Jen čtení před spaním nestačí

Budeme si povídat o čtenářské pregramotnosti. O co jde? Co tento termín znamená?

Jedná se o soubor postupně se rozvíjejících předpokladů pro čtení a psaní u dětí v době do šesti let věku, které respektují veškerá vývojová specifika daného období. Může to vyvolat dojem, že se snažíme děti naučit číst a psát, ale tak to není, jde o vytváření předpokladů pro čtenářskou gramotnost. Čtenářská pregramotnost tedy zahrnuje rozsáhlý komplex dovedností a kompetencí, které ovlivňují další gramotnosti. Čtenářskou pregramotnost chápeme v souvislosti s celoživotním učením, navazuje na ni potom počáteční čtenářská gramotnost, na ni pak čtenářská gramotnost a v dospělosti funkční gramotnost.

Rozvíjení čtenářské pregramotnosti jistě nespočívá jen v prohlížení knih, že? Co dalšího můžeme dětem nabízet?

Hodně záleží na rodičích a v mateřské škole na osobě pedagoga a také na vedení školy. Aby dítě mohlo projevovat zájem o knížky, o písmenka a o grafickou stránku věci, mělo by být obklopeno knihami, nejdůležitější je tedy podnětné čtenářské prostředí. Předpokladem je dobře vybavená dětská knihovna a to, že se doma na předčítání a čtení dbá a že mají děti doma mnoho knih. Pokud však děti nemají čtenářskou podporu v rodině, měla by to mateřská škola kompenzovat. Znamená to, že by se měla mateřská škola snažit obklopit děti knihami, časopisy a jiným čtivem s tématy, která je skutečně zajímají, a zároveň jim nechat možnost vybrat si knihu podle vlastního výběru.

Příkladem může být čtenářský koutek, místo, kde dětem může být předčítáno. Neměl by chybět prostor s knihami a časopisy uloženými v knihovničce, na poličkách nebo v přepravkách v počtu osm až deset knih na jedno dítě, a měly by to být knihy kvalitní. Knihovna by měla být odstupňována tak, aby na knížky dosáhly i ty nejmenší děti, a nahoře mohou být knížky pro pedagogy a knihy, které dětem obvykle nepůjčujeme, třeba encyklopedie. Mělo by to být místo pohodlné na prohlížení, předčítání a čtení, kde mohou být polštáře, pohovka, maňásci a další rekvizity. Chceme-li děti motivovat ke čtenářství a podpořit u nich potěšení z četby, měli bychom jim nabídnout také klid a vhodné místo ke čtení či prohlížení knih, možnost se „začíst“, ponořit se do příběhu a vychutnat si ho. Čtenářský koutek by měl být umístěn u okna, kde je dostatek světla. Součástí čtenářského koutku by měly být i další artefakty podporující předčtenářské dovednosti. Důležitý je i výběr knih. Pedagogové mají občas tendenci prosazovat klasické dětské knihy ve starších vydáních, což je jistě v pořádku, ale je dobré zařazovat i nové, kvalitní knihy s tématy, která děti zaujmou, vycházejí v inovované úpravě a ve formátu, který se dětem dobře drží.