Co čte Helena Klímová

Není tomu tak dávno, časopis Psychologie dnes pořádal anketu o proměnách v pojetí krásy. Nespočet čtenářů se zabývá tématy příbuznými. Například: co je to"make-up"? Je to výsledek činnosti, kdy nejobecnější slovesolidského konání (dělat = to make) je nasměrováno a povýšeno (up = vzhůru). Make-up je tedy dělání něčeho, co člověka povznáší. (Anebo ne?)Nicméně, my Češi máme pro konání směřující proti gravitaci (tj. dělat+ vz-) výraz vlastní, dokonce make-upu doslovného předchůdce: je to výraz vzdělání. Významový rozdíl mezi make-upem a vz-děláním bych potom nepřisuzovalavzdálenosti prostorové (mezi prostředím anglofonním a českým) ale spíše vzdálenosti časové, kulturotvorné.Není tomu tak dávno, vydavatelství EMAN vydalo knihu Mileny Šimsové V šat bílý odění. Lidé, o nichž Milena Šimsová píše, byli někdejší členové českého odboje proti nacismu. Milena Šimsová, historička a snacha předního znich, shromažďovala dokumenty archivní, sbírala ústní vzpomínky pamětníků a z pramenné práce celoživotní sepsala dílo mimořádné hodnoty.Tou odbojovou činností bylo shromažďování informací a jejich odesílání do Anglie: o situaci v obsazeném pohraničí, o tom, co dělají Němci, o kolaborantech a náladě mezi lidmi, o tom, co se děje na poštách, na železnicích,četnických stanicích, na školách..."Prezident Beneš ve svých pamětech výslovně uvedl, že zahraniční akce dosáhla řady úspěchů díky dlouhou dobu fungujícímu radiotelegrafickému spojení s domácím odbojem". Spojenídomácího odboje s Londýnem bylo však přerušeno po atentátu na Heydricha, při honu na představitele české duchovní elity; jednomu při výslechu vykloubili chodidla dozadu, druhému, zraněnému, sypali do rány pepř a sůl, jinémupřed očima zavraždili rodiče. Od jara do podzimu bylo v pankrácké věznici popraveno jedenáct set lidí... Proč byli tito lidé popravováni? Za pohoštění neznámého poutníka... za to, že venkovské ženy v polích podaly pocestnémuskývu chleba..."Kdo byli ti lidé? Co je motivovalo? Jádrem tohoto odboje bylo společenství zformované Akademickou Ymkou (1927-1939). Pořádala semináře, biblické hodiny, pobyty spojující sport a vzdělávání, pečovala o studenty, usilovalavnášet etiku křesťanství do každodenního života. Sdružovala české křesťany, české Židy, demokraticky smýšlející a jednající Němce. Vedla mladé lidi proti válce, proti nacionalismu, antisemitismu, k myšlence rovnosti. Jádrospolečenství tvořili čeští protestanti. V knize potkáváme jména, která i dnes vytvářejí duchovní elitu národa (Šimsa, Dus, Balabán, Říčan, Rusý, Čapek, Miřejovský, Bič, Šikl, Filipi, Kohák, Laichter, Ryšavý, Verner, Vyšohlíd,Rezek, Zvěřina...).Při pátrání po zdrojích vnitřní síly se tak nabídne souvislost pokolení, tradice v rodině. Transgenerační přenos je jedním z témat současné psychoterapie: transgenerační přenos traumatu a přenos rodinných témat obecně,vývoj pokolení v rodině podle osy času, vývoj rodinných mýtů, rodinné konstelace.Milena Šimsová, pátrajíc po pohnutkách, mluví o"poslušnosti zákona, který nad námi platí,"a dále srovnává dvojí motivaci:"nacisté byli v zajetí ideologie ,vůdcovského principu'. Ve svých vyšetřovnách...zachycovali, kdo byl komu nadřízen a kdo komu podřízen... náš odboj nevyrostl z poslušnosti jakéhokoli ,vůdce'...byl vyjádřením odporu proti nacistické ideologii nelidskosti a rasové nadřazenosti, byl bojem za obnovudemokratické a sociálně spravedlivé Československé republiky. Byl součástí celosvětového zápasu... Lidé, kteří v odboji pracovali, nebyli nikomu povinni bezvýhradnou poslušností. Byli navzájem spojeni poutem přátelství asolidarity a služby, jeden druhému pomáhal. Většinou neznali a tedy ani nedodržovali základní konspirativní pravidla..."Hlubinnou motivací těchto osobností odboje byla náboženská víra, prožívaná jakožto individuálnísvědomí jedince. To byl protiklad nacistické podřízenosti totalitářské autoritě, kdy zodpovědnost vůči vlastnímu svědomí nepřicházela v úvahu.Náboženská víra je dalším tématem, k němuž se obrací zájem psychoterapie i zájem obecný: lidské životy jsou totiž po celém světě ohrožovány sebevražednými fanatiky opásanými výbušninou. Také tyto lidi vede náboženská víraaž přes práh smrti. Kde je pak rozdíl?První rozdíl tkví v samotném obsahu různých náboženských (a náboženství napodobujících) přesvědčení; po rozboru tohoto rozdílu z pera respektovaného teologa baží již dlouho autorka tohototextu.Milena Šimsová zmiňuje dále rozdíl mezi slepou poslušností nacistů a individuálním svědomím jejich oponentů. Na jedné straně ideologie vůdcovského principu vedeného slepou poslušností, na straně druhé pouto solidarity apřátelství a služby. Tento rozdíl motivace přesahuje historické epochy, charakterizoval i poměry za druhé totality novověku - za stalinismu. Varování před nástupem další totality, totiž teroristického islamismu, sepsali nedávnopřední intelektuálové, mezi nimi též Salman Rushdie. Zdalipak tedy tvorba různých totalitních režimů není nebezpečím současné kultury? Kořenem totality je zneužití lidské náboženské potřeby. Potřeba náboženské víry, jeden zdruhových znaků člověka, může být svedena a proměněna v závislost na modlách (podobně jako i jiné potřeby mohou být svedeny do závislostí). Tak se dělo odevždy, počínaje závislostí na modlách hliněných, až po závislost navýtvorech intelektuálních, na ideologiích.Co dělat? Zvažme, co nalezla Milena Šimsová, sledujme nálezy psychoterapie, pozorujme člověka v kontextu jeho předků a jejich témat. Rodinnou spoluprací přesahující více pokolení je možno lidské osobnosti zušlechťovat.Transformování agresivního pudu v přátelství a v duchovní život je jak lidskou potřebou, tak nejlepší prevencí závislostí (včetně totality). Naši předkové sázeli stromy, které teprve po letech pro nás vzrostly. Také péče olidskou osobnost přesahuje generace.