Metodika hospitační činnosti

Poskytuje podklady pro hodnocení pedagogických pracovníků, dává prostor pro osobní setkání vedoucího pracovníka s podřízeným pracovníkem a rozvíjí oblast hodnotících pohovorů o reálnou zpětnou vazbu k pedagogické práci, na obou stranách.

Je vhodné přistupovat k hospitační činnosti strategicky. Tedy propojit ji s plánováním, hodnocením definovaných cílů, procesem odměňování v organizaci a nastavováním oblasti dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Plán hospitační činnosti je velmi individuální záležitostí. Vychází z potřeb a motivů ředitelky mateřské školy. Ty mohou být různé. Personální, strategické, nebo evaluační. Řádná norma, nedefinuje cyklus, frekvenci ani konkrétní požadavky na hospitační činnost v mateřské škole. Jedno má však hospitační činnost společné ve všech mateřských školách. Je reálným prostředkem ředitelky, jak mít přehled o pedagogické práci jejích podřízených.

Základními požadavky na hospitační činnost ředitelky je:

1. objektivita,
2. měřitelnost,
3. možnost srovnání.

Přítomnost ředitelky je do jisté míry „rušivým“ elementem pro děti i pedagogy samotné, proto by mělo být její snahou nepůsobit rušivě a nezasahovat do průběhu realizované výchovně-vzdělávací práce. Před samotnou hospitací je vhodné realizovat hodnotící pohovor a na něj dále navazovat. V závěru neopomenout shrnout pozitiva hospitované osoby, její rezervy a v otázkách rezerv poskytnout adekvátní metodickou podporu. Hospitační činnost není jen přímým pozorováním, vyžaduje vysokou odbornost vedoucího pedagogického pracovníka. Nikdy by neměla být používána jako nástroj jakési osobní msty, upevňování autority nebo „vyřizování účtů“. Každý hospitovaný pedagog by měl mít předem definován cíl a průběh hospitace. Pro své potřeby jsem vytvořila hospitační záznam, který zahrnuje nejen hospitační činnost učitelky mateřské školy, ale také hospitační činnost asistentů pedagoga. Vycházela jsem z veřejně dostupných materiálů, které jako metodickou podporu poskytuje Česká školní inspekce.  Hospitační činnost nevnímám jako dogma, ale jako pomůcku pro objektivní hodnocení pedagogické práce a reflexi. Hospitační záznam je námětem, pomůckou, inspirací pro pedagogickou práci čtenáře.

Předloha hospitačního záznamu

Jméno třídní učitelky:

Jméno asistenta pedagoga:

Datum:

Třída:

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O HOSPITACI

Typy sledovaných činností / vzdělávacích bloků

• dopolední vzdělávací blok
• pobyt venku
• odpolední vzdělávací blok
• jiné činnosti

Opakovaná hospitace ve stejné třídě, ve stejný den a se stejným pedagogem

• ano

·ne

Ročník

• děti mladší 3 let
• 3–4leté
• 4–5leté
• 5–6 leté
• smíšené 3–6leté
• jiné – jaké?
• smíšené včetně dětí od 2 let věku

Hospitovaná třída / skupina je zřízena podle § 16 pro děti se SVP

• ne

·ano

Děti

Počet zapsaných dětí ve třídě:

Z toho počet přítomných dětí:

Počet přítomných dětí mladších tří let:

Počet zapsaných dětí se SVP:

Z toho počet přítomných dětí se SVP:

Počet přítomných dětí s odlišným mateřským jazykem:

Počet přítomných nadaných dětí:

INFORMACE K PRÁCI TŘÍDNÍ UČITELKY

Odborná kvalifikace podle zákona o pedagogických pracovnících

• ano
• ne

Funkční zařazení pedagoga

• ředitel
• zástupce ředitele
• učitel

·jiné

Personální podpora pro děti mladší tří let

• souběžné působení kvalifikovaného pedagoga
• souběžné působení nekvalifikovaného pedagoga
• kvalifikovaný školní asistent
• nekvalifikovaný školní asistent
• kvalifikovaná chůva
• nekvalifikovaná chůva
• kvalifikovaná zdravotní sestra
• žádná

