ad / Co si pamatuje svědek dopravní nehody

V říjnovém čísle mne zaujal článek Veroniky Zehnalové (Pd 10/ 07). Uvedu několik svých poznámek a připomínek. – Věrohodnost vs. hodnověrnost. Abych se přiznal, rozdíl ve významu těchto dvou slov mi uniká. V oblasti forenzní psychologie používáme termín věrohodnost výpovědi. Věrohodná výpověď nemusí být nutně výpovědí pravdivou (jde o subjektivní pravdivost pro vypovídajícího). Při zkoumání věrohodnosti výpovědi rozlišujeme tzv. věrohodnost obecnou a věrohodnost specifickou. Obecnou věrohodností rozumíme, zda je daná osoba věrohodná, a věrohodností specifickou to, zda je daná výpověď či soubor výpovědí k dané kauze věrohodná. Může se tedy např. stát, že osoba obecně nevěrohodná (mentální retardace, závislost na alkoholu apod.) může poskytnout specificky věrohodnou výpověď a naopak (např. uznávaný soudce-obecně věrohodný, v daném případě poskytne specificky nevěrohodnou výpověď). K posouzení věrohodnosti obecné se používají psychodiagnostické metody, k posouzení specifické věrohodnosti např. SVA (Statement Validity Assesment) či CBCA (Critical- Based Content Analysis). – Lhaní ve výslechové situaci. Příznaky lhaní jsou individuální, stejně tak jako motivace k tomuto jednání. Návodné seznamy „příznaků“ mohou být velmi zavádějící. Naopak mohou vést k nežádoucí generalizaci („Kdo se dívá nahoru, lže, kdo se dívá dolů, lže, kdo se dívá do strany, lže…“). V určité situaci může být velmi těžké odlišit, zda pocení, nervozita apod. jsou známkou lhaní či projevem stresu z výslechové situace samotné. Jedinec může mít nedůvěru k policejním orgánům, může mít strach, pokud je to pro něj nová situace (je prvně u výslechu), často se dostavují projevy stresu. Dále to, že vypovídající zpochybňuje sám svou výpověď (resp. paměťovou stopu), může být naopak jedním ze znaků její věrohodnosti (viz systém SVA). – Vedení výslechu. Náležitosti výslechu určuje platná zákonná úprava (zejména § 92 a 102 TŘ). Výslech provádějí orgány činné v trestním řízení. Přítomnost psychologa u výslechu je možná, ovšem výslech vede vždy osoba k tomu kompetentní (v našem případě vyšetřovatel; ta je také odpovědná za všechny náležitosti výslechu tak, jak je upravuje zákon), která může konzultovat s psychologem taktiku výslechu a jeho průběh. Nikoliv naopak. – Co si pamatuje svědek dopravní nehody? To jsem se z článku moc nedozvěděl. Pokud jde o důvody, proč mohou být výpovědi účastníků dopravní nehody rozdílné, neúplné apod., lze se bavit zejména o vlivu této situace (dopravní nehody) na daného jedince (tedy primární a sekundární viktimizace). Mám tím na mysli např. vliv stresu, akutní reakci na stres, odloženou reakci na stres, posttraumatickou stresovou poruchu (PTSD), amnézii (zpravidla částečnou) apod. Co tedy v první řadě musíme zmínit, je, kdy, s jakým časovým odstupem výslech osoby probíhá. Pokud následuje velmi brzy (v řádu minut a hodin po události), lze kalkulovat zejména s akutní stresovou reakcí, pokud je naopak výslech z nějakého důvodu prováděn týdny či měsíce od události, mohou se objevit příznaky např. PTSD. Pro bližší informace doporučuji použitou literaturu u výše zmíněného článku.