Online archiv

Hudba jako lék a zároveň i riziko

Některé psychoaktivní látky a diabetes

ALKOHOL A PAMĚŤ V DĚTSTVÍ A DOSPÍVÁNÍ Je známo, že zneužívání alkoholu zhoršuje kognitivní funkce. U dospívajících, kteří zneužívali alkohol nebo na něm byli závislí, se zjistil menší objem hippocampu, tedy části mozku, která je důležitá pro paměť. Logicky lze proto předpokládat, že zneužívání alkoholu povede k horšímu prospěchu. Souvislosti mezi školním prospěchem a pitím alkoholu jsou ale komplikované z následujících důvodů: • Zneužívání alkoholu a školní neprospěch mohou mít některé společné rizikové faktory, např. neléčenou návykovou nemoc rodičů. • Některé činitele mohou být rizikové ve vztahu ke zneužívání alkoholu, ale mohou dítě zvýhodňovat, co se vzdělání týče, např. dostatek finančních prostředků nebo některé sociální dovednosti. • Studijní výsledky nejsou jediným faktorem, který ovlivňuje úroveň vzdělanosti. Pití alkoholu u dospívajících se považuje za faktor, který snižuje aspirace žáků dosáhnout vyššího vzdělání. PŮVODNÍ DATA Z ČESKA Vztah mezi častým pitím nadměrných dávek alkoholu a školním prospěchem jsme měli možnost ověřovat i na datech z ČR, protože oba znaky jsou sledovány ve studii ESPAD (rok 2007). Pro účely této práce byla provedena analýza vzorku o velikosti 3 914 dotázaných ve věku 15 let. Ta prokázala statisticky významný inverzní vztah mezi frekvencí pití nadměrných dávek alkoholu a průměrným školním prospěchem. Tento vztah byl významný, i když se kontroloval pro další proměnné jako pohlaví, typ studované školy a úroveň vzdělání matky. RIZIKOVÉ PITÍ ALKOHOLU A PITÍ V TAZÍCH U části dospívajících nelze diagnostikovat škodlivé užívání nebo závislost, nejvýše bychom mohli hovořit o rizikovém pití alkoholu. Může se jednat např. o víkendové pití vyšších dávek nebo různé „oslavy“, mezi nimiž dospívající abstinuje nebo se chová relativně zdrženlivě. Lze se ptát, zda i tento vzorec pití alkoholu s sebou nese rizika pro kognitivní funkce. Odpověď na tuto otázku lze hledat v práci autorů Parada a kol. (2011). Ty zajímalo, nakolik se pití v tazích projevovalo v paměťových testech studentů. Pití v tazích definovali jako pití vyšších dávek než 60 g alkoholu nebo více při jedné příležitosti a jednou nebo častěji za měsíc. To odpovídá zhruba 1,5 litru 12° piva nebo 0,6 litru vína. Autoři shledali u studentů ve věku 18 až 20 let, kteří pili v tazích, zhoršený výkon v paměťových testech, což vysvětlují vyšší zranitelností hippocampu neurotoxickým působením alkoholu v tomto věku. OTÁZKA REVERZIBILITY Na jednu stranu lze konstatovat, že k pronikavému zlepšení kognitivních funkcí dochází při abstinenci i u dospělých závislých na alkoholu. Tím spíše by se proto měl zotavit mozek dospívajícího. Na druhou stranu je ale také třeba brát v úvahu zmíněnou vyšší zranitelnost vyvíjejícího se mozku. Kromě toho zneužívání alkoholu často v bludném kruhu přidává nové rizikové faktory pro vznik závislosti a dalších problémů, jako jsou poruchy spánku, nezdravý životní styl, nevhodná síť vztahů, úraz, nemoc, interpersonální konflikty nebo selhávání v životních rolích. To pak zpětně zvyšuje riziko zneužívání alkoholu nebo jiných látek. Zneužívání alkoholu v dospívání nemusí být přechodné. Kromě bezprostředních rizik, jako jsou otravy, přináší i rizika dlouhodobá včetně rozvoje závislosti nebo neurokognitivních defi citů.

