byly do posledního vyškrábané. Usínání s vánoční pohádkou a těšení se na hry s novými hračkami završilo nevšední Vánoce v Lodičkové mateřské škole, která opět nezklamala a vykouzlila krásné Vánoce.

K vánoční atmosféře neodmyslitelně patří koledy. Ale ne ty, které slyšíme v každém obchodním domě. Jsou to koledy, jež si spolu zazpíváme. A v mateřské škole je můžeme doplnit i pohybovým ztvárněním.

Anděl z kornoutu Potřebujeme bílý karton formátu A2, nůžky, černou tuš, zlatý fix, zlaté třpytky, štětec, misku na vodu, zlatou temperovou barvu, lepidlo, sešívačku s dlouhým ramenem, razidla na papír – hvězdičku. Připravíme si také šablony kornoutu, hlavy a křídel. Tělo anděla: Na karton A2 obkreslíme šablonu kornoutu, tvar vystřihneme a ozdobíme. Používáme zlatý fix a zlatou temperu. Máme-li zlaté třpytky, natřeme lepidlem část práce, poté posypeme třpytkami a zlehka je přiťukáme prstem. Při zdobení se soustředíme především na prostřední část práce, protože ta bude po sešití kornoutu čelní stranou anděla. Po ozdobení kartonu práci sešijeme pomocí sešívačky do tvaru kornoutu. Kornout je možné též slepit lepidlem. Křídla anděla: Obkreslíme šablonu a vystřihneme. Hlava anděla: Bílý karton přehneme na polovinu. V přehnuté části máme část hlavy s vlasy. Opět kreslíme tuší a zdobíme zlatým fixem, temperou, třpytkami a dozdobíme vyraženými hvězdičkami. Poté slepíme hlavu anděla tak, že natřeme lepidlem pouze pruh „vlasů“ po stranách obličeje. Tím nám vznikne „tunýlek“, díky němuž můžeme hlavu nasunout na kornout. Čert Potřebujeme bílý kreslicí karton, tuš, štětec, křídy, vodové barvy, misku na vodu. Na bílý karton nakreslíme tuší čerta. Kolem čerta otiskujeme prsty namočené v červené vodové barvě. Po zaschnutí práce dopracujeme pozadí křídami, přičemž se snažíme křídy do sebe vtíráním prstem „zapouštět“. Náměty k dalším činnostem • Čteme si pohádky o čertech. Jaké známe čerty a čertíky z pohádek? Známe jejich jména? Ze které pohádky je průpovídka: „Já jsem malej, ale šikovnej.“ (Princezna ze mlejna) • Zpíváme koledy. Doprovázíme je cinkáním na triangl, zvonkohru nebo ťukáním dřívky. Při vánočním tvoření můžeme poslouchat nejen koledy, ale i vánoční populární písně. • Prohlédneme si vánoční výzdobu ve městě, obci. • V parku se pokusíme udělat „andělíčka“ do sněhu. Posadíme se do sněhu, lehneme si na záda a plácáním natažených rukou od stehen k hlavě vytváříme křídla anděla. Komu se povede nejzdařilejší otisk? Důležité je šikovně vstát, abychom si otisk nepoškodili. Den čertíků Soutěžíme v čertovských disciplínách – skákání v pytli, běh s koštětem mezi nohama a útěk z pekla. Můžeme si obléknout masky čertů, které jsme si vyrobili z papíru. Soutěž pro družstva: Každé družstvo si připraví před sebe řadu židlí. Židlí je stejný počet jako soutěžících. Děti se postaví na židle. Musí a se dostat z pekla domů tím způsobem, že na startu vezmou židli (musí se tedy na židličkách posunout tak, aby jednu židli uvolnily), předávají si ji v rukách a postaví ji na druhý konec řady židlí. Když je židle postavená na druhém konci směrem k cíli, mohou vzít a přesunovat další židli. Které družstvo se dostane dříve domů? Taneček: Pustíme si písničky a čertíci se pustí do tancování. Kdo předvede nejhezčí čertí taneček? Vylov si vánočního kapra! Potřebujeme namalované vystřižené kapříky, látku představující rybník, kožich, klobouk nebo čepici, rukavice, hrací kostku. Děti sedí v kruhu na koberci. Uprostřed je položená látka představující rybník a v něm plavou namalovaní kapříci. Vedle rybníka je položený kožich, rukavice a čepice. Před zahájením hry se domluvíme na šťastném čísle, které musí být v rozsahu od 1 do 6. Kostka putuje po obvodu kruhu a děti se střídají v hodu kostkou v tom pořadí, v jakém jsou v kruhu. Padne-li šťastné číslo tomu, kdo právě hodil kostkou, může jít k rybníku lovit kapra. Ale musí se samozřejmě obléci do kožichu, klobouku a rukavic, protože u rybníka je zima. Kostka mezitím stále putuje po kruhu a o štěstí se pokoušejí další děti. Rybář se musí obléknout a pak se snaží rukama v rukavicích vytáhnout z rybníka kapříka. Loví do doby, než někomu opět padne šťastné číslo. To se pak musí rychle svlékat a předat kožíšek, rukavice a čepici dalšímu rybáři. Ten se opět oblékne a zkusí vylovit kapříka. Může se stát, že někdo nechytí ani jednu rybu, nebo musí skončit ještě dříve, než se stačil obléci, protože dalšímu hráči padlo šťastné číslo. Který rybář má největší štěstí?

