Učitelům k svátku

Vážené a milé kolegyně, 28. březen je Dnem učitelů. V tento den dostávají někteří pedagogové květiny. Já bych moc ráda poslala v tento den symbolickou kytičku většině ředitelek a učitelek z mateřských škol. Chtěla bych jim poděkovat za velký zájem, který projevují o své další vzdělávání. Měla jsem velké štěstí, že jsem mohla zajišťovat akce dalšího vzdělávání učitelek mateřských škol. Byla to práce náročná, ale radostná. Velmi jsme si s kolegyní vážily toho, že o akce našeho předškolního oddělení byl obrovský zájem. Za zmínku nestojí jen velký zájem „mateřinek“, ale i radostná pracovní atmosféra, kterou právě kolegyně z mateřských škol dovedou na seminářích vytvářet. Také nyní mám možnost jako lektorka občas se zúčastňovat seminářů v různých místech naší republiky. Setkávám se s řadou pracovnic a pracovníků organizací, kteří v současnosti DVPP zajišťují. Všichni se shodují v tom, že „mateřinky“ jsou otevřené získávání nových vědomostí a dovedností. Jsou to právě učitelky a ředitelky mateřských škol, které mají i v současnosti příkladný zájem o další vzdělávání. Často se mi vybavují slova, která napsal před téměř dvaceti lety báječný pedagog a hudební skladatel Pavel Jurkovič: „Jestliže někdo nemůže být nikdy spokojen se stavem svého poznání, vědomí či dovedností, je to právě učitel.“ Jaká je situace v DVPP dnes? Dovolte mi můj zcela subjektivní názor: není právě růžová. Organizace, které DVPP v současné době zajišťují, pracují podle mých poznatků ze seminářů, které vedu, často v nevyhovujících podmínkách, jejich pracovníci jsou zavaleni nepřiměřeným množstvím úkolů a administrativy. Naopak kladně hodnotím vskutku bohatou nabídku vzdělávacích akcí a lektorů. Myslím, že každý pedagog, který má o DVPP zájem, má možnost si vybrat podle toho, co ke zkvalitnění práce potřebuje. To, že šanci na uskutečnění nemají všechny semináře, které byly do nabídky zařazeny, ale jen ty, na které se přihlásil dostatečný počet pedagogů je dvojsečná zbraň. Někdy to může být pro lektora varovný signál: špatně zvolený název akce, který neláká, nebo to zkrátka není „to pravé ořechové“. Mnoho učitelek z různých míst celé České republiky v současné době navštěvuje i semináře, které pořádá vydavatelství Portál. Když se kdysi objevily první semináře v Portálu, zdálo se mi to zbytečné, vždyť organizátorů DVPP není málo… Čím dál víc si ale uvědomuji velký přínos těchto akcí. Portál nabízí setkání pedagogů i na celostátní, a ne jen regionální úrovni, což je skvělé… Účastníci mnohých akcí vidí a slyší, že autor knížky, která v Portálu vyšla, ji nepsal „od stolu“, ale zúročil v ní své poznatky z praxe. Právě nyní, v březnu a dubnu, se sejdu v Portálu s již třetí a čtvrtou skupinou zájemců o akci, při které si hrajeme s padákem, stuhami a šátky. A je báječné vidět a znovu prožívat zájem pedagogů a radost z her, při kterých se – a věřte, že bez problémů – dostáváme do role dětí.