TĚLESNÁ AKTIVITA POMÁHÁ PROTI DUŠEVNÍM NEMOCEM Podle ředitelky amerického National Institute on Drug Abuse (NIDA) dr. Nory Volkow prospívá přiměřená tělesná aktivita tělesnému i duševnímu zdraví a může být užitečná v prevenci a léčbě návykových nemocí. Důvodem je podle ní mimo jiné i skutečnost, že se tak bezpečným způsobem zlepšuje nálada. Pokusy na zvířatech ukázaly, že pohyb zlepšuje cévní zásobení mozku a napomáhá vytváření spojů mezi nervovými buňkami v oblastech důležitých pro paměť. Navíc se přiměřenou fyzickou aktivitou zvyšuje odolnost vůči stresu - stres je při vzniku návykových nemocí rizikový faktor. Epidemiologické údaje z USA svědčí o tom, že dospívající, kteří se více věnovali fyzické aktivitě, se současně spíše vyhýbali psychoaktivním látkám. Toto zjištění je zajímavé, i když se nutně nemusí jednat o příčinnou souvislost (oba jevy, tedy fyzická aktivita i vyhýbání se drogám, mohou být způsobeny společnými ochrannými činiteli). Vlivu tělesné aktivity na mozek věnuje zmíněná výzkumná instituce soustavnou pozornost a bude v tom podle její ředitelky pokračovat i nadále. Je ale třeba upozornit, že se tyto poznatky týkají přiměřené tělesné aktivity v bezpečném prostředí, nikoliv vrcholového sportu nebo sportovních odvětví, která souvisejí se zneužíváním alkoholu nebo kde je častý doping. VLIV HLUKU NA PSYCHICKÉ ZDRAVÍ Nadměrný hluk s sebou nese značná zdravotní rizika. Zmiňují se rozlady, poruchy spánku, zhoršený školní prospěch u dětí, nelze vyloučit ani negativní vliv hluku na imunitu (Passchier-Vermeer a spol., 2000). Hluk v blízkosti letišť vedl u dětí, které tam žily, k horšímu chápání psaného textu a k nepohodě. U posluchačů některých druhů hlasité hudby se také relativně častěji vyskytuje zneužívání alkoholu a jiných drog. Kromě hluku se v tomto případě jistě uplatňují i jiné, např. sociální vlivy. Nepřekvapuje proto, že řada závislých pacientů má zneužívání psychoaktivních látek spojeno s určitými druhy hudby. Obvykle doporučujeme se takové hudbě vyhýbat, aby se předešlo vzniku bažení. Hluk na jednotkách intenzivní péče zvyšuje riziko chybných výkonů u zdravotníků a vede k podrážděnosti u pacientů. Niemann a spol. (2000) zjistili v důsledku hluku vyšší riziko depresí a migrén. NEDOSTATEK SPÁNKU A ZÁVISLÍ Existují doklady o tom, že spánková deprivace a subdeprivace zhoršují kognitivní funkce, k nimž patří pozornost či schopnost se rozhodovat. To s sebou nese rizika pro abstinenci, ale i např. v dopravě nebo v pracovním prostředí. Využívání některých postupů, jak zvládat bažení, vyžaduje přiměřenou schopnost vnímání sebe i situace a vybavení si vhodné techniky. To spánková deprivace nebo subdeprivace znesnadňují. Nedostatek spánku navíc může zvyšovat efekt intoxikace alkoholem a riziko srdečních arytmií („holiday heart syndrom“). Nepřekvapuje, že spánková deprivace vyvolává u závislých bažení po tabáku. Možným mechanismem by zde mohlo být i to, že kuřáci si navykli zahánět ospalost cigaretou. Dlouho se ví, že alkohol i některé jiné látky narušují REM fázi spánku. Co se týče léčby poruch spánku u závislých osob, je lépe se vyhnout hypnotikům, a to i těm, o kterých výrobci tvrdí, že jsou nenávyková. Velká část poruch spánku jde na vrub nepravidelnému způsobu života, a při abstinenci a zlepšení životního stylu se upraví i bez farmakoterapie. To se týká také závislých na budivých látkách, kteří mají rytmus bdění a spánku zvláště narušen. Závislé je třeba varovat před zaměstnáními, kde je trojsměnný provoz, protože ten spánkovou hygienu znesnadňuje. n

