Máme se na co těšit

V naší školní družině se máme pořád na co těšit! V únoru se těšíme na karneval. Všichni si obléknou nějakou masku, takže těžko poznáte, kdo je kdo. Místo Barušek, Honzíků a Janiček je všude plno princezen, vojáků, vil, pirátů.Družina je najednou malá a tak máme karneval ve velké tělocvičně, protože přijdou také maminky, tatínkové, dědečkové a babičky. Deváťáci pouštějí muziku. Děti soutěží společně s rodiči v tom, kdo dřív nafoukne balónek nebo kdodřív vypije malou láhev džusu. Společně si také zatancují. Náš soubor country tanců Sluníčko je naučí nějaký pěkný tanec. Předvede i tanec, za který jsme si přivezli pohár z celostátní soutěže. Společně s dětmi z družiny se nakarneval těší i všichni žáci školy. Může přijít, kdo chce. Třeba i pan školník, ale musí mít masku. Jinak si nebude moci koupit lístek do tomboly. Potřebujeme prodat všechny lístky. To proto, aby se mohl těšit náš čečenskýkamarád v utečeneckém táboře v Ingušsku. Naše družina si malého Šachmana adoptovala už vloni. My všichni jsme tak trochu jeho sourozenci. Sourozenci si mají pomáhat. My Šachmanovi pomáháme tak, že mu pošleme peníze, aby mohlchodit do školky, kde si může hrát a kde dostane najíst. Máme už pro něho 1500 Kč, které jsme vyměnili za desetníky a dvacetníky. V bance nám přidali, když jsme řekli, pro koho peníze jsou. Když nám přidali v bance, přidají námjistě i rodiče. Zvlášť, když nebudeme chtít zmrzlinu, čokoládu nebo kapesné. V družině se těšíme celý rok. Na vánoční besídku s vlastnoručně upečeným cukrovím, na návštěvu dětí z mateřských škol, kde máme kamarády. Na sobotnírodinné výlety, na zahradní slavnost, kdy soutěžíme na hřišti společně s rodiči, na divadlo, kam každý měsíc pravidelně chodíme. Taky se těšíme na středy. Vždycky ve středu někam s družinou jdeme. Třeba do muzea, do galerie napořad o obrazech, na výstavu o vodě. Byli jsme ve Staroměstské radnici, na Jindřišské věži, v dole, který je v Národním technickém muzeu... Zkrátka všude tam, kde je v Praze něco zajímavého.