Naděje pro autisty

Pojem poruchy autistického spektra (dále jen PAS) je dnes každému znám nejen z médií, ale obvykle i z vlastní zkušenosti – ze svého okolí, sousedství, náhodného setkání, ze školy.

Důvodem je zvyšující se počet dětí s touto poruchou, na němž se podílí především zlepšující se diagnostika. Roli hrají také výchovné přístupy nadměrně využívající vizuální technické stimuly typu tabletu či mobilu oproti sociálním stimulům, faktory genetické včetně řešení neplodnosti a vliv prostředí.


Očkování za to nemůže

Výčet zkoumaných příčin PAS není úplný a etiologie poruchy stále není dobře známa. Často se svaluje vina na očkování, které dítě s křehkým imunitním systémem někdy špatně snáší. Přeočkování přichází v batolecím věku, kdy se u většiny dětí porucha poprvé zřetelně projeví. Dítě v osmnácti měsících nezačne úporně imitovat vše, co okolo sebe vidí. Namísto toho ztrácí dovednosti, které dříve mělo – úsměv na druhé, mávání na pozdrav, první slova, zájem o hračky. 

Proto bývá tak často spojován nástup autismu s očkováním. Porucha jako taková jím ale způsobena není. Přesto některé děti mohou na očkování špatně reagovat. Nicméně tyto děti podobně reagují také při běžné nemoci, třeba zvýšené teplotě, která bývá zase akcelerátorem poruchy u dětí neočkovaných. Porucha se však rozvine stejně i u dětí neočkovaných a bez přítomnosti horečnatých onemocnění, tedy bez vnějšího spouštěče. 

Příčina autismu bohužel nemá snadné vysvětlení. Jde o komplex genetických faktorů, vnějších a vnitřních vlivů. Jde o určitou křehkost organismu pro získání této poruchy, stejně jako třeba u alergií. Genetická podmíněnost je prokázána nárůstem rizika poruchy u sourozenců. Geny zodpovědné za vznik PAS jsou ovšem dosud identifikovány jen v malém zlomku případů. 

Přesto právě genetická podmíněnost autismu představuje určitou naději pro děti s PAS v batolecím věku. Důvodem je epigenetika, nový směr neurovědy ukazující, že záměrným ovlivňováním funkce jednotlivých oblastí mozku a stimulací neuronálních propojení může dojít k přepsání reaktivity systému a přepnutí původního genu do módu „off“. 

V případě batolat s PAS se opakovaně ukazuje, že vylepšení prognózy takového dítěte je nezřídka možné. Nastimulováním dovedností podstatných pro zdravý vývoj dětí se dá do jisté míry změnit vývoj i takového batolete, u něhož se začala rozvíjet reaktivita směřující k rozvoji poruchy. Při úspěšné intervenci mohou být dovednosti dítěte v příštích letech souměřitelné s vrstevníky.

Placená zóna