Online archiv

Autor: -red-

Psychologické poradenství pomáhá onkologicky nemocným

-red-, 12/2004
U žen s nádory prsu, které využívají psychologického poradenství, dochází nejen k redukci stresu a úzkosti, ale mění se i jejich způsob života. Stravují se zdravěji, přestávají kouřit a posiluje se jejich imunitní systém.Vyplývá to z výsledků nové studie vědců z Ohio State University (Comprehensive Cancer Center), která byla uveřejněna v zářijovém vydání časopisu Journal of Clinical Oncology. Výzkum byl zaměřen na vliv stresu na imunitní systémpacientek s nádorovým onemocněním prsu. Autoři také zjišťovali, zda redukce stresu a změna životosprávy ovlivňuje četnost a časový odstup relapsu onemocnění. Autoři sledovali 2700 žen s rakovinou prsu (ve stadiu 3 a 4) po dobu10 let. Ženy byly náhodně rozděleny do dvou skupin - jedné skupině byla poskytována psychologická intervence (poradenství), druhá absolvovala pouze psychologická vyšetření. Účastnice výzkumu odpovídaly na otázky týkající sejejich emočního stresu, sociálního fungování a životosprávy (zdravého životního stylu). Ukázalo se, že ženy, kterým bylo poskytováno psychologické poradenství, uváděly v průměru lepší náladu a nižší míru prožívaného stresu.Uváděly, že cítí větší podporu ze strany svých přátel a rodiny. Autoři studie analyzovali také vzorky krve všech účastnic. Při sledování hladiny krevních markerů, které souvisejí s imunitním systémem, se ukázalo, žepsychologické poradenství objektivně vedlo k posilování imunitního systému (změny byly zjištěny s odstupem přibližně 6 měsíců).

Jaká je atmosféra v českých školách?