HAZARDNÍ HRÁČSTVÍ U DĚTÍ

PATOLOGIČTÍ HRÁČI-SENIOŘI: LÉČÍ SE JEN MENŠINA Masivní rozšíření hazardu nastalo v České republice po roce 1990 a tento trend pokračuje i v současnosti. Vzhledem k tomu lze předpokládat nárůst počtu patologických hráčů vyššího věku. Tito lidé se objevují nejen v zařízeních specializovaných na léčbu návykových nemocí, ale v souvislosti s depresivními obtížemi i v ordinacích psychiatrů. Hazard je navíc spojen se značným stresem, což působí nebo zhoršuje i nemoci interní a jiné. Počet patologických hráčů vyššího věku, kteří se pro tuto návykovou nemoc léčí, je nesrovnaně nižší, než by odpovídalo rozšířenosti problému v populaci. Důvody zahrnují mimo jiné větší izolaci, menší informovanost o léčbě, nižší mobilitu atd. Příbuzní většinou tento problém vnímají jako rodinné stigma. PŘÍČINY HAZARDU U STARÝCH LIDÍ Některé rizikové faktory se u seniorů mohou objevovat častěji než v mladších věkových skupinách. Patří sem např.: Častější souvislost se zátěžovou životní událostí, např. odchod do důchodu, nezaměstnanost, ovdovění. Samota a sociální izolace. Postižení kognitivních funkcí, menší pružnost myšlení, někdy i naivita ve finančních záležitostech. Tím, že velká část seniorů není v pracovním poměru, dochází k horšímu strukturování času; také to negativně ovlivňuje síť vztahů a uspokojování sociálních potřeb. Senior obvykle obtížněji splácí dluhy z hazardu. Lidé vyššího věku mívají omezenější možnosti, co se týče kvalitního trávení volného času. Některé dřívější záliby (např. sporty) nelze dále provozovat s ohledem na zdravotní stav nebo finance. Chronická bolestivá onemocnění často komplikují i duševní stav. Faktorem, který se v Česku uplatňuje podstatným způsobem, je mnohde extrémní blízkost hazardu na rozdíl od lepších možností, jak trávit volný čas. PŘÍKLAD Z PRAXE Pan J. Š. se psychiatricky nikdy neléčil. K ústavní léčbě byl přijat v 63 letech poté, co prohrál najednou celý důchod. Pacient se svěřil bratrovi se svým úmyslem ukončit život a bratr dal podnět k hospitalizaci. Hazardní automaty hrál pan J. Š. přibližně od 55 let věku. Problém se zhoršil v jeho 61 letech nuceným odchodem do předčasného důchodu v souvislosti s reorganizací podniku. Co se jiných návykových problémů týče, kouřil 20 cigaret denně a denně spotřeboval 1,5 litru piva. Pozoroval souvislost mezi ovlivněním alkoholem a hazardem. Na možnost léčení pohlíží nyní spíše optimisticky, protože jeho „kamarádovi forbesákovi“ léčba pomohla. SPECIFIKA LÉČBY SENIORŮ Častým problémem patologických hráčů vyššího věku bývá samota, proto je prospěšná rodinná terapie. Při ní lze někdy aktivizovat síť bezpečných vztahů a dohodnout i praktická opatření, která pomohou překonat problém s hazardem. Dlouhodobý kontakt s ambulantní terapeutickou skupinou, svépomocnou organizací či socioterapeutickým klubem pomáhají patologickému hráči vyššího věku k abstinenci a navíc mohou do jisté míry dočasně nebo i dlouhodoběji uspokojovat jeho sociální potřeby a mírnit pocity samoty. Jestliže není dočasně nebo dlouhodobě možná léčba a abstinence, mělo by se uvažovat o omezení způsobilosti k právním úkonům. To platí tím spíše, jsou-li přítomny další duševní poruchy nebo došlo-li k postižení kognitivních funkcí. Omezení způsobilosti se obvykle týká hospodaření s finančními prostředky a nakládání s majetkem. Návrh k omezení způsobilosti k právním úkonům se podává místně příslušnému soudu, iniciátorem návrhu může být i někdo z rodiny. Podstatné pro rodinu je to, že příslušné právní úkony osoby zbavené způsobilosti jsou neplatné. n

