Ráda bych se vyjádřila k tématu českého porodnictví. Stále totiž nejsou dodržována běžná doporučení WHO a není postupováno dle výzkumných celosvětových poznatků. Seběvědomí českých porodníků je kompenzací nejistoty a neochotou přijmout sebevědomí rodiček a jejich vlastní názor. Trápí mne jako odborníka a hlavně jako matku narušování tak diskutované rané vazby mezi matkou a dítětem. Institucionalizace péče, nejmodernější inkubátory a neochota zdravotnických pracovníků měnit své stereotypy stále vedou k necitlivému přerušování kontaktu matky a dítěte. Řadu matek vede tato skutečnost k porodům doma, a péče o takové rodičky není v našem zdravotnickém systému vůbec ošetřena. Porodní dům s profesionální porodní asistentkou v blízkosti porodnice v Česku neexistuje. Můžeme si hypoteticky klást otázku, proč selhávají výchovné postupy celé generace rodičů, za jejichž děti vzal od porodu odpovědnost do rukou systém. Téma oddělování dětí od matek po porodu je stále aktuální, a to i v porodnicích pyšnících se osvědčením Baby-friendly Hospital, které by mělo být garancí, že nemocnice splňuje všechny podmínky pro podporu kojení. Přimlouvám se za podporu sebeúcty matek, za ohledy na potřeby dětí a také za podporu možnosti sebereflexe a supervize zdravotnických pracovníků v gynekologii, porodnictví a pediatrii.
Placená zóna
Předplaťte si časopis a od dalšího vydání získáte neomezený přístup k článkům publikovaným od r. 2005 až do současnosti.