Je fascinující, jaká data nám dnes chytrá zařízení o našem spánku poskytují – od jeho délky přes fáze REM a nonREM až po odchylky od běžného stavu. Data mohou být samozřejmě užitečná, někdy nás dokonce upozorní na blížící se nemoc nebo doporučí více odpočinku. Ale co když se z doporučení stane návod a my začneme mít pocit, že když ho nedodržujeme, děláme všechno špatně?
Spánek považujeme za základní pilíř zdravého životního stylu. Na druhou stranu si sami nedokážeme zajistit stoprocentně kvalitní spánek každý den – někdy si chceme užít příjemnou večerní akci, potřebujeme déle pracovat či odsloužit noční směnu třeba u nás na Lince bezpečí. Jindy nás budí horko, hlava plná myšlenek nebo stresující období. Důvodů, proč spánek nepřichází nebo je v nižší kvalitě, je mnoho.
Chvályhodná snaha, nebo posedlost?
Pokud se na rady a návody spánkových aplikací spoléháme příliš, může se objevit FOMO (fear of missing out) – strach, že se dostatečně nevyspíme a budeme tak přicházet o zdraví, výkon, náladu. Dalším „vedlejším účinkem“ používání chytrých technologií jsou odchylky spánku, které nám aplikace hned poránu ukáže a zkazí nám tak náladu, ačkoli si tělo ve skutečnosti třeba i dobře odpočinulo. A tak se postupně můžeme dopracovat až k fenoménu dnešní doby, tzv. orthosomnii, při níž se z úsilí spát co nejlépe stává téměř posedlost. Snaha poctivě sledovat kvalitu spánku nám nakonec začne v usínání spíš bránit.
Občas v nás totiž neustálá edukace o správném životním stylu může vzbuzovat pocit, že když se jednou nevyspíme, zapříčiníme si spoustu katastrofálních scénářů, tedy že vlastně jednáme sami proti sobě.
Stojí za to zastavit se, vnímat své tělo, respektovat jeho rytmus a nescházet z cesty své přirozenosti. Kvalitní spánek je důležitý, ale někdy se prostě nepodaří vyspat se podle plánu v „apce“, což však nemusí být důvod ke stresu.
Někteří studenti na Linku volají v nočních hodinách, protože nemohou usnout. Vědí však, že musí ráno vstávat, a potřebují být vyspalí kvůli testu nebo prezentaci. To v nich vyvolává až úzkostné pocity. Společně se snažíme je snížit, zklidnit tělo a mysl.
Návrat k přirozenosti
V první řadě je užitečné začít vnímat, jak jsme na tom. Věnujeme svému spánku pozornost? Je nám tato pozornost příjemná? Spíme díky tomu lépe? Nebo už se dostáváme do stavu, kdy nás spánek spíše stresuje? Pokud jsme fascinováni daty z chytrých zařízení, ale občas už je to na nás moc, můžeme si zkusit trackování spánku na chvíli vypnout? Třeba na pár dnů, týdnů... A nastavme si místo toho vnitřní chytré zařízení své psychiky a sledujme, co to s námi dělá a jak se cítíme. Ke sledování prostřednictvím technologií se lze samozřejmě kdykoli vrátit, ideálně však již v kombinaci s vlastním pocitem a přirozeným naladěním se na sebe.
Usnout a spát
S usínáním nám mohou pomáhat zklidňující techniky – dechová cvičení nebo různé formy mindfulness (všímavosti) jako například body scan, tedy meditační cvičení, při kterém vědomě zaměřujeme pozornost postupně na všechny části svého těla od konečků prstů u nohou až po temeno hlavy.
Zkusme navíc přijmout skutečnost, že některé noci jsou prostě horší. Je přirozené, že se nám pravděpodobně nepodaří každý den usnout v deset hodin večer a probudit se svěží po krásných osmi hodinách. Spánek je základní lidskou potřebou, která nám umožňuje fungovat, ale nemusíme z ní dělat výkonnostní disciplínu k trénování.
Jestliže je váš spánek často přerušovaný, máte dlouhodobé potíže s usínáním nebo nočním buzením či děsy, vyhledejte odborníka nebo se svěřte někomu ze svých blízkých. Nebuďte na to sami.
Děti a studenti do pětadvaceti let mohou volat na Linku bezpečí na číslo 116 111 – i v noci, když nemohou spát –, nebo napsat do chatu nebo e-mailu.