Malé i velké děti

Odpovídáme na článek Heterogenní třídy ano, či ne? uveřejněný v Informatoriu 3-8 č. 3/2004. V naší čtyř a půl třídní mateřské škole pracujeme v heterogenních třídách v projektu Škola podporující zdraví. Počáteční obavy izkušenosti byly obdobného charakteru, např. přístup některých rodičů; úloha starších dětí coby úloha staršího sourozence:"...pomoz, ukliď, ustup, na vycházce vem za ruku..."; jak předškoláci postupují v celkovémvzdělávání? Dali jsme hlavy dohromady a začali jsme vylepšovat. Hlavní zásadní krok vidíme v tzv. zdvojených službách na třídách. Jak je to u vás? Jedna paní učitelka má ranní (např. 6.30-12.30), druhá odpolední (10.00-16.30)?My máme paní učitelky na otvírací, pak středovou a zavírací službu. Na odděleních nám potom 2-3 krát v týdnu vychází, že jsou paní učitelky od 8 hod. spolu. Tedy jakoby obě dvě na ranní službu. Jindy jsou spolu od 8.30, 9.00,jen občas od 9.30 hod. A v tuto chvíli nastává individuální a hlavní skupinová práce s dětmi. Naplno se tak věnujeme předškolákům, kolegyně pracuje s mladšími dětmi. Stejně si myslím, že když hrajeme divadlo, koncertujeme,cvičíme oči, prsty v józe, vaříme, slavíme nebo hrajeme na Zimní království všichni společně, zažijeme více legrace, poznání, ponaučení. Vůbec nám nepřijde, že bychom si měli všímat, kdo je lepší, horší. Děti se učí jeden oddruhého i my od dětí. Svačinky se nám podařilo vyřešit takto. Děti, které svačí, nečekají u stolečků na ostatní a pokračují ve hrách, které začaly před jídlem. To samo je dost velkou motivací neloudat se, dojíst. Ráda podotknuže většina dětí si přidává, jí obvyklé porce. Toto je část našich zkušeností. Těšíme se ze své práce a jsme na ni pyšní. Určitě hodně záleží na organizačních možnostech školy a především přístupu učitelek. A nemyslete si, ževšechny byly ihned změnám nakloněny. Dnes si (90 % z nás) neumíme představit 25 malých dětí ve třídě, i když jsme všechny ve věkově rozdělených třídách pracovaly. Milé kolegyně, nezoufejte a vytrvejte!