Online archiv

Dětská tisková agentura a Česká unie karikaturistů vyhlásily soutěž o nejhezčí kreslený vtip na téma škola (veselé situace, co se staly, nebo by se mohly i nemohly stát ve škole). Soutěží se ve třech kategoriích: žáci prvního stupně ZŠ, žáci druhého stupně ZŠ, studenti středních škol. Kresby barevné i černobílé s textem i beze slov posílané poštou se přijímají v počtu maximálně tři kusy od jednoho autora a do velikosti formátu A4. Na zadní straně musí být jméno, příjmení, věk, adresa s PSČ a telefonem, případně i mailem na autora (nebo rodiče). Vtipy musejí být doručeny do 28. února na adresu DTA, Na Nivách 314, 141 00 Praha 4. Mohou být také zaslány najednou do stejného termínu a ve stejném počtu do velikosti jednoho obrázku 800 x 600 pixelů ve formátu jpeg nebo gif e-mailemna adresu dta@cmail.cz (e-mail musí obsahovat výše uvedené údaje o autorovi). Více informací na www.dta.zde.cz.

Největších úspěchů v mezinárodním srovnání zaznamenalo plzeňské nakladatelství Fraus, donedávna známé především svými materiály pro výuku cizích jazyků. Jeho učebnice získaly loni dvě ocenění Evropské asociace nakladatelství učebnic na frankfurtském knižním veletrhu. V kategorii učebnic pro základní školy se na třetím místě umístila soustava učebnic Fraus pro druhý stupeň ZŠ, kterou reprezentovala Fyzika pro šestou třídu. Zvláštní cenu v kategorii učebnic pro střední školy získal Fraus ilustrovaný studijní slovník česko-anglický, anglicko-český. "Považujeme za velký úspěch, že jsme získali ocenění v obou kategoriích, ve kterých se soutěží. S výjimkou jednoho slovinského nakladatelství se to už žádnému ze zúčastněných nakladatelství nepoda

Jedním z nejznámějších projektů ZŠ Benita Juáreze je Největší Čech Prahy 6, který byl inspirován známým televizním pořadem. Každý učitel si vybral nějakou osobnost - jedinou podmínkou bylo, že se musela narodit, pracovat či bydlet v Praze 6 - a skupiny složené ze žáků od 4. tříd (žáci 1. až 3. třídy vybírali Největší pohádkovou postavu) pak o ní sháněly informace, sestavovaly její životopis, připravovaly příspěvek do sborníku a navštěvovaly místa, která s ní mají nějakou spojitost. Členové skupiny, která se zabývala Jiřím Suchým, se za ním vydali do divadla Semafor, řeholní sestra Akvinela zase celou skupinu pozvala do Domova svaté rodiny v Liboci, který před lety založila, Josef Masopust přišel za dětmi do školy na besedu, Václav Klaus se omluvil vládní krizí a poslalžákům svou podobiznu i s vlastnoručně napsaným přáním, stejně jako Václav Havel, generálporučíku Tomáši Sedláčkovi zabránilo ve schůzce zhoršení jeho zdravotního stavu. Obtížnější úkol řešily skupiny, jejichž kandidát už nežije: Za přáteli opata Anastáze Opaska se děti vydaly do břevnovského kláštera, skupina Vlasty Buriana navštívila jeho vilu (leží v těsné blízkosti školy), zájemci o vynálezce kontaktních čoček profesora Otto Wichterleho měli možnost hovořit v ústavu makromolekulární chemie ČSAV s jeho dlouholetým spolupracovníkem profesorem Michálkem, o cestách Jiřího Hanzelky se žáci dozvěděli spoustu věcí na výstavě, která právě probíhala v galerii na Pražském hradě, skupina letce Františka Fajtla shlédla film Tmavomodrý svět a vyráběla modely letadel. Na základě žákovských prezentací byl nakonec Největším Čechem Prahy 6 zvolen Václav Havel a Největší pohádkovou postavou Hurvínek.