Alkohol v ruce dítěte Zdravotní a psychologické důsledky zneužívání alkoholu u dětí bývají často závažnější nežli ve vyšších věkových kategoriích. Otravy nastávají i po relativně nízkých dávkách. Důvodem je nižší hmotnost, nižší tolerance a pomalejší odbourávání alkoholu, tendence riskovat i další faktory. U dospívajících se závislost na alkoholu vytváří rychleji a má často ještě dramatičtější projevy než u dospělých. Často dochází k tzv. efektu nabalující se sněhové koule - dospívající zneužívá alkohol, selhává ve svých sociálních rolích a dostává se do rizikové společnosti. To vede k dalšímu zmnožení rizikových faktorů. Existuje také vyšší riziko úmyslného i neúmyslného poranění včetně sebevražd, násilných konfliktů a šikanování. S chronickými tělesnými škodami (např. jaterním postižením) se naproti tomu v dětství a dospívání setkáme jen zřídka. Může spíše dojít k poškození vyvíjejících se sítí mozkových buněk; proces dospívání totiž pokračuje v mozku ještě po 20. roce života. Zvláště v oblasti prefrontální kůry a limbického systému dochází k rozsáhlé myelinizaci a restrukturaci synapsí. Zranitelnost dospívajících „neurotoxickým stresem“ je proto větší. Při dlouhodobějším zneužívání alkoholu u dospívajících dochází také redukci objemu hippocampu. To se v životě projevuje menšími sociálními schopnostmi, nižší adaptibilitou a horším školním prospěchem. Pozitivní vliv vrstevníků U menších dětí je prevence konkrétní, jednoduchá, direktivní a do značné míry nespecifická. Lze ji např. spojit s prevencí otrav, úrazů či opatrností vůči neznámým lidem. Později se stává prevence cílenější, týká se více alkoholu a nabízí širší spektrum lepších alternativ k návykovému chování. Na významu získávají také interaktivní programy, které často zahrnují nácvik sociálních dovedností. V dospívání jsou velmi důležití vrstevníci, je proto výhodné využívat jejich pozitivního vlivu (tzv. peer programy). Prevence začíná doma v kuchyni K prvnímu napití alkoholu dochází nejčastěji doma. Všeobecné preventivní zásady tedy zahrnují i omezování dostupnosti alkoholu v domácnosti a osobní příklad. I předškoláci rozpoznají u rodičů ovlivnění alkoholem. Dětem, jejichž rodič trpěl či trpí závislostí, je s ohledem na genetická rizika vhodné doporučit se alkoholu po celý život zcela vyhýbat. . Obrana proti reklamě na alkohol České děti jsou masivně vystavovány reklamě. Její negativní vliv může do jisté míry oslabit výchova k mediální gramotnosti, zaváděná ve školách. Omezení reklamy alkoholu např. na vysílací časy, kdy nesledují televizi děti, by ovšem bylo velmi žádoucí. Prevence problémů působených alkoholem se do značné míry překrývá s prevencí kouření tabáku a zneužívání drog. Často se využívají podobné postupy, většina kvalitních programů proto integruje prevenci různých návykových rizik. V ideálním případě je prevence koordinovaná a souběžně působí na více rovinách, tj. na úrovni rodiny, místního společenství, školy, legislativy atd. Tyto programy bývají efektivní (např. Nothland program), jejich vytváření ale není snadné. Na celospolečenské úrovni je výhodné, jestliže jsou alkoholické nápoje pro děti a dospívající obtížně dostupné a drahé. V této souvislosti se hovoří o ceně spojené s opatřováním (tj. finanční náklady za alkohol plus čas a námaha spojené s jeho získáváním).

