Skupinová a týmová supervize

Supervize v sobě obsahuje nadhled i dohled, má profesně socializovat nováčka i celoživotně vzdělávat rutinou pokoušeného praktika včetně vyvažování rozvoje s udržitelností. V profesním a osobním rozvoji plní supervize tři funkce: 

• řídicí či normativní, to znamená reflektovat a osvojovat si hodnoty konkrétní profese a konkrétní organizační kultury; 
• vzdělávací či formativní, spojenou mimo jiné s reflexí zastávaných přesvědčení, stereotypů a předsudků a osvojováním si myšlenkové svobody a otevřenosti; 
• podpůrnou a obnovnou, zaměřenou na reflexi výrazných pracovních momentů a (opětovné) získání situační stability a nadhledu.

Podoby supervizí

V českém prostředí se supervize většinou děje zprostředkovaně. Supervizor nevidí supervidovaného při práci, spoléhá na jeho vzpomínky a prožívání, na emoční důrazy, které mu utkvěly v paměti. To pomáhá volnému promýšlení věci. Tím důležitější je však supervizní cíl, aby se ze supervize nestala reflexe pro reflexi. 

Supervizi můžeme dělit na případovou, která probíhá ve dvojici se supervizorem, ve skupině anebo v týmu, na týmovou vztahově komunikační a na supervizi vedoucích ve dvojici se supervizorem anebo v týmu vedoucích. Případová supervize by se v praxi supervidovaného měla projevit zvýrazněním jeho profesní identity a prohloubením jeho dovednosti vnímat vztah. Přidanou hodnotou týmové případové supervize je vzájemné vylaďování týmu vůči společnému týmovému vyznání, to znamená organizačním a týmovým hodnotám i zvyklostem promítaným do probíraného případu, který obvykle tým nebo několik jeho členů sdílí. V tomto smyslu je týmová případová supervize týmotvorná. V supervizi týmové vztahově komunikační je hlavním výsledkem reflektovaná týmovost. Reflexe týmovosti umožňuje snáze navozovat a udržovat týmovou synergii jako jedinečný zdroj pro radost z práce a oddanost úkolu a udržovat rovnováhu mezi důrazem na vztah a důrazem na výkon. Týmová supervize vedoucích je určena pro tým, který pracuje v řízení organizace. Je srovnatelná s týmovou případovou supervizí, jen se namísto reflexe případové práce zachází s manažerskými situacemi. Sebe-reflexe vedoucích se pak zaměřuje dvěma směry: jednak na prohloubení týmové spolupráce, jednak na zlepšení manažerských způsobilostí v řízení lidí a směřování organizace včetně její kultury.