Televize Prima chystá zřejmě na jaro americkou reality show Nanny 911 o zlobivých dětech. Rodiny s těžko zvladatelnými dítětem v ní dostanou na určitý čas profesionální chůvu, která pomáhá dítě usměrnit. Televizní štáb vše natáčí a zpravidla jednou za týden televize vysílá sestřih toho nejzajímavějšího. Televize Nova zase chystá další pokračování reality show o rodinách, které si vyměňují manželky. Na tento pořad si stěžovala poslankyně Jana Hamplová z ČSSD, protože podle ní si zahrává s psychikou dětí. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání sice v polovině ledna neshledala důvody pro zahájení správního řízení s Novou, nicméně celá kauza ještě uzavřena není. "S ohledem na možné porušení norem chránících práva dětí rada rozhodla, že postoupí dokumentaci ministerstvu práce a sociálních věcí," řekl deníku Právo předseda rady Petr Pospíchal.

Za posledních 10 let výrazně ubylo základních škol, pedagogů i žáků. Minulý školní rok bylo o desetinu - konkrétně o 430 - škol méně než ve školním roce 1995/96. Úbytek škol je způsoben poklesem porodnosti v 90. letech. Do prvních až devátých tříd totiž loni chodilo o 180 tisíc žáků méně. Zřizovatelé školy rušili nebo slučovali, aby ušetřili na jejich provozu a budovy nebyly poloprázdné. Informovala o tom ČTK, která tyto údaje čerpala z Vývojové ročenky školství Ústavu pro informace ve vzdělávání. Před 10 lety působilo na základních školách 63 tisíc učitelů, pak se jejich počet zvýšil v souvislosti se zavedením povinné devítileté školní docházky o 6500, ale minulý školní rok už učilo opět už jen něco přes 63 tisíc pedagogů. Ze škol odcházeli kvůli úbytku dětí i vládnímu nařízení o snižování počtu zaměstnanců veřejné sféry.

Výsledky loňských kontrol hasičů zaměřených na požární bezpečnost ve školách jsou alarmující. Během kontrol hasiči přišli například na uzamčené nouzové východy, nefungující hasicí přístroje nebo nepřístupné hydranty. Informoval o tom deník Právo. Závady či vážná pochybení se podle ředitele Hasičského záchranného sboru Miroslava Štěpána objevily ve dvou třetinách kontrolovaných škol. "Můžu říct, že výsledky kontrol mě šokovaly, nečekal jsem to," uvedl M. Štěpán. Hasiči podle něj za celý uplynulý rok provedli 2600 kontrol, při kterých zjistili více než 6000 závad. "Pouze 765 škol bylo bez problémů," dodal. Celkem 232 škol dokonce nemělo průchodné únikové cesty. "To jsou velmi vážné závady, které hraničí s hazardováním se zdravím sv

Česká televize od ledna uvádí dva nové vzdělávací pořady. Vždy ve čtvrtek na ČT 2 po 17. hodině je vysílán pořad O češtině, který nabízí exkurze do všech možných tajů jazyka, včetně češtiny profesní i slangu. Komponovaným pořadem provází Aleš Cibulka, dlouholetý moderátor České televize a Českého rozhlasu. Ve scénkách vystupují v mnoha rolích herci Ivana Andrlová a Zbyšek Pantůček. Kromě odborníků, jazykovědců se v pořadu má objevovat mnoho známých osobností ze světa kultury i politiky. Od 18: 30 ve stejný den na stejném kanále je vysílán pořad Planeta Věda, který nabízí informace o nejnovějších výzkumech, studiích a poznání. Zaměřuje se především na svět přírodních věd a má ukazovat určitý problém z několika úhlů pohledu (zem