Návykové látky a reprodukční rizika Otázky reprodukčního zdraví se zneužíváním alkoholu, tabáku a jiných drog úzce souvisejí. Celosvětově 20 až 30 % žen v těhotenství kouří tabák, 15 % pije alkohol, 3 až 10 % zneužívá konopí. V Evropské unii každoročně zhruba 60 tisíc těhotných žen nitrožilně zneužívá drogy, mnohé z nich trpí infekčními nemocemi, lékařskou péči ale nevyhledají. Tato problematika je zvláště u nás velmi aktuální. Alkoholické nápoje pije v České republice před otěhotněním tři čtvrtiny žen. Třetina z nich pokračuje v pití během prvních 3 měsíců těhotenství a dalších 16 % i mezi 3. až 6. měsícem. I když nemáme prevalenční studii týkající se fetálních poruch alkoholového spektra, uvedené skutečnosti jasně svědčí o tom, že tyto poruchy zde jsou časté. Vznikají škody na genetickém fondu populace a dochází k zdravotním i ekonomickým ztrátám. Rozšířené je i aktivní nebo pasivní kouření tabáku v těhotenství. Králíková a spol. (2005) uvádějí, že v jejich souboru českých žen kouřilo během těhotenství tabák 23,8 % z nich. Pouze 68 % těhotných kuřaček se však gynekologové byť i jen zeptali na jejich kouření. Návykové látky a nechtěná těhotenství u dospívajících Žena pod vlivem alkoholu je častěji vystavena násilí včetně sexuálního. Těhotné dospívající dívky, které byly vystaveny sexuálnímu násilí, zneužívaly častěji alkohol a jiné psychoaktivní látky. Zneužívání návykových látek a sexuálně rizikové chování vedoucí k nechtěnému těhotenství u dospívajících mívá společné rizikové faktory jako např. nestabilitu v rodině, předčasné dospívání, poruchy chování nebo rizikovou síť sociálních vztahů. Zneužívání psychoaktivních látek ovšem dále zhoršuje sebekontrolu, a tak v mnoha ohledech zvyšuje rizika. Návykové nemoci a prostituce Zneužívání návykových látek je u tzv. sexuálních pracovníků časté a návykové nemoci k prostituci nezřídka přímo motivují („sex za drogy“). Alkohol a amfetamin představují rizikový faktor pro HIV/ AIDS a další sexuálně přenosné nemoci u homosexuálních mužů. S homosexuální prostitucí u mužů souvisejí i hazardní hry. Zneužívání drog zvyšuje rizika spojená s prostitucí, k nimž patří sexuálně přenosné nemoci a násilí. O tom, že prostituce patří k velmi rizikovým činnostem, svědčí prospektivní studie autorů Potterat a spol. (2004). Mortalita za dobu provozování prostituce byla v jejich rozsáhlém souboru téměř šestinásobná v porovnání s běžnou populací. K nejčastějším příčinám smrti patřilo násilí a drogy a u nitrožilních uživatelek drog i AIDS. S jistou nadsázkou lze říci, že na dohled od obchodu se sexem se prochází smrt. Je třeba dodat, že zneužívání alkoholu je oproti běžné populaci častější nejen u prostitutek, ale i u jejich zákazníků. Alkohol, kouření tabáku a neplodnost Existují přesvědčivé doklady o negativním vlivu tabáku na fertilitu u mužů. Uplatňuje se při tom více mechanismů včetně oxidativního stresu, k němuž při kouření tabáku nebo pití alkoholu dochází. Erektilní dysfunkce je u mužů nejčastější sexuální problém, někdy v životě jim trpí zhruba třetina mužské populace. K nejčastějším příčinám patří kromě obezity a sedavého způsobu života i kouření tabáku a pití alkoholu, jak o tom svědčí práce autorů Boddi a spol. (2010) příznačně nazvaná „Priapus je šťastnější s Venuší nežli s Bakchem“. Alkohol vede ke zhoršení kvality spermatu a snižuje tvorbu ženských i mužských pohlavních hormonů.

