V České republice žije půl milionu lidí se sluchovou vadou. Čtyřicet tisíc neslyší vůbec. A patnáct tisíc používá znakovou řeč. Určitě jste si všimli, že mají třeba televizní pořady tlumočené do titulků či znakové řeči. Ale napadlo vás, s čím vším se setkávají v každodenním životě? Třeba když jdou do banky nebo si vyřídit dodávku elektřiny?
Když přijdete na přepážku v bance, tlumočníka ze znakové řeči tam asi po ruce mít nebudou. Jejich počet dlouhodobě nestačí, je jich v celé zemi jen asi kolem stovky. A domluvit si některého z nich na jednání na úřadě či v bance obvykle znamenalo nejméně týdenní zdržení. Můžete samozřejmě nelišícím potřebné věci psát na papír, ale… Lidé zapomínají, že pro sluchově postiženého (pokud neohluchli až v průběhu života) je čeština až druhotným jazykem – po znakové řeči. Zcela logicky tak nemohou mít takovou slovní zásobu jako běžný člověk. Pokud tedy neslyšícímu napíšete na papír, co máte na srdci, nemáte zdaleka vyhráno. Přepsanému textu nemusí vůbec rozumět. Čeština se od znakové řeči liší gramatikou a některá slova a věty mají jiný význam. Také mimika hraje důležitou roli, schválně někdy pozorujte tlumočníka do znakové řeči. Proto třeba i titulky pro neslyšící v televizi nejsou prostým přepisem, ale musí být jednodušší, pracovat s menší slovní zásobou a barvami, a upozorňovat na věci, které běžný divák slyší. Třeba na tón řeči (ironicky, šeptem…), zda se hovoří cizím jazykem, zda se ozývají neřečové zvuky (klepání, kroky, telefon), emoce (pláč, smích) nebo zvuky okolního prostředí, dokreslení situace a atmosféry. Neslyšící se ale setkávají i dalšími nástrahami. Někde není dobré osvětlení, jinde je zase úředník za sklem a není mu vidět na rty.
Některé společnosti v ČR proto zavádějí pro naše nedoslýchavé spoluobčany službu s názvem Tiché spojení. Naposledy ji představila Raiffeisenbank, která s ní začíná v Praze, ale postupně jí rozšíří po celé republice. Vtip je v tom, že jde o řešení účinné a zároveň levné – díky moderním technologiím. Platforma Tiché spojení totiž umožňuje buď automatický přepis hovoru nebo online spojení s tlumočníkem do znakové řeči. Jediné, co k tomu potřebujete je tablet nebo chytrý telefon. Když přijdete na pobočku banky (nebo třeba dodavatele energií E.ON nebo mobilní operátor Vodafone), bude vás tam čekat tablet, kde jen zmáčknete tlačítko a spojíte se s tlumočníkem. Ten bude plynule překládat, co říká zaměstnanec pobočky a pomůže i s vyplněním dokladů. Časově to vyjde nastejno jako u slyšícího klienta a banka se tak vyhnout případným nepřesnostem.
Jsou to první vlaštovky systému, který může v budoucnu ulehčit neslyšících život i na úřadech, v nemocnicích a jinde. Umožňuje efektivní využití nedostatkových tlumočníků a od firem či úřadů vyžaduje jen krátké školení pro zaměstnance a tablet či chytrý telefon.
Jak komunikovat s neslyšícími?
1. Upoutat pozornost neslyšícího, dát mu vědět, že na něj právě chceme hovořit. Je vhodné poklepat na ruku, určitě ne na hlavu nebo sáhnout na neslyšícího, který k nám stojí zády.
2. Na začátku konverzace zmínit téma, o čem se budete chtít bavit, aby nedošlo k nedorozumění, kdyby neslyšící špatně odezíral.
3. Postavit se tak, abychom nestáli před zdrojem světla, dát si pozor na to, jestli je na nás dobře vidět.
4. Nekřičet a neartikulovat přehnaně.
5. U žen je dobrá výrazná rtěnka a u mužů je špatné, když nemají přes vousy vidět rty.
6. Vždy se dívat přímo na neslyšícího, neotáčet hlavu do stran.
Lucie Přibylová, lektorka NáZNAK-u
NáZNAK představuje svět neslyšících pomocí zážitkové hry. Více se můžete dozvědět na www.naznak.cz