Mé dítě má ADHD

Porucha pozornosti s hyperaktivitou. Pro některé to je stále „módní diagnóza“ maskující „skutečný“ problém spočívající v nevychovanosti. Naštěstí se veřejné mínění postupně přiklání k tomu, co již dlouho zdůrazňují lékaři a další odborníci, tedy že jde o poruchu s neurologickým základem a že dítě s touto poruchou za některé své projevy nemůže, že nedělá neplechy schválně. Alison M. Thompson je matkou syna, který do vínku dostal právě tuto poruchu. Popisuje všechny peripetie, kterou porucha do jejich společného života přinesla, od náročného rodinného soužití po problémy ve škole. Velká kapitola se věnuje chování, které provází poruchu ADHD. Všechny projevy autorka ilustruje na příkladu svého syna. Nečekejte ale depresivní čtení, autorka vše podává s nadhledem a popisuje, co se jí při zvládání těchto projevů osvědčilo. Další významná část knihy přináší nejrůznější tipy a techniky, které lze využít při soužití a práci s dítětem, které trpí poruchou pozornosti s hyperaktivitou. Podle autorky je hodně důležitý pozitivní přístup a neulpívání na tom, co se nepovedlo. Měli bychom se spíše koncentrovat na to, jak v dané chvíli situaci dostat pod kontrolu, a soustředit se na budoucnost dítěte. V knize mě také velmi zaujaly dvě krátké kapitoly, které napsal Daniel a jeho sestra. Dozvíme se z nich, jak vše vnímali ze své perspektivy.

Knihu bych doporučila zájemcům o problematiku ADHD. Podle mého názoru by se s ní měli seznámit především pedagogové, kteří pracují s dětmi s touto poruchou, aby získali představu o tom, jak ADHD zasáhne do života rodiny. Možná pak získají větší pochopení pro znavené rodiče, kteří jsou rádi, když se svého hyperaktivního dítěte na chvíli „zbaví“. Kniha bude užitečná i pro rodiny, kde žije dítě s poruchou pozornosti s hyperaktivitou.

Mgr. Marie Těthalová