Osamělé noční můry

„Mezilidské vztahy patří k základním lidským potřebám. Když tato potřeba silných vazeb zůstává nenaplněna, lidé trpí fyzicky, duševně i sociálně. Podobně jako hlad či únava znamenají, že si nedopřáváte dostatek kalorií a spánku, osamělost se vyvinula k upozornění jedinců, že jejich spojení s druhými lidmi není naplňující,“ vysvětlil odborník na interpersonální komunikaci Colin Hesse z americké Oregon State University.

Hesse se podílel na dvojici výzkumů, které u více než 1600 Američanů hledaly evoluční kořeny fenoménu osamělosti. Předpoklad autorů, že osamělost s sebou přináší značný stres, jenž se projevuje v různých tělesných i psychických rovinách, se potvrdil nejvýrazněji na výskytu nočních můr. U lidí coby sociálních tvorů se totiž údajně vyvinuly nepříjemné pocity provázející osamělost, jež u našich předků mohla být životu nebezpečná – a tak člověk s nedostatkem mezilidských vazeb prožívá vyšší míru stresu, častěji trpí ruminacemi (neproduktivním přemítáním nad týmiž myšlenkami stále dokola) a také přehnanou úrovní aktivace organismu. Tyto jevy se následně mohou projevit třeba právě prostřednictvím nočních můr.

Zmíněný výzkum samozřejmě popisuje pouze korelaci, tedy souběžný výskyt obou těchto jevů – nelze tudíž jednoduše říci, že osamělost musí vést k neklidnému spánku. Pokud však na ošklivé sny trpíte, možná nejde jen o náhodu či smůlu, ale stojí za to se zamyslet nad tím, zdali zrovna nejste vystaveni přílišnému stresu anebo jestli kolem sebe máte dostatečné množství blízkých osob.

Zdroje:

Floyd, K. et al. 2024. Interpersonal Loneliness Predicts the Frequency and Intensity of Nightmares: An Examination of Theoretic Mechanisms. The Journal of Psychology, 159, 2, str. 111–131.

Weinstein, N., Campbell, R. & Vansteenkiste, M. 2018. Linking psychological need experiences to daily and recurring dreams. Motivation and Emotion, 42, str. 50–63.