Online archiv

Na to, aby moje dítě mohlo chodit do opravdu dobré školy, bych potřeboval spoustu peněz. Tenhle názor zastává většina českých rodičů. Vyplývá to z šetření Centra pro výzkum veřejného mínění. S výrokem, že kvalitní vzdělání mohousvým dětem zajistit jen bohatí rodiče, souhlasí více než dvě třetiny lidí. Proti roku 2003 tento názor mezi lidmi ještě zesílil, a to o devět procent. Asi šedesát procent lidí si totiž myslí, že to, jakého člověk dosáhnevzdělání, záleží hlavně na jeho schopnostech a odhodlání. Je to přibližně stejný počet lidí, kteří mají dojem, že kvalitní školy a učitelé jsou tu jen pro děti bohatých.

Žáci základních a středních škol Zlínského kraje se zapojí do jednoho z nejmodernějších výukových programů elektronického vzdělávání nazvaného Class Server. Pomocí Class Serveru je možno vzdělávat a hodnotit žáky přes internet abez obtíží pracovat nejen on-line ve škole, ale i off-line doma."Školy, které budou chtít poznat prostředí Class Serveru, mají možnost získat jednoduše a bezplatně přístup do celého projektu a během celého roku seseznámit se všemi výhodami tohoto softwaru,"informoval zástupce ředitele vsetínské základní školy v Rokytnici Petr Chytil.

Česká vláda jednala v lednu o situaci Romů v naší republice. Ministři se k tomuto tématu vrátili po osmi letech. Ve zprávě se konstatuje, že zásadní obrat k lepšímu zatím nenastal. Zlepšilo se pouze vzdělávání nebo ochrana předdiskriminací. Na podporu romské menšiny také putuje stále více peněz. Co se týče vzdělávání, problém přeřazování Romů do zvláštních škol se odstranit nepodařilo. Přesun zažijí podle zprávy plné tři čtvrtiny romských žáků.

Vánoční bazary, které se pravidelně před vánočními svátky konají v Základní škole waldorfská v Butovické ulici v Praze-Jinonicích, jsou především příležitostí setkat se, řekl Ing. Vít Polák ze Spolku rodičů, o. s., který přiškole funguje. Důležitá je i možnost směnit na bazaru výsledky rukodělné práce rodičů a dětí, poněvadž ve waldorfských školách je kladen velký důraz na tvořivost a vlastní rukodělnou práci. Na trzích bylo i letos možné nakoupitnejrůznější šperky či hračky z dílny rodičů i žáků tamní školy. Zároveň bazary vytváří přirozený kontakt školy s okolím - mezi návštěvníky zdaleka nejsou jen rodiče žáků."Přípravu bazaru mají každoročně na starosti rodičežáků třetího ročníku,"informoval V. Polák. V podobném duchu se nesou i tradičně konané velikonoční trhy, dodal Polák.

Program Skládačka, kterým chce Nadace Naše dítě v roce 2005 výrazněji podpořit projekty na pomoc zneužívaným, týraným i postiženým a ohroženým dětem, se setkal s velkým zájmem. O finanční podporu se přihlásilo celkem 71 projektůz celé České republiky, informovala ředitelka Nadace Naše dítě Zuzana Baudyšová. Program Skládačka zároveň potvrdil, že do těžkých životních situací se čím dál víc dostávají děti z chudých rodin."Je to nový fenomén.Sociálně slabším rodinám chybí prostředky na vzdělání nadaných dětí,"říká Baudyšová. O rozdělení prostředků bude rozhodnuto během ledna.

Více než miliarda dětí trpí nyní na Zemi nedostatkem plynoucím z chudoby, z válek a z choroby AIDS, konstatuje zpráva, kterou zveřejnil Dětský fond OSN (UNICEF). Podle dokumentu strádá víc než polovina současné světové dětsképopulace. Ze zprávy mj. vyplývá, že 90 milionů dětí trpí vážným nedostatkem potravy, 270 milionům se nedostává ani základní zdravotní péče, odpovídající bydlení je odepřeno 640 milionům dětí, 400 milionů strádá nedostatkempitné vody a 500 milionů se musí obejít bez hygienického zařízení.

Tradiční výstava výtvarných, keramických a literárních prací žáků a členů kroužků vsetínské základní školy Integra probíhala v prosinci loňského roku na tamní radnici pod názvem Radujme se všichni spolu... Letos poprvé si alemohli návštěvníci výstavy výrobky zakoupit."Finanční prostředky, které se nám podaří získat, vložíme zpět do rozvoje činnosti keramických a výtvarných dílen,"informoval ředitel školy Libor Podešva.