-red-, 12/2004
V průběhu února až dubna 2004 proběhl na 37 základních školách výzkum realizovaný občanským sdružením AISIS zaměřený na atmosféru a spolupráci učitelů, žáků a rodin. Vedle dotazníků pro žáky a učitele byly hodnoceny třiaktivity, ve kterých byla zjišťována úroveň kooperace a komunikace mezi žáky. Výzkum byl zaměřen na žáky 8. ročníků a všechny učitele školy, celkem se výzkumu zúčastnilo 887 žáků a 572 učitelů ze škol, které se zapojily doprojektu Dokážu to, zaměřeného právě na rozvoj osobnostních a sociálních dovedností žáků. Dále uvádíme některé závěry šetření.Výpovědi o spolupráci školy s rodiči získané z rodičovských dotazníků jsou poněkud kontroverzní. Učitelé v drtivé většině uvádějí, že každý rodič je tázán na vlastní názor (který je brán v úvahu) ve všem, co se týká jehodítěte (88 %) a že jsou rodiče tázáni na názory týkající se práce školy a pravidel jejího fungování (70 %). Zároveň polovina učitelů soudí, že se rodiče aktivně účastní školních akcí (54 %).Většina učitelů (86 %) však uvádí, žerodiče navštěvují školu zpravidla jen u příležitosti třídních schůzek nebo na přímou výzvu učitele a pouze 39 % učitelů uvedlo, že se rodiče podílejí na vytváření pravidel školy.Na otázku, jak by spolupráce s rodiči měla vypadat v ideálním případě, učitelé odpovídali, že by bylo dobré, kdyby se rodiče účastnili školních akcí (94 %), a že by měli žádat rodiče o rady ve všech záležitostechtýkajících se jejich dětí (94 %). Poněkud menší procento učitelů (74 %) se domnívá, že by se rodiče měli podílet na utváření školních pravidel.Spolupráce mezi učiteli není na sledovaných školách zcela běžnou záležitostí a učitelé se o ní vyjadřují částečně protikladně. 41 % učitelů uvedlo, že spolu učitelé při plánování výuky a při její realizaci nespolupracují.53 % učitelů naopak soudí, že je obvyklé, že se učitelé na jejich škole vzájemně navštěvují v hodinách a hovoří spolu o výuce a výukových metodách. 80 % učitelů uvedlo, že ve škole pořádají akce a projekty, které vedou kespolupráci žáků a učitelů různých tříd.Klima školy hodnotí učitelé na sledovaných školách velmi pozitivně. Více než 90 % učitelů uvedlo, že mezi učiteli ve škole i mezi učiteli a vedením školy panuje respekt a dobré vzájemné vztahy, že mají naprostou důvěru kesvým kolegům a mohou se na ně obracet s problémy týkajícími se pedagogických záležitostí. Jen o málo menší procento učitelů uvedlo, že má naprostou důvěru k vedení školy (83 %) a že považuje pedagogický sbor za dobrý tým (86%). Stejné procento učitelů se domnívá, že respekt ve škole panuje i mezi žáky a učiteli.Vztahy mezi žáky a učiteli jsou žáky ve sledovaných školách vnímány spíše pozitivně. S tvrzením"naši učitelé na každém z nás najdou něco dobrého"vyjádřila souhlas drtivá většina dotázaných žáků (80 %). 77 %žáků uvedlo, že jim většina učitelů dává příležitost, aby vyjádřili své názory, a 76 % žáků soudí, že vychází dobře s většinou učitelů. 73 % žáků je dále přesvědčeno o tom, že budou-li potřebovat pomoc, jejich učitelé jim jiposkytnou, a že s nimi učitelé jednají fér. O tom, že učitelům na žácích opravdu záleží, je přesvědčeno 71 % žáků. 69 % žáků soudí, že většina učitelů naslouchá tomu, co jim žáci sdělují.Ve sledovaných školách panují mezi žáky relativně dobré vztahy. 80 % žáků uvedlo, že se mezi spolužáky ve třídě cítí příjemně a uvolněně, 70 % si myslí, že žáci mohou otevřeně říci, co si myslí. Pouze polovina žáků však mápocit, že si žáci vzájemně pomáhají s řešením problémů a že se spolužáci ve třídě vzájemně respektují.S násilím mezi žáky se žáci ve sledovaných školách nesetkávají příliš často, nicméně nelze říci, že by se na školách vůbec nevyskytovalo. 29 % žáků uvedlo, že byli v poslední svědky toho, jak byl v jejich třídě někdošikanován jiným žákem, 28 % bylo vloni svědky toho, jak byl v jejich třídě někdo napaden nebo zraněn jiným žákem. 57 % žáků uvedlo, že v jejich třídě bylo někomu v posledních dvou letech něco ukradeno.

Nejčastější otázky o psychologickém testování

-red-, 11/2004
Asociace vydavatelů testů (Association of Test Publishers) vypracovala odpovědi na nejčastější otázky, které si laická veřejnost v souvislosti s psychologickými testy klade. Jejich výběr přinášíme ve volném překladu.

Genová terapie lenosti

-red-, 11/2004
Díky genové terapii se z váhajících primátů stávají workoholici. Stačí jenom lehce pozměnit jejich genetickou výbavu. Stejně jako lidé, i opice mají tendenci k lenošení a zahálení, zejména tehdy, je-li jejich cíl nebo úkol,který musí splnit, velmi vzdálený. Když se však stane velmi aktuální, jsou ochotny pracovat mnohem intenzivněji a tvrději, aby takového cíle dosáhly. Ovšem za podmínky"vypnutého"klíčového genu v takovém jednání jsouopice ochotny a schopny pracovat velmi intenzivně již od samého počátku. Toto zjištění vychází z experimentu, který spočíval v práci s opicemi, jež byly cvičeny k jednoduchému úkonu - opakovanému zvednutí páčky poté, co se namonitoru objeví zelené světlo. Zároveň se se snižujícím počtem opakování úkonu zesvětloval jiný terč, podle kterého opice byly schopné odhadnout délku celého sezení. Poté, co tento úkon opice zvládaly s naprostou bravurou, jimbyl do mozku injikován jednořetězcový úsek DNA, kódující protein D2 receptoru. Tento úsek DNA dočasně vypnul klíčový gen v oblasti rhinocortexu, tedy oblasti důležité mimo jiné také pro vnímání odměny. Opice poté přestaly býtschopny odhadu, kolik cvičení ještě bude následovat, než dostanou odměnu za provedený úkon. Přestaly být zahálčivé a od samého počátku se své práci věnovaly mnohem intenzivněji. Tým výzkumníků doufá, že jejich studie alespoňnapomůže porozumění složitým mozkovým procesům nejen u opic, ale také u lidí. Např. lidé často nepociťují užitek, a tím i uspokojující adekvátní odměnu ze své práce, což může bezpochyby vést ke vzniku depresivních nálad adepresí. To může mít úzkou spojitost s porušenou expresí D2 receptoru. Studie byla publikována v časopise Nature a informoval o ní server Medicina.cz.