·jiná forma personální podpory

ORGANIZACE A PRŮBĚH VZDĚLÁVÁNÍ

Obsah vzdělávání

• Cíle vzdělávání vycházely především z očekávaných dovedností uvedených v TVP nebo ve ŠVP.
• Cíle vzdělávání vycházely především z pedagogické diagnostiky přítomných dětí.
• Cíle vzdělávání vycházely především z aktuálních podmínek a situací.
• Cíle vzdělávání dětí stejného věku měly pro některé děti rozdílnou úroveň.
• Cíle vzdělávání dětí různého věku byly vhodně diferencovány.
• Děti byly seznámeny s cílem většiny činností.
• Vzdělávací nabídka směřovala k naplnění zvolených cílů.
• Cíle vzdělávání byly vhodně zvoleny.
• Vzdělávání cíleně podporovalo socioemocionální rozvoj dětí.
• Vzdělávání obsahovalo vhodné příklady využití znalostí a/nebo dovedností v reálné situaci.
• Ve vzdělávání byly cíleně zařazeny činnosti posilující pozitivní sebepojetí a sebevědomí dětí.

·Žádné z uvedených tvrzení není charakteristické pro dané vzdělávání.

Organizace vzdělávání a užité metody

Vzdělávání bylo dobře organizačně promyšleno a realizováno.

• Vzdělávání bylo individualizované, vycházelo z individuálních možností, schopností a zájmů dětí.
• Děti měly dostatek prostoru a vhodné vzdělávací nabídky pro rozvoj tvořivosti.
• Řízené činnosti vykazovaly znaky prožitkového učení (spontaneita, objevnost, aktivita a tvořivost, komunikativnost, konkrétnost, celostnost).
• Dostatečný prostor pro spontánní činnosti.
• Spontánní a řízené činnosti byly vzájemně provázané.
• Při řízených činnostech se účelně střídaly odlišné vzdělávací metody.
• Pedagog podporoval rozvoj divergentního myšlení – hledání různých řešení problémů a situací.
• Pedagog vytvářel příležitosti pro komunikaci mezi dětmi.
• Pedagog uplatňoval nemanipulativní styl komunikace.
• Pedagog dobře koordinoval svou činnost s dalšími pracovníky.

·Žádné z uvedených tvrzení není charakteristické pro organizaci vzdělávání.

Organizace vzdělávání a užité metody – pobyt venku

• Vzdělávání bylo dobře organizačně promyšleno a realizováno.
• Děti měly dostatek prostoru a vhodné vzdělávací nabídky pro rozvoj tvořivosti a objevování.
• Řízené činnosti vykazovaly znaky prožitkového učení (spontaneita, objevnost, aktivita a tvořivost, komunikativnost, konkrétnost, celostnost).
• Dostatečný prostor pro spontánní činnosti.
• Pedagog podporoval rozvoj divergentního myšlení – hledání různých řešení problémů a situací.
• Pedagog uplatňoval nemanipulativní styl komunikace.
• Pedagog dobře koordinoval svou činnost s dalšími pracovníky.
• Doba pro pobyt venku trvala zpravidla 2 hodiny v dopoledních hodinách.
• Děti měly dostatek volného pohybu.

·Žádné z uvedených tvrzení není charakteristické pro organizaci vzdělávání.

Organizace vzdělávání a užité metody – odpolední vzdělávací blok

• Vzdělávání bylo dobře organizačně promyšleno a realizováno.
• Vzdělávání bylo individualizované, vycházelo z individuálních možností, schopností a zájmů dětí.
• Děti měly dostatek prostoru a vhodné vzdělávací nabídky pro rozvoj tvořivosti a objevování.
• Řízené činnosti vykazovaly znaky prožitkového učení (spontaneita, objevnost, aktivita a tvořivost, komunikativnost, konkrétnost, celostnost).
• Dostatečný prostor pro spontánní činnosti.
• Spontánní a řízené činnosti byly vzájemně provázané.
• Pedagog podporoval rozvoj divergentního myšlení – hledání různých řešení problémů a situací.
• Pedagog vytvářel příležitosti pro komunikaci mezi dětmi.
• Pedagog uplatňoval nemanipulativní styl komunikace.
• Pedagog respektoval individuální potřebu spánku a odpočinku jednotlivých dětí.
• Dětem s nižší potřebou spánku byl nabízen jiný vhodný program místo odpočinku na lůžku.

·Žádné z uvedených tvrzení není charakteristické pro organizaci vzdělávání.