Stačí jenom jedna věta

Někdy si to tak myslíme. Jako by stačilo něco prohlásit, a svět se najednou začne točit jinak. Naštěstí tomu tak není. Pokud chceme něco vyřešit, s někým se o něčem domluvit, nejde jen hlásat to svoje a neposlouchat druhé. Psycholožka Lucie Kvasničková se v tomto čísle zamýšlí nad tím, jak se postavit k případným neshodám s rodiči, o jejichž děti se ve školce nebo v družině staráme. Pokud se obě strany stáhnou za své barikády, moc se toho nepořídí, stejně jako když jedna vyrazí ve svatém boji se svou municí, aby tu druhou doslova ubila argumenty. Ani rodičům, ani pedagogům z toho nejspíše nebude moc dobře, zůstane jakási pachuť, což podle všeho není žádoucí. Lucie Kvasničková píše o diplomatickém jednání a o tom, že je dobré podívat se na věc očima toho druhého. Řada konfliktů se tím pak může vyřešit „sama“.

Milé čtenářky a milí čtenáři časopisu Informatorium 3–8, přeji vám, abyste dokázali v případě nějakého konfliktu na chvilku zpomalit, nesahat po jedné větě, která stejně nestačí. Je to těžké, uznávám, a také o něco pomalejší. Za zkoušku to ovšem rozhodně stojí.

Mgr. Marie Těthalová