Pomoc dětem s poruchami chování

-red-, 11/2004
V souvislosti s eskalující kriminalitou dětí a mládeže se vedou četné diskuze o snížení věkové hranice trestní odpovědnosti, o nutnosti vybudovat"vězení"pro nezletilé apod. Činnost nového občanského sdružení Empatikje zaměřena na prevenci nežádoucího chování dětí - sdružení chce pomoci dětem s dominantní poruchou chování. Sdružení se opírá o 11 let fungující projekt ve Speciální základní škole pro žáky se specifickými vývojovými poruchamichování v Praze 5, se zaměřením především na děti s poruchou chování specifického charakteru (poruchami chování specifického charakteru míníme takové poruchy, jejichž podklad spočívá především v drobném poškození mozku - s tímsouvisejí obtíže s hyperaktivitou, impulzivitou apod.). Sdružení Empatik se bude zabývat společenskou akceptací dětí s poruchami chování a následným přístupem k řešení této problematiky na všech úrovních, tzn. vytvořenímpodmínek a pravidel pro výchovu a vzdělávání dětí s poruchami chování. Programovou náplň sdružení shrnují tyto cíle: Aktivovat odbornou diskuzi směřující ke způsobu řešení podstaty poruchy chování v její počáteční fázi; navázatkontakty s erudovanými odborníky z oboru lékařství, psychologie, pedagogiky, speciální pedagogiky, kriminologie apod.; podporovat vznik komplexních pracovišť (škol) řešících problematiku poruch chování u dětí školního věku;podporovat vznik školních poradenských pracovišť jako míst, kde je možné pracovat s dítětem s poruchou chování v přirozeném prostředí školy, a tak dosáhnout efektivní integrace těchto dětí, popřípadě inkluze; zajišťovat odbornésemináře pro rodiče, učitele a jiné pomáhající profese setkávající se s danou problematikou v běžném životě; navazovat zahraniční kontakty v rámci států Evropské unie k dané problematice, sledovat aktuální trendy výchovy avzdělávaní dětí s poruchami chování a získané informace poskytovat odborné i laické veřejnosti; spolupracovat v dané problematice s orgány státní správy a samosprávy.Občanské sdružení Empatik sídlí v Praze 5, Na Zlíchově 19, e-mail: empatik@volny.cz.