Filcované sluníčko vytvoříme filcováním za sucha pomocí filcovací jehly. Pokud jste ještě nikdy nefilcovali, vyzkoušejte si to s námi. Filcování za sucha je velice snadné a s jeho pomocí lze vytvářet hračky a dekorace. Pracuje se s přírodní vlnou, která se dá stejně jako filcovací jehla koupit ve výtvarných potřebách. Filcování můžeme dělat kdekoli, lze je bez problémů odložit a pokračovat druhý den, zkrátka je to klidná a nenáročná činnost, která přináší radost a milé výrobky. Potřebujeme vlnu (ovčí rouno) ve dnou odstínech žluté, dvou odstínech oranžové a v hnědé barvě. Dále bude potřeba pěnová houbička na nádobí, kousek molitanu nebo houba na mytí, sklenička, bambulky či korálky, nůžky, tužka, jehla a nit. Nejprve si vytvoříme formu, podle které budeme filcovat. Na pěnovou houbičku na nádobí nakreslíme kolečko velikosti o něco větší, než je zamýšlená velikost sluníčka. Můžeme si pomoci tím, že kroužek obkreslíme podle skleničky. Kolečko vystřihneme a podložíme molitanem. Z obou žlutých vln utrhneme chomáček vláken (nestříháme) a vložíme do vystřižené formy. Množství vlny, které použijeme, je závislé na tom, jak silný filc chceme vytvořit. Pokud se nám bude zdát filc příliš tenký, je možné postupně vlnu přidávat. Vpichy filcovací jehlou provážeme vlákna k sobě (pohybem napodobujeme šicí stroj). Postupujeme vpichy od okraje ke středu a vpichujeme až do molitanu. Pozor ať se netrefíte do vlastního prstu, je to poměrně bolestivá zkušenost. Jakmile drží vlna formu, vyndáme sluníčko, otočíme a pokračujeme ve filcování z druhé strany. Tento postup můžeme několikrát opakovat, dokud nám nevznikne pevný homogenní tvar, z nějž nelze oddělit vlákna. Již zafi lcované sluníčko vyjmeme z formy a jehlou mu upravíme boky. Jakmile vytvoříme definitivní tvar, začneme „kreslit“ obličej. Z tmavě oranžové vlny vytrhneme proužek, lehce ho srolujeme a pomocí jehly ho připevníme na sluníčko, vytvoříme tak ústa. Pokračujeme s tvorbou očí. Ze světle oranžové vlny vytvoříme v dlaních dvě kuličky, které vpichy jehlou připevníme na obličej a upravíme jejich tvar a velikost. Panenky uděláme z hnědé vlny samostatně na molitanu a až hotové je vpichy jehlou provážeme ke sluníčku. Sluníčkem ozdobíme dětskou postýlku, kočárek nebo oblečení. Pokud chceme mít sluníčko zavěšené v prostoru, můžeme ho olemovat bambulkami, filcovanými kuličkami či korálky. Kuličky z libovolného materiálu navlékneme na nit a poté je přichytíme po celém okraji sluníčka. Zavěsíme na barevnou stužku a dáme pro radost do dětského pokoje nebo do kuchyně.

Pedagogický asistent je poměrně nová pomáhající profese. Pozitivní výsledky pedagogické asistence se pomalu projevují v každodenní školní i mimoškolní praxi v péči o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a o různě znevýhodněné děti.