Nikdy jsme tě nechtěli

Pro dítě je důležité, aby bylo přijato takové, jaké je. To v dospělém životě výrazně ovlivňuje míru našeho sebepřijetí. Výzkumy kojenců dokonce ukazují, že pro emocionální a tělesný vývoj dítěte je důležité, jaký postoj k němu matka zaujímala už během těhotenství. Nechtěné děti mívají labilnější imunitní systém a bývají náchylnější k různým nemocem. Láska matky, její něžná péče a radost z dítěte se stávají součástí jeho duše. Stejně silně však na něj působí i matčiny úzkosti a pochybnosti, rozporuplnost vztahu k němu či odmítání. To, jaké péče se nám dostalo, jaké bylo naše emoční i psychické spojení s matkou, má značný vliv na rozvinutí naší bazální důvěry. Co to znamená: Jednoduše to, zda když jsme plakali, nás maminka konejšila, chovala, krmila či přebalovala. Neboli pokud byly naše fyzické a psychické potřeby  naplněny, pak jsme se naučili důvěřovat. 

Všechno, co se v této rané fázi naučíme od matky, pak uplatňujeme sami na sebe, ale i na druhé. Vytvoření kvalitního a pevného citového pouta je navíc důležitým předpokladem pro zvládnutí úkolu následujícího období, kterým je odpoutání se. A to z jednoho prostého důvodu – protože se nemůžeme odpoutat od někoho, ke komu jsme nebyli připoutaní.