Jak dívky napodobují své rodiče

-red-, 11/2004
Nový výzkum, jehož výsledky byly publikovány v zářijovém čísle časopisu Child Development, potvrdil, že děti jdou ve stopách svých rodičů. Alespoň pokud jde o aktivity dívek provozované ve volném čase. Hlavní autorka studie,Susan M. McHale z Pennsylvania State University, zjistila, že dívky mají silnou tendenci angažovat se v činnostech, které mají rádi nebo jichž se účastní jejich rodiče. Aktivity matek mají na dcery nejsilnější vliv ve střednímškolním věku, tj. mezi osmým a desátým rokem. Zájmové činnosti otců mají na dívky nejsilnější vliv později, v období adolescence. Speciální situace nastává, pokud se rodič věnuje činnosti, která je obvykle doménou opačnéhopohlaví. Pokud se například matka intenzivně zajímá o nějaký"mužský"sport, dívka bude mít o tento sport pravděpodobně také zájem (více, než pokud by se o stejný sport zajímal její otec). McHale připomíná, že prodcery je důležité vědět, jak jejich rodiče tráví volný čas, jaké mají koníčky. Výzkumu se účastnilo 300 dívek ve věku 8 až 15 let ze střední společenské vrstvy. Sledování probíhalo po dobu dvou let. Jednou ročně byly dívkykontaktovány a výzkumníci se jich dotazovali na trávení volného času. Jedním ze zajímavých zjištění bylo i to, že přibližně do věku 13 let u dívek narůstá zájem o aktivity typické spíše pro chlapce (např. sporty). Po 13. rocetento zájem klesá přibližně do 17 let. Typicky femininní činnosti, jako je hra s panenkami, tancování apod. měly nejvyšší výskyt v devíti letech. Podle autorky výzkumu lze výzkumná zjištění vysvětlit tím, že společnost obecněvíce oceňuje maskulinní aktivity ve srovnání s femininními. S přibývajícím věkem začínají dívky tuto skutečnost reflektovat a místo panenek si začínají více hrát s legem. Výzkum se zaměřil také na hormonální vlivy. Ukázalo se,že hormony pravděpodobně ovlivňují dívčí aktivity pouze během středního školního věku - mezi osmým a desátým rokem. Konkrétně dívky, které v tomto věku mají hladinu testosteronu nízkou, preferují femininní aktivity, naopakdívky s vyšší hladinou testosteronu tráví typicky dívčími činnostmi času méně. Citlivost na hormonální úroveň je v tomto věku nejspíše dána bouřlivými změnami, které se odehrávají - dochází k významným tělesným změnám,proměňují se sociální vztahy apod.

Mladé matky a sebevraždy dětí

-red-, 11/2004
Lidem, kteří se narodili matkám - teenagerkám, hrozí dvojnásobné riziko, že spáchají během svého pozdějšího života sebevraždu, v porovnání s lidmi, kteří se narodili matkám, jimž bylo 20 a více let. Vyplývá to z výsledků novéstudie švédských vědců, která byla uveřejněna v prestižním časopise Lancet. Podle autorů studie může být vysvětlením chudoba, sociální a ekonomický tlak, který bývá s časným mateřstvím často spojen. S vyšší mírousebevražednosti byla spojena i nízká porodní hmotnost dětí mladých matek. Dalším zajímavým zjištěním, které z výsledků studie vyplynulo, byla vyšší míra sebevražednosti u lidí, kteří se narodili do velkých rodin - se čtyřmi avíce staršími sourozenci. Výzkumný tým vedla Danuta Wasserman z Karolinska Institute ve Stockholmu. Sledovala celkem 700 000 lidí narozených v letech 1973 - 1980. Z tohoto počtu spáchalo sebevraždu 397 mužů a 166 žen. Osebevraždu se pokusilo necelých 2000 mužů a více než 4700 žen. Analýza ukázala, že lidé vážící při narození méně než 2 kg a lidé narození matkám mladším 20 let páchají sebevraždy dvakrát častěji než lidé, jejichž porodní váhabyla standardní (cca 3,5 kg) a jejichž matky byly ve věku 20-29 let. Mateřství ve věku pod 20 let se ukázalo jako rizikové z hlediska sebevražedného chování dětí v pozdějším životě. Příčinou je pravděpodobně nepříznivépsychosociální prostředí, které mladé matky svým dětem poskytují, neadekvátní péče o děti, stres způsobovaný častou absencí otce apod.

Terapie deprese

-red-, 10/2004
po telefonuPopovídat si v těžkých chvílích po telefonu s dobrým přítelem může znamenat pro mnohé z nás velkou úlevu. Podle nových výzkumných zjištění, která byla publikována v srpnovém vydání časopisu Journal of the American MedicalAssociation, může podobně efektivně fungovat i telefonický rozhovor psychoterapeuta s pacientem trpícím depresí. Podle hlavního autora studie, Gregory Simona, má tento způsob práce pro pacienty významný přínos nad rámec účinkůantidepresiv. Výzkumu se účastnilo celkem 600 osob, které začínaly užívat antidepresiva. Tato skupiny byla rozdělena na tři podskupiny. První byla léčena pouze antidepresivy, druhá byla opakovaně kontaktována telefonicky - vhovorech bylo probíráno pouze užívání léků, třetí skupina byla kromě telefonátů týkajících se medikace ještě osmkrát telefonicky kontaktována a byla jim po telefonu poskytována kognitivně-behaviorální psychoterapie(terapeutický rozhovor trval zpravidla 30 minut). Výsledky podle očekávání prokázaly, že k největšímu poklesu depresivních příznaků došlo ve třetí skupině, zatímco nejmenší léčebný úspěch byl zaznamenán u skupiny léčené pouzeantidepresivy. Skupina, jíž byly poskytovány pouze telefonické rozhovory týkající se medikace, měla výsledky jen o něco lepší než první skupina. Přestože rozdíly v účinnosti byly statisticky významné, autoři upozorňují nanutnost dalšího zkoumání - zejména pak na porovnání účinnosti psychoterapie poskytované prostřednictvím telefonu a tváří v tvář.

