Sítě pod drobnohledem

Organizátorem setkání byl Tomáš Diviák z Katedry sociologie FF UK a během dne se posluchači dočkali celkem šesti výstupů z oblasti struktury i výzkumu sociálních sítí. Tomuto přístupu bylo v minulosti vytýkáno, že se jedná pouze o metodu bez teoretického uchopení. Diviák však vysvětloval, že kořeny analýzy sociálních sítí sahají až do třicátých let díky postavě Jacoba Levy Morena, který v rámci sociologie přišel s dodnes užívanou sociometrií. Vědecké základy metod k měření a popisů síťových prvků tedy byly vynalezeny už dávno. Teď se je akademická obec snaží aplikovat na aktuální témata včetně sociálních sítí v internetovém slova smyslu. Diviák proto apeloval na co největší zjednodušování používaných teorií a vyzdvižení jejich vztahu pro každý konkrétní výzkum a následnou použitelnost. „Teorie by neměly být výpisky z děl starých a dávno mrtvých bílých mužů,“ upozornil ironicky. 

Uprchlíci budí vášně

Matouš Pilnáček na datech z průběhu roku 2016 demonstroval, jak se na internetových diskuzích formují a tříbí názory jednotlivých diskutujících. Nešlo o sledování samotného obsahu, takže peprných komentářů jsme se nedočkali. Bylo však zajímavé sledovat, kterak se lidé na diskuzích postupně utvrzují ve svých názorech a vzájemně se podporují. Zatímco v březnu 2016, kdy se jednalo o poměrně nové téma, byla struktura diskutujících roztříštěná, během několika měsíců vznikly tři silné skupiny, jejíž členové argumentačně bojovali. Jedna skupina zastávala názory promigrační, další dvě protimigrační – ty se dělily na aktivní odpůrce migrace, kteří nešli pro silná a burcující tvrzení daleko, a pasivní odpůrce, kteří v diskuzích tak zapálení nebyli. Asi vás ale nepřekvapí, že obě protimigrační skupiny měly mezi sebou víceméně neutrální vztahy, ale s příznivci migrace naopak vedly líté boje. Polarizace názorů a potřeba příslušnosti ke skupině, což jsou psychologicky dobře popsané jevy, se tak projevují i na vzorku internetové populace.

Humanitární účely

Tentýž výzkumník následně představil i projekt, který zkoumá humanitární krizi kolem Čadského jezera. To dlouhodobě vysychá a nyní zaujímá již jen pouhý zlomek své předchozí rozlohy, což pro celou oblast představuje nedozírné problémy. Je to i důsledek působení teroristické organizace Boko Haram, kvůli níž jsou v okolí jezera uprchlické tábory. V této oblasti působí Lékaři bez hranic, kteří potřebují informovat o svých aktivitách, opakovat, že nejsou ozbrojení, a upozorňovat na nepravosti. Proto měli zájem o analýzu komunikace na Twitteru. Mezinárodní organizace se totiž často sledují navzájem, ale s místními lidmi už takový kontakt nemají. Díky takovéto analýze je možné odhalit opinion leadery – jednak pro zefektivnění komunikace libovolné organizace (v tomto případě Lékařů bez hranic), jednak pro kontaktování důležitých postav, jež pomohou šířit ušlechtilé myšlenky dál. Je fascinující, že toto vše se může v dnešní době odehrát díky internetovým sociálním sítím a není nutné na dlouhé měsíce vyrážet do nehostinné africké krajiny. Samozřejmě se tak dospěje k trochu jiným výsledkům, avšak účel může být splněn i tak.

Dávno mrtvá minulost ožívá

O tom, že sociální sítě můžeme zkoumat i v hluboké minulosti, se rozpovídala egyptoložka Veronika Dulíková. Společně s kybernetikem Radkem Maříkem pracuje na zajímavém propojení pokročilé technologie a tradiční archeologie, když zkoumá společnost egyptské Staré říše. Přestože se jedná o dobu kolem 3. tisíciletí před naším letopočtem, díky rozsáhlým informacím z hrobek si můžeme udělat představu o tom, jak tehdejší společnost vypadala. Neuvěřitelné, že? Na základě rozložení, velikosti či výzdoby hrobek je možné dopátrat rodinné i profesní vazby, jelikož tou dobou probíhal rozmach dědičnosti společenských funkcí a titulů. Rodokmeny tak neslouží pouze k identifikaci příbuzenstva, nýbrž i k pochopení sociální sítě známostí a pracovních konexí. Jedná se samozřejmě o běh na dlouhou trať, navíc odvislý od postupu archeologických nálezů, přesto je však představa pochopení života před pěti tisíci lety bez přehánění fascinující.