Tým univerzity Columbia v americkém Missouri dospěl při zkoumání mozkové aktivity 39 osob, jež preferovaly násilné videohry, k závěru, že mezi těmito hrami a skutečným násilím je kauzální vztah. Informoval o tom deník Právo. "Lidé, kteří hrají násilné videohry, pokládají zobrazené násilí za běžné, neutrální," řekl šéf týmu Bruce Bartholow. "Stávají se necitlivými," upřesnil s tím, že si přesto zachovávají normální reakce na nenásilné negativní scény. "Práh citlivosti vůči obrazům se nám snižuje všem," oponuje závěrům výzkumu kanadský psycholog Jonathan Freedman z univerzity v Torontu. "Nic nedokazuje, že by to zvyšovalo sklony k agresivitě." "Je to podobné jako kdysi debaty o škodlivosti televize," soudí britský pedagog a mediální expert David Buckingham.

Vyšší, střední a základní školy mají vést o svých žácích vlastní matriku, v níž bude například rodné číslo, kontakty na zákonné zástupce, zdravotní stav dítěte, možné postižení či údaj, zda je dítě "sociálně znevýhodněno". Část těchto dat školy budou posílat na nejbližší obec s rozšířenou působností, ta je pak předá na kraj a kraj zase Ústavu pro informace ve vzdělávání. "Ministerstvo školství si přeje, aby se vedla jakási evidence kvůli finančním prostředkům a rozpočtům, se kterými škola hospodaří. Druhá věc je, že pokud někdy v budoucnu třeba vyhoříte, anebo vás někdo vykrade, budete rádi, když vám někdo potvrdí, jakého vzdělání jste dosáhli a jaké jste měli třeba vysvědčení," vysvětlil v televizi Nova důvody nového opatření předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů Igor Němec.

Počet učitelů, kteří nemají dostatečné vzdělání, stoupá. Podle Ústavu pro informace ve vzdělání nemá potřebné vzdělání 15 % učitelů na základních školách. Odborníci přitom upozorňují, že nekvalifikovaní učitelé mohou dětem ublížit. "Nekvalifikovaný učitel obecně nemá metodickou přípravu, nedokáže zaujmout děti v hodině, méně naučí. To je ale případ od případu. Existují i nekvalifikovaní učitelé, kteří mají ke kantorství osobnostní předpoklad," uvedl v MF Dnes ředitel Základní školy v Novém Kníně Miloš Petřík. Podle zmíněného deníku označují ředitelé za nejproblémovější předměty cizí jazyky, fyziku, tělesnou a hudební výchovu. "To všechno učí lidé, kteří lehce najdou uplatnění v jiných oborech, a to zaúplně jiných platových i pracovních podmínek," upozornil Jaromír Snížek, ředitel Základní školy v Týnci nad Labem.

