Jak pracujeme s hyperaktivními dětmi

V časopisu Informatorium 3-8 se již objevily články, jak pracovat s dětmi, které mají problémy s chováním, s dětmi hyperaktivními. Ráda bych přispěla svou „troškou do mlýna“, jak s těmito problémy bojujeme my. V naší třídě se sešlo několik dětí s problémy v chování. Proto bylo nezbytné začít to nějakým způsobem řešit. Uspořádali jsme besedu s naší logopedkou Mgr. Ilonou Hulínovou pro rodiče, kde jsme se bavili o zmíněných postupech, a také se změnil režim v naší třídě. Zavedli jsme ranní rituál, kdy se společně posadíme, posíláme si po kruhu „mluvicí předmět“ (mluvit smí jen ten, kdo drží předmět - v našem případě nádobku s rybkou Žofkou), pozdravíme se, pohladíme… Děti se tím před svačinou pěkně uklidní. Naše logopedka mi také poradila, abychom si zavedli nějaké místo, kam se budou děti chodit zklidnit. U nich ve speciální třídě na to mají vyhrazenou židli. Není to „oslovská“ židle nebo trest. Je to jen „židlička“. Na její radu jsem dala, a tak se v naší třídě objevil „Ušáček“. Židli jsem ozdobila velkýma ušima a očima a dětem ji jednoho dne představila s jednoduchým, ale pro ně velice poutavým příběhem. Židle je totiž „kouzelná“ a do školky ji donesl jeden chlapeček, který moc zlobil. Ale když se na ni posadil, židle ho v tu chvíli změnila a stal se z něj hodný kluk. Teď už ji nepotřebuje, a tak ji dal nám, protože slyšel, že by u nás také děti potřebovaly takovou židličku… Od té doby máme „Ušáčka“ v rohu třídy a děti, na které už nezabírá rozzlobený mrak, se na něj jdou chvíli posadit. A opravdu se na ni chvíli zklidní. Další dobrou radou, kterou jsem dostala, bylo vytvoření loutek slunce a mráčku, které dětem názorně ukážou „dobře“ a „špatně“. Je pro ně důležité nejen slyšet, ale i vidět. Tohle byly první krůčky k tomu, aby se to v naší třídě začalo zlepšovat. Už mě napadají nové a nové nápady, co zavést ve třídě pro zlepšení chování. Je potřeba stále zkoušet a objevovat, co na děti bude platit. Stačí mít nápady, odvahu je vyzkoušet a nevzdat to po prvním nezdaru.