Pět až osm procent dětí v České republice je hyperaktivních. Přibližně třetina hyperaktivních lidí časem dozraje a jejich dysfunkce se upraví, třetina může a dokáže svůj handicap kompenzovat a jsou ve své práci úspěšní. Třetinahyperaktivních lidí patří do skupiny osob ohrožených sociálně patologickými jevy, uvedl ředitel Institutu pro studium a terapii hyperaktivity a poruch pozornosti Radek Ptáček. Více na www.hyperaktivita.cz.

Nejistému člověku je každá jistota dobrá, třeba ta nejkonkrétnější a nejhmatatelnější, jakou je jeho tělo. Naše body image - vnímání vlastního těla je jakousi mentální reprezentací nás samotných. Rozsáhlý americký výzkum z roku1997 potvrzuje, že problémy s vlastním tělem má většina americké populace. Ze čtyř tisíc respondentů bylo až 56 % žen nespokojeno se svým tělem jako takovým. Nespokojené byly zejména se svým břichem (71 %), hmotností (66 %),boky (60 %) a svaly (58 %). Muži byli se svým tělem spokojenější, ale i mezi nimi bylo 43 % se svým tělem celkově nespokojeno, přitom nejvíce se svým břichem (63 %), tělesnou hmotností (52 %), svaly (45 %) a hrudníkem (38 %).Nejraději by se respondenti zbavili své tělesné hmotnosti, a to až do té míry, že by celých 15 % žen a 11 % mužů raději obětovalo více než pět let svého života výměnou za vytouženou tělesnou hmotnost. 24 % žen a 17 % mužů by naoltář své tělesné hmotnosti položili bez váhání tři roky svého života. Nejspokojenější jsou se svým tělem nejmladší a nejštíhlejší ženy mezi třinácti a devatenácti lety, nespokojených je jen 54 %, méně jsou se svým tělemspokojené ženy mezi dvacátým a třicátým rokem života (57 %). S postupujícím věkem se toto číslo už nezvyšuje, ačkoli se zvyšuje tělesná hmotnost žen.Názor partnera nebo partnerky je pro spokojenost s vlastním tělem důležitý pro 40 % žen a 29 % mužů. Může vést až ke změně vnímání sebe sama."Když mně můj partner dává najevo, že jsem hezká, cítím se opravdu hezká ajsem se sebou spokojená,"říká čtyřiapadesátiletá respondentka. Souvislost mezi míněním druhých a spokojeností se sebou začíná už velmi brzy."Mínění mého partnera o mně a o mém vzhledu je pro mě vším,"říkásedmnáctiletá dívka."Pokud bych se mu nelíbila, zničilo by mě to."Výsměch a narážky ze strany druhých během dětství a během adolescence vnímání vlastního těla i sebeobraz velmi silně ovlivňují."Vzpomínky nanarážky druhých na můj vzhled se mi pořád vracejí,"říká osmnáctiletá dívka."Jako bych měla pocit, že je ve mně něco špatně. Bylo jedno, jak štíhlá jsem byla, vždycky jsem se cítila jako tlustá holka, ze které sikaždý dělá legraci,"vzpomíná sedmatřicetiletá žena. Pro 73 % žen a 57 % mužů má výsměch druhých negativní vliv na vnímání vlastního těla. S těmito čísly je srovnatelná snad jen tělesná hmotnost. Podle odpovědí respondentůmá na negativní sebeobraz výsměch druhých dokonce závažnější vliv než sexuální zneužití. Je to pravděpodobně proto, že výsměch druhých je mezi vrstevníky velmi rozšířený a velmi pravděpodobně ho na rozdíl od sexuálního zneužitízažila i většina respondentů.

Prix Irene je cena pojmenovaná po Irene Bloomfield a udělovaná každoročně jedinci za účinný a originální přínos k tvorbě míru mezi lidskými skupinami.Irene Bloomfield byla britská psychoanalytička a skupinová analytička, která v Praze vychovala komunitu svých žáků. Její životní motivací bylo vytvářet porozumění mezi lidskými skupinami. Narozena roku 1918 v Německu,odkud s rodiči odjela před hrozbou nacismu, vzdělávala se ve Švédsku a v Anglii, kde pak žila a pracovala. Vedla psychoterapeutické skupiny sdružující lidi různých etnických původů a různých barev pleti, poskytovalapsychoterapii uprchlíkům, obětem násilí, obětem holocaustu, vězňům, a také personálu věznic. Vedla výcviky v psychoterapii společné pro rabíny a duchovní různých církví a pro takovéto společenství spoluzaložila a vedla imezinárodní Asociaci pastorální péče a poradenství. Přednášela, publikovala psychoterapeutické studie, z hlediska psychoanalýzy interpretovala biblické texty.Posledních sedm let svého života pravidelně navštěvovala Prahu, kde vedla (spolu s Gaby Glassman) workshopy pro psychoterapeuty, kteří se zabývají traumatem holocaustu při občanském sdružení Tolerance a občanskáspolečnost. Projekt s původním názvem Rodiny po holocaustu byl na její počest později přejmenován na Rafael Centrum, podle stejnojmenného zařízení, které Irene Bloomfield založila v Londýně. Irene Bloomfield zemřela v roce 2001uprostřed práce.Cena Prix Irene má podporovat díla, která souzní s celoživotním úsilím Irene Bloomfield. Mohou to být počiny v oblasti sociální, díla literární, vědecká, umělecká. Cena byla založena z odkazu Irene Bloomfield. Prvně bylaudělena v roce 2003 a jejím prvním nositelem se stal Kumar Vishwanathan, Ind žijící v Čechách. Cenu přijal za svou práci pro Vesničku soužití, která se stala domovem pro Romy společně s ostatními. Podruhé byla udělena v roce2004 Janě Hradílkové za její mnohaletou činnost a zejména za úspěšné a statečné organizování české pomoci ohroženým dětem a rodinám v Čečně.