13. března 1964 byla v New Yorku zavražděna Kitty Genoveseová. Mimořádnou pozornost veřejnosti i psychologů tato vražda vzbudila kvůli tomu, že jí přihlíželo celkem 39 náhodných svědků, ani jeden z nich však Kitty nepomohl. Vreakci na tuto událost realizovali v šedesátých letech 20. století John Darley a Bibb Latane sérii výzkumů, v nichž zkoumali tento fenomén - čím více svědků je podobné události přítomno, tím méně se jednotlivci cítí zodpovědníza pomoc oběti.Peter Fischer nyní znovu zkoumal tento sociálně psychologický jev. Zjistil při tom další pozoruhodný detail. V rámci experimentu autoři sledovali chování 86 dobrovolníků. Těmto lidem bylo sděleno, že budou v rámciexperimentu sledovat, jakým způsobem spolu koketují různé dvojice muž-žena. Komunikaci těchto dvojic budou pozorovat na obrazovce v přímém přenosu z vedlejší místnosti. Ve skutečnosti se ale jednalo o předtočené videozáznamy.První dva záznamy zachycovaly schůzky dvou párů, které se setkaly poprvé a proběhly bez obtíží. Třetí dvojice byla odlišná. Toto setkání hráli dva profesionální herci a během schůzky začal být muž vůči ženě agresivní, přičemžjeho útoky podtupně narůstaly na intenzitě. V experimentu byly použity dvě verze této třetí scénky - v jedné hrál muže urostlý a svalnatý jedinec působící nebezpečně, ve druhé byl muž drobný až vyzáblý a působil svoufyziognomií méně nebezpečně. Polovina pokusných osob navíc sledovala dění na obrazovce o samotě, druhá polovina spolu s druhým člověkem, o němž se domnívala, že je také účastníkem výzkumu (pozorovatelem), ve skutečnosti všakšlo o člena výzkumného týmu. Tento asistent v okamžiku, kdy začalo agresivní chování muže, jen pokrčil rameny a pronesl neutrální poznámku.Výsledky studie byly následující: Pokud byl účastníkem schůzky muž drobnější postavy, dostavil se známý"efekt kolemjdoucího"- 50 % účastníků sledujících dění o samotě vstalo a šlo ženě na pomoc, zatímco přisledování ve dvojici vyrazilo na pomoc jen 6 % osob. V situaci, kdy byl na scéně nebezpečně působící muž,"efekt kolemjdoucího"prakticky vymizel - na pomoc se vydalo 44 % účastníků pozorujících o samotě, ale také 40% těch, kteří měli vedle sebe lhostejného"kolegu".Peter Fischer shrnuje výsledky pozitivně. Pokud se lidé dostanou do situace, která je skutečně velmi nebezpečná, mají docela dobrou šanci, že jim lidé okolo pomohou, i když jich je více.

C hcete-li svým dětem pomoci lépe řešit rozumové úlohy, naučte je, aby se při přemýšlení dívaly do dálky. Tak lze zjednodušeně shrnout závěry nové studie britských vědců, která byla publikována začátkem letošního roku v časopiseBritish Journal of Developmental Psychology.Fiona Phelpsová se svými spolupracovníky ze Stirling University vybrala 20 pětiletých dětí a zaznamenávala jejich chování během experimentu na video. V jeho průběhu měly děti za úkol řešit verbální a aritmetické úlohyrůzné obtížnosti (např."Co je to dalekohled?"). Testování probíhalo individuálně jedním examinátorem, který seděl naproti dítěte v konstantní vzdálenosti 45 cm. Polovina zkoumaných dětí dostala instrukci, aby seběhem přemýšlení nad odpovědí dívala mimo examinátora (do dálky), druhá polovina podobnou instrukci nedostala a sloužila jako kontrolní skupina.Ukázalo se, že děti instruované dívat se mimo examinátora tak skutečně během přemýšlení činily častěji než děti z kontrolní skupiny (52,5 % času versus 34,7 % času). Tento rozdíl byl nejvýraznější u náročnějších otázek,naopak minimální rozdíl byl zjištěn u jednoduchých numerických úkolů. Rozhodující však bylo, že děti instruované dívat se mimo examinátora odpovídaly častěji správně (72,5 % odpovědí) než kontrolní skupina (55,9 % odpovědí)."Pohledová averze"(gaze aversion) je běžný jev, který nám pomáhá při řešení kognitivních úloh - pokud se nad něčím zamýšlíme, máme často tendenci zahledět se mimo předmět našich úvah (např. když se při zamyšleníodvrátíme od knihy či monitoru a zadíváme se do dálky). Autoři aktuální studie tvrdí, že pokud jsou pětileté děti schopny snadno se naučit tuto techniku používat, může to podpořit jejich kognitivní výkonnost.Ve druhém experimentu se zjistilo, že pětileté děti na konci prvního ročníku základní školy používají"pohledovou averzi"spontánně častěji než děti v pololetí první třídy a ty zase častěji než děti na začátkuprvní třídy. Otázkou zůstává, zda k těmto změnám dochází přirozeně v důsledku vývoje, anebo zda jde o důsledek působení školy.