Padesátka

Mateřská škola ve Vřesině u Hlučína má letos padesát. Když někdo oslavuje padesátku, vždycky mě napadne, že polovinu už má za sebou. Co má ale za sebou padesátiletá mateřská škola? Asi by se dalo zjistit, co všechno se změnilo,opravilo, kdo a kdy tu byl zaměstnán, taky kolik dětí bylo přihlášeno. To asi ano. Ale jsou věci těžko měřitelné. Jak chcete zjistit, kolik slziček ukáplo, kolik srdíček se zamilovalo, kolikrát se pusinky pousmály nebo dokoncerozchechtaly, kolikrát se setkaly oči kamarádů? Pocity, radosti, smutky, intenzita přátelství a lásky se nedají zvážit či spočítat. Do školky, která má padesátku na krku, chodili mnozí rodiče a dokonce i prarodiče. Taky majísvé těžko měřitelné vzpomínky. Oni vyrostli a zestárli. Naše jubilantka zůstala stejná, tak stejná jako se nemění ukápnuté slzičky, zamilovaná srdíčka, rozesmáté pusinky nebo oči kamarádů. Ta nebude mít nikdy polovinu za sebou.Tedy dokud v ní budou děti.