Kdo nezkusil, nikdy nezažije…

Řeč bude o svobodě a odvaze. Někdy nám obě chybějí, máme pocit, že „už je všechno dáno“, a proto respektujeme zajeté koleje a bojíme se překročit svůj stín. Mnohdy se ho dokonce bojíme jen poznat, i když každý z nás máme v sobě něco, co se nám nelíbí, s čím bychom se nejraději neidentifikovali, za co se možná trochu stydíme a co mnohdy promítáme do těch ostatních. Možná že se kolegyně, která má z našeho pohledu nějakou nepříjemnou vlastnost, stala naším projekčním plátnem, a my místo abychom se vyrovnávali s tím, jací jsme, raději to, co se nám nelíbí, odosobníme a přehodíme na ostatní. Co nám může pomoci? Třeba sebereflexe, zamyšlení nad sebou samým. A k tomu potřebujeme odvahu a také svobodu, vědomí toho, že vše se mění a změnit se můžeme i my. Třeba i tím, že si uvědomíme, co jsou naše slabá místa.

Milé čtenářky a milí čtenáři Informatoria 3–8, je vám jistě jasné, co vám přeji. Svobodu a odvahu k sebepoznání. Možná opravdovou reflexí svého chování ovlivníme i ty druhé, ale to rozhodně není nezbytné.

Mgr. Marie Těthalová