Je zajímavé, kolik potrefených odborníků (a rádobyodborníků) se ozvalo a pod praporem všeobjímající morálky odsoudilo názor doktorky Douchové. Připadal jsem si jako při čtení školních slohových prací na téma „nevěra je špatná“ - pojďme ji, hoši a dívky, odsoudit. Výsledkem byla povedená verbální exhibice od latinských citátů až po výkřiky o perverzi, která jaksi pominula prostý fakt, že i ve fungujících partnerských a manželských svazcích nevěra jednoduše existuje. Ať již ji nazveme rekreační, konstruktivní nebo se vzdáme všech přívlastků, platí pro ni to, co pro nevěru obecně: zdaleka ne ve všech případech musí být devastující či rozvracející. Tvářit se charakterně a strkat hlavu do písku je stejně efektivní, jako když v rámci protidrogové prevence dětem nesdělíme, že drogy nejsou jen špatné, ale mohou na začátku užívání přinášet i výrazně příjemné a zajímavé zážitky. Jsem rád, že alespoň někdo pojmenovává věci pravým jménem a je schopen překročit svůj vlastní stín (o to víc mě překvapuje, kolik renomovaných či alespoň mediálně známých psychologů toho není schopno). Pro řešení vlastních manželských starostí bych si proto vybral jako poradkyni doktorku Douchovou, neb o tom, že nemám smilnit, si můžu sám přečíst v bibli.
Placená zóna
Předplaťte si časopis a od dalšího vydání získáte neomezený přístup k článkům publikovaným od r. 2005 až do současnosti.