Odborníci na hubnutí mají nyní nové doporučení pro lidi, kteří se snaží zhubnout: více spát. Rozsáhlá studie nyní prokázala překvapivě silný vztah mezi délkou spánku a rizikem vzniku obezity.U lidí, kteří spí méně než čtyři hodiny denně, byl zjištěn o 73 % vyšší výskyt obezity ve srovnání s lidmi, kteří spí doporučovaných 7-9 hodin. U lidí, kteří spí v průměru pět hodin denně, bylo riziko obezity o 50 % vyššív porovnání s lidmi, kteří spí 8-9 hodin, a u lidí s šesti hodinami spánku bylo riziko vyšší jen o 23 %. Výsledky tohoto výzkumu, jehož autory jsou Steven Heymsfield a James Gangwisch, byly prezentovány na konferenciSeveroamerické asociace pro studium obezity.Studie vycházela z informací o souboru 18 tisíc dospělých lidí z osmdesátých let 20. století. Autoři museli zohlednit celou řadu intervenujících faktorů (životosprávu, pohyb apod.), aby co nejlépe izolovali efekt spánku,na který se zaměřili. Gangwisch uvádí, že zjištěná souvislost se zdá opakem toho, co by se dalo intuitivně vyvodit. Ve spánku totiž člověk spotřebovává méně energie než během bdění. Na druhou stranu však během spánkunepřijímáme potravu. Zdá se, že chronický nedostatek spánku hraje podstatnou roli v tom, jak člověk vyhledává a přijímá potravu."Přibývají vědecké důkazy o tom, že existuje spojitost mezi spánkem a různými nervovýmidrahami, které regulují příjem potravy,"připomíná Heymsfield.Spánková deprivace snižuje hladinu leptinu, krevní bílkoviny, která oslabuje chuť k jídlu. Zdá se, že tato látka ovlivňuje to, jak mozek reguluje pocit nasycení. Spánková deprivace naopak způsobuje zvyšování hladinygrehlinu, který chuť k jídlu podporuje.Zdá se tedy, že prodloužení doby spánku by mohlo být jedním z doporučení pro lidi, kteří se snaží bojovat s nadváhou.

Dospívající děti, které vyrůstají v rodinách ženských homosexuálních párů, se vyvíjejí stejně dobře jako děti, které mají rodiče opačného pohlaví. Kvalita rodinných vztahů je, zdá se, důležitější než to, zda jsou dětivychovávány rodiči opačného, či stejného pohlaví. Vyplývá to z nové studie, která byla publikována v časopise Child Development (listopad/prosinec 2004). Výzkum mj. ukázal, že děti z obou typů rodin (s rodiči stejného aopačného pohlaví) se neliší v navazování vztahů a v partnerském chování."Nejlepším prediktorem adaptace dospívajících je kvalita jejich vztahu s rodiči,"uvádí Charlotte J. Patterson, spoluautorka studie a profesorka na University of Virginia."Pokud jsou rodiče podporující audržují se svými dětmi blízký vztah, je pravděpodobnější, že jejich dospívající děti budou úspěšnější a šťastnější doma i ve škole."Patterson se svými spolupracovníky zkoumala vzorek dětí ve věku 12-18 let z 88 rodin. Rodiny byly vybrány z rozsáhlejšího souboru, který se účastní velkého národního průzkumu amerických adolescentů. Čtyřicet čtyři rodin,které se výzkumu účastnily, bylo tvořeno ženskými rodičovskými páry, 44 rodiny byly s rodiči opačného pohlaví. Obě skupiny byly vyrovnány z hlediska demografických charakteristik (socioekonomická úroveň rodiny apod.). V rámciměření psychosociálního přizpůsobení a školního výkonu dětí nebyly mezi oběma skupinami zjištěny žádné významné rozdíly.