Týdny dětské radosti

Všechno začalo loni v červnu týdnem radosti k Mezinárodnímu dni dětí. Vlastně to byly týdny dva, protože do jednoho by se nám všechno nevešlo. A co jsme naplánovali? Výlety do plaveckého bazénu, návštěvu rozhledny, pěší výlet donedaleké vesnice na zmrzlinový pohár, pohádkovou zahradu a s aktovkami na zádech jsme šli navštívit své starší kamarády prvňáčky v základní škole. Mezi akce, na které se jen těžko bude zapomínat, bude patřit výlet historickýmvláčkem"Hurvínek"za kamarády do MŠ v Poběžovicích. S tímto nápadem přišel jeden tatínek, který pracuje jako strojvedoucí. Zařídil nám vše potřebné a ráno jsme se sešli s batohy na zádech na nádraží ve Staňkově.Tentokrát nás doprovázely i tety kuchařky se svačinami a obědem, školnice a uklízečka. Vlak zahoukal, zamávali jsme maminkám a babičkám a vyrazili směrem k Poběžovicím. Jeden ze strojvedoucích připomínal dětem postavu zČetnických humoresek a děti velice překvapilo, že vláček mohl jezdit na obě strany a strojvedoucí si podle potřeby přenášel obyčejnou židli k řídícím pultům. Cesta byla plná dalších překvapení. Čtyři paní učitelky se nechalyodvézt na jednu ze zastávek autem, aby se mohly proměnit v kouzelníka, princeznu, lesní vílu a skřítka. Když vláček v domluvené stanici zastavil, děti s napětím očekávaly, co se bude na peronu dít. A dělo se. Skřítek metal vtrávě kotrmelce, princezna si šla natrhat luční kvítí, lesní víla tančila a kouzelník chtěl začarovat princeznu. O to větší překvapení bylo, když pohádkové bytosti vešly do vagónku. Některé děti ztratily řeč, jiné vykřikovaly:"To je naše paní učitelka."A další:"To není možné, vždyť jsme nastupovali všichni do vlaku."Cestou do cílové stanice jsme si udělali díky ochotným strojvedoucím i několik zastávek navíc na občerstvení. VPoběžovicích už na nás čekali kamarádi, aby si jízdu vláčkem vyzkoušeli také a my jsme si zatím mohli prohlédnout jejich školku a všichni se pořádně vyřádit na jejich zahradě. Cestou zpátky jsme snědli odpolední svačinu,zazpívali si při kytaře, někdo pozoroval krajinu a ty nejmenší výletníky přepadla únava, takže se pěkně prospali. Ve Staňkově na nádraží už na děti čekali rodiče, které mrzelo, že se s pohádkovými postavičkami nemohli setkattaké a užít si s nimi legraci. O zážitcích z výletu si děti dlouho vyprávěly a vzpomínaly na něj.