Scientologové proti drogám

-red-, 9/2004
Dne 27. 7. 2004 bylo vydáno společné stanovisko Výboru zástupců resortů (VZR), MŠMT, MV, NPC a Sekretariátu RVKPP k aktivitám scientologů v oblasti primární protidrogové prevence s názvem Aktivity scientologů v oblasti primárníprotidrogové prevence. Organizace se ve stanovisku distancují od aktivit scientologů v protidrogové oblasti v ČR a považují je za rizikové pro mládež i dospělé. Tyto aktivity byly v ČR letos již podruhé prezentovány jakoprotidrogová kampaň v období předcházejícím Světovému dni proti zneužívání drog a nezákonnému obchodování s nimi, vyhlášenému OSN na 26. červen, pod názvem"Řekni NE drogám, řekni ANO životu"(v r. 2003 pod názvem Běhza Českou republiku bez drog 2003 a Cyklomaraton za Českou republiku bez drog 2003). V rámci letošní kampaně byly nabízeny tiskoviny (např. informace o jednotlivých drogách a brožura Jak mluvit s dětmi o drogách). Představiteléměst a obcí byli vyzýváni, aby podepsali prohlášení"Město bez drog". Za znepokojující považují organizace vydávající společné stanovisko to, že"někteří komunální, a dokonce i vrcholní politici podceňují rizikaspojená s podporou aktivit skupiny, která v oblasti protidrogové prevence nemá žádnou odbornou kvalifikaci, a podléhají jednoduchým sloganům, aniž by si uvědomili, že svojí podporou umožňují další šíření názorů scientologů amatení široké veřejnosti, pro kterou by volení političtí představitelé měli být jedním ze vzorů."

Negativní interakce manželů vede ke zdravotním problémům

-red-, 9/2004
Umět dobře vzájemně komunikovat, mít spolehlivého partnera či cítit porozumění v manželství, to vše jsou faktory, které podle odborníků posilují naše zdraví. Naopak pokud mezi manželi převažují negativní interakce nadpozitivními, může to být příčinou zdravotních komplikací - zejména pokud tato situace trvá dlouho. Vyplývá to z nové studie, jejíž výsledky byly prezentovány na 112. výročním zasedání Americké psychologické asociace v Honolulu.Určité dlouhodobé způsoby chování jednoho partnera mohou přispívat k tomu, že druhý z partnerů se začne potýkat s chronickými zdravotními problémy. Studie se účastnilo 729 dospělých lidí nad 50 let, kteří žili v prvnímmanželství. Autoři zkoumali celkem pět dimenzí kvality manželství (nesoulad, negativní a pozitivní partnerské chování, celkovou kvalitu vztahu a manželskou komunikaci) a čtyři indikátory fyzického zdraví (fyzické příznaky,chronické zdravotní problémy, invaliditu a vnímané zdraví). Výsledky studie prokázaly, že kvalita vztahu významně souvisí s výskytem zdravotních problémů. Konkrétně výskyt negativních vzorců partnerského chování (nadměrnépožadavky na druhého partnera, přílišná kritičnost, nespolehlivost, časté rozčilování apod.) byl spojen s častějším výskytem zdravotních obtíží. Autoři studie dbali na to, aby výsledky nebyly ovlivněny možnými intervenujícímifaktory (socioekonomický status, vzdělání apod.). Autoři upozorňují na to, že negativní chování manželů vůči sobě lze ovlivnit v pozitivním směru. Např. manželská terapie se může zaměřit na zmírnění vzájemné kritiky, nadměrnýchpožadavků a eskalujících negativních emocí. Pokud se podaří snížit manželský distress, může to mít za následek nižší riziko zdravotních problémů v pozdějším věku.

