Legendární „ponížení“ premiéra Bohuslava Sobotky Milošem Zemanem na Pražském hradě má i docela zajímavé psychologické souvislosti. Těžko říct, zda šlo o shodu náhod, ale prezident jednal skoro jako podle příručky psychologických operací „jak vyvést protivníka z konceptu“. Sám přednáším na různých firemních školeních. Vím, že když se člověk už plně koncentruje na nějaký výkon, je jakákoliv změna či neočekávaná událost skutečnou zkouškou vaší připravenosti. Klasickým příkladem je nefungující počítač, dataprojektor, který se ovládá jinak, než jste zvyklý a nebo nefungující či nezapnutý mikrofon. Vlastně cokoliv s mikrofonem. Jakmile vystoupíte před lidi, musí to odsýpat. Není nic horšího, než když dlouhé sekundy před plným sálem hledáte, jak se ten krám vlastně zapíná. My zkušenější máme pro tyto různé situace sadu vtipů, kterými se snažíme uvolnit atmosféru a získat čas. Pokud tedy premiér Sobotka přišel na Hrad v domnění, že bude jednat s prezidentem a místo toho ho prezident vyzval k podání demise, je to první krok k tomu někoho vyvést z míry. Ona zdánlivá drobnost otočeného mikrofonu také není úplně drobnost. Otočený či nefungující mikrofon, stejně jako třeba nefungující dataprojektor, to vše vás v okamžiku koncentrace dokáže řádně rozhodit. Když k tomu dodáme ještě to povýšené úkolování premiéra zdviženou holí, musím uznat, že Sobotka prokázal slušnou psychickou odolnost, rychle se zorientoval dokázal na místě a bez přípravy adekvátně reagovat.