Barvičky a fontíky v rukou internetových bojovníků

POSLEDNÍ SLOVO MILANA PETRÁKA

Přestavte si, že jste bojovníkem za Pravdu s velkým „pé“. Jste přesvědčeni, že víte něco, co ostatním uniká. Svět se podle vás řítí špatným směrem a vy jste zoufalí z toho, že lidé to nevidí.

„Pravé“ hodnoty jsou jim cizí. Musíte všechny varovat, přesvědčit je, postarat se, aby si všimli. Pokud se držitel Pravdy dostane k moci, má to jednoduché.

Prosadí novou vlajku, hymnu, zavede nové svátky. Kdo nevládne ničím jiným než internetovými stránkami, zachová se obdobně. Jen se musí trochu uskrovnit. Místo nové vlajky použije alespoň nové grafické pojetí.

Všelijací fundamentalisté, radikálové a rádobyproroci se prozrazují mimořádným grafickým nevkusem. Ve snaze vykřičet svou „Pravdu“ do světa používají všechny dostupné prostředky. V případě internetového textu to jsou font a barvy. Nevědomky tak vytvářejí webovou pouťovou veselici. Důležité výrazy jsou tučné, velké a ostře červené. O trochu méně důležitá slova jsou modrá. Vždyť Bůh stvořil fonty, velikosti, zvýraznění a barvy k tomu, aby s jejich pomocí jeho oddaní šířili moudrá slova.

Českým průkopníkem internetového grafického hýření je Henryk Lahola, který získal spoustu titulů, ale na životní úspěch zatím čeká. Kdo náhodou při surfování internetem narazil na Laholův web, musí mít stejný pocit jako houbař, který uprostřed lesa spatří cirkusový stan. Je to celé veselé a flekaté, text střídá pět barev a nechybí ani automaticky se spouštějící hudba.

V otázkách politiky i víry se rád angažuje spisovatel Václav Semerád. Jeho web sw.gurroa.cz nabízí čtyři různé fonty a barvy písmen jsem ani nepočítal - kromě růžové zde naleznete prakticky všechny.

Web protiproud.cz, založený bývalým prezidentovým kancléřem Petrem Hájkem, nabízí své konspirační teorie pouze v černo-bílo-červeném provedení. Tuto skromnost si vynahrazuje pořádnou porcí tučného písma a množstvím pestrobarevných, obvykle šokujících či strašidelných koláží.

Někdy není nutné zkoumat články na internetu, ale stačí se podívat na logo. Námahu se nám takto rozhodli ušetřit zakladatelé politické strany Nezávislí demokraté. Symbolické ztvárnění zkráceného názvu strany NEZDEM obsahuje šest písmen, šest barev a šest fontů. Těžko si lze představit více všeobjímající politický subjekt. Sám si ovšem někdy kladu otázku, zda to s tím odhalováním internetových bojovníků nepřeháním. Jsem jenom člověk, a když se podrobím sebereflexi, zjišťuji, že malý fundamentalista se může skrývat i ve MNě.


O autorovi| Autor je datový analytik a spisovatel, zajímá se o fenomén skupinové iracionality.

MILAN PETRÁK