Návykové nemoci a chudoba Chudoba - tedy stav, kdy jedinec není schopen uspokojovat své základní potřeby způsobem, který je běžný ve většinové populaci - s návykovými nemocemi jednoznačně souvisí, a to obousměrně. Návykové nemoci mohou vést k chudobě a chudoba a s ní související stres zase zvyšují riziko návyku. V ideálním případě by se oba tyto problémy měly zvládat současně. Materiální pomoc aktivně závislému člověku jeho stav nezlepší, někdy dokonce zhorší, zejména v případě pomoci finanční, již lze proměnit za alkohol, drogy nebo ji použít k hazardu. Naproti tomu pouze léčba návykové nemoci u člověka v extrémně špatné sociální situaci je obtížná a naráží i na administrativní překážky. Takový jedinec sotva uhradí regulační a jiné poplatky a často nemá v pořádku ani doklady. Výzkum týkající se návykových rizik u bezdomovců je obtížný. Tito lidé jsou často odkázáni na pomoc druhých a nechtějí ji ohrozit údaji o svém návykového chování. Ekonomicky slabší skupiny navíc bývají hůře informovány o tom, kde hledat pomoc, nebo neumějí zdravotnické a jiné služby dobře využívat. Čekání na výhru Reklama hazardu motivuje případné zákazníky vidinou zisku, právě hazardní hráči však na tom paradoxně bývají finančně nejhůře. Řada z nich pak sní o situaci, kdy splatí své dluhy. Ty často přesahují sto i vícekrát jejich měsíční výdělek. To, co tito lidé vydělají, jim rychle zabaví přičinliví exekutoři. To dlužníky motivuje k nelegální práci nebo k tomu, že přestávají pracovat a stávají se z nich bezdomovci. Někteří z nich zjistí, že normální prací své dluhy nikdy nezaplatí - to může vést ke kriminalitě nebo k dalšímu hazardu. Logicky se pak dostávají ještě do větších dluhů a potíží. Souvislost mezi hazardem a bezdomovectvím je v České republice patrně ještě větší než v jiných zemích s ohledem na extrémní hustotu míst, kde se hazard provozuje, a na slabou legislativu. Sociální a zdravotní rizika alkoholu jsou známa. Socioekonomické znevýhodnění a problémy s alkoholem mohou souviset i s etnickým původem. Jak může společnost návykovým rizikům předcházet? Řada prací z různých zemí upozorňuje, že vyšší zdanění tabákových výrobků vedlo ke snížení počtu kuřáků v populaci, a to zvláště v nízkopříjmových skupinách obyvatel. Je lépe zdanit alkohol v nápojích než nápoje jako takové - to vede k větší nabídce nealko nápojů a ke snižování spotřeby alkoholu. Je žádoucí, aby i u nás, podobně jako ve většině jiných zemí, byly nealko nápoje podstatně lacinější než nápoje alkoholické. Důležitým faktorem je omezování dostupnosti, zvláště za rizikových situací, např. při fotbalových zápasech, kdy opilí fanoušci ohrožují na stadiónu i mimo něj sebe a druhé. Je třeba zvýšit cenu spojenou s opatřováním návykové látky (finanční cena plus námaha spojená s opatřením si látky nebo s přístupem k hazardu). Cena spojená s opatřováním je v České republice nízká, jak o tom opakovaně svědčí výzkumy prováděné u dětí a dospívajících.

Pro mnohé lidi představuje závislost na nakupování vážný problém, i když se zatím nejedná o diagnostickou kategorii, kterou bychom našli v Mezinárodní klasifikaci nemocí, ani terminologie není ustálená. Setkáváme se s označením oniománie, nezdrženlivé nakupování (shopping addiction), nebo dokonce shopaholism.