Strava pro zdraví - 12 evropských kroků ke zdravé výživě

Krok 10:Jestliže konzumujete alkohol, omezte jeho příjem maximálně na dvě dávky denně (každý s obsahem 10?g alkoholu).V České republice abstinuje zhruba třináct procent obyvatel, o procento víc jich pije denně, největší počet oslovených považuje svoji konzumaci alkoholu za občasnou či příležitostnou. Tedy žádný důvod ke znepokojení. Ovšemtím, co přimělo Světovou zdravotnickou organizace (WHO) k formulaci desátého výživového doporučení obyvatelům Evropy, byly patrně výsledky průzkumu, který provedla v letech 1997/98 a z něhož vyplynulo, že se prudce zvyšujepočet patnáctiletých každodenních konzumentů alkoholu. Více než polovina chlapců pije denně v Řecku, následují je dospívající Angličané, na třetím místě figuruje třicet dva procent patnáctiletých Čechů. Stejnou příčku zaujímajíi naše děvčata, denně jich pije devatenáct procent. Alespoň jednou týdně pije šestnáct procent našich třináctiletých dětí.Úloha alkoholu v životě dospělého už tak jednoznačně záporná není. Nadměrné pití, za něž je považována konzumace více než 60?g alkoholu denně, může u citlivých osob vyvolat jaterní cirhózu, zánět slinivky břišní či poruchysrdečního rytmu.Alkohol v malém množství však má účinky spíše příznivé: aperitiv před a pivo po jídle povzbuzuje trávení, kardiologové zase oceňují ochranný vliv malého množství pravidelně konzumovaného alkoholu před srdečně cévnímichorobami (např. publikace Zuzany Urbanové a Milana Šamánka Pít či nepít? s podtitulem Pití vína a srdeční infarkt). Jednoznačně se však shodují, že muži by měli s pitím (nejlépe vína) začít nejdříve mezi dvaceti a třicetilety, ženy, které jsou po celé fertilní období chráněny před kardiovaskulárními chorobami ženskými hormony, mohou využívat ochranného efektu malé dávky alkoholu o dvacet let později. Souvislost mezi pravidelným pitím vína anízkou úmrtností na srdečně cévní choroby vstoupila do povědomí jako tzv. francouzský paradox. Neurologové zase připouštějí, že malé množství alkoholu ve starším věku zlepšuje mentální schopnosti, snižuje riziko Alzheimerovy iParkinsonovy choroby. Alkohol způsobuje vylučování serotoninu v mozku a může příznivě ovlivnit psychický stav. To ovšem bývá velmi dvojsečná a nebezpečná zbraň u osob trpících nejrůznějšími komplexy.WHO doporučuje jako bezpečnou denní dávku 20?g alkoholu, kardiologové považují za srdci prospěšných i 30 až 40?g denně (např. dvě až čtyři dl vína). Ženy mají oproti mužům sníženou toleranci k alkoholu (kvůli nižšíaktivitě alkoholdehydrogenázy v zažívacím traktu, menšímu objemu těla, většímu relativnímu poměru tuku a nižšímu obsahu vody), proto by se měly držet spíše nižší, WHO doporučované hranice. Pít se zásadně nemá v těhotenství, přikojení a v případě alkoholismu v rodině.