Kouření v adolescenci je nebezpečné

-red-, 7-8/2004
Zdá se, že na mozky adolescentů působí ve srovnání s dospělými nikotin mnohem více jako odměna. Navíc je vysoce pravděpodobné, že pokud je mozek vystaven poprvé působení nikotinu během adolescence, změní tato zkušenost ipozdější behaviorální reakce na tuto drogu. Vysvětluje to, proč náctiletí kuřáci mají silnou tendenci pokračovat v kouření i během dospělosti. Uvedená zjištění vyplývají z nového výzkumu, který byl uveřejněn v on-line verzičasopisu Psychopharmacology. Hlavní autor studie, James Belluzzi, shrnuje zjištění takto:"Výsledky naznačují, že první expozice nikotinu působí jako velká odměna a zvyšuje citlivost u adolescentů takovým způsobem, že můžepřispívat ke zvýšenému riziku kouření v této věkové skupině."Tento fakt byl prokázán i během experimentů na laboratorních zvířatech. Podle amerického Centra pro kontrolu nemocí začíná 80 % kuřáků kouřit již běhemadolescence. Přestože existuje více faktorů, které se na vzniku kuřáckého návyku podílejí, uvedená studie podporuje dřívější zjištění týkající se biologických příčin závislosti na kouření. Tyto starší výzkumy prokázaly, žeteenageři vykazují příznaky závislosti již po minimálních dávkách vykouřeného tabáku a že ti, kteří kouří denně už jako teenageři, mívají mnohem větší obtíže při snaze přestat kouřit ve srovnání s lidmi, kteří začali kouřit ažv dospělosti. Všechny tyto poznatky podporují snahu o to, aby tabákové výrobky byly adolescentům pokud možno nedostupné.

Péče o lidi s demencí má svá rizika

-red-, 7-8/2004
V aktuálním vydání časopisu American Journal of Geriatric Psychiatry (květen-červen 2004) byly uveřejněny dvě studie dokládající, že péče o starého člověka trpícího demencí představuje určitá rizika. První z obou výzkumů sesnažil objasnit, proč jsou lidé pečující o své blízké trpící Alzheimerovou chorobou sami náchylnější k nemocem. V rámci skupiny 69 pečujících osob (jednalo se o partnery lidí s Alzheimerovou chorobou) bylo vybráno 16, které seo své partnery staraly více než 12 hodin denně, takže prakticky neměly možnost odpočinku. Tato potenciálně riziková skupina byla srovnávána jednak s ostatními pečujícími osobami a také s kontrolní skupinou stejně starých lidí,kteří o nikoho nepečují. Pomocí krevních testů se zjistilo, že riziková skupina měla ve srovnání se zbývajícími dvěma skupinami oslabený imunitní systém - konkrétně deficit tzv. beta2 adrenergních receptorů. Tyto receptoryhrají klíčovou roli v mobilizaci imunitního systému v případě ohrožení organismu nemocí. Podle autorů může být příčinou uvedeného deficitu zvýšená hladina neurotransmiterů zvaných katecholaminy (včetně adrenalinu), které seúčastní stresové reakce. Druhá studie se zaměřila na to, jak pečující osoby vnímají kvalitu života osob s demencí, o které se starají. Výzkumníci se nejdříve dotazovali přímo 91 pacientů trpících mírným až středním stupněmdemence na jejich kvalitu života. Poté se na kvalitu života pacientů dotazovali nepřímo - pečujících blízkých osob (nejčastěji partnerů, v jedné třetině případů šlo o dcery). Vyšly najevo značné rozdíly. Blízcí příbuzníhodnotili kvalitu života svých partnerů (resp. rodičů) trpících demencí jako mnohem horší, než jak ji hodnotili sami nemocní. Autoři přitom poznamenávají, že lidé s mírným a středním stupněm demence dokáží spolehlivě a přesněvypovídat o subjektivně prožívané kvalitě života.