Online archiv

Nejen láska, i tradice prochází žaludkem

V zahraničí zestárla generace hippies a zastánců volné lásky – a hlásí se o své právo na milování, třeba i v domovech seniorů. Jejich vrstevníci v Česku jsou ještě v zajetí předsudků, sexuální život v pokročilém věku je často tabu. Zatím…

„Vzdělání ani léta praxe vám samy o sobě dobré výsledky a úspěch nezaručí,“ tvrdí kouč, lektor a učitel osobního rozvoje Mark Dzirasa. Nejdůležitější je podle něj způsob vidění světa a nastavení mysli, kterým říká mentalita úspěchu. Ta nepředstavuje permanentní shon, stres ani ostré lokty, ale dostatek vnitřního klidu, sebevědomí, pokory a vděčnosti. O tom, že se tyhle zdánlivé paradoxy skvěle doplňují, umí vyprávět celé hodiny.

Proč:

Jaké je poučení z prohibice v Česku

Na chirurgii, na plastice, v crash testech

Sexuologické průzkumy přesvědčivě dokazují, že šíření pornografi e nezvyšuje počet znásilnění, jak se často tvrdí. Nicméně naše každodenní sexuální chování přece jen ovlivňuje…

Zatímco pocity studu vycházejí z nejistoty, jsou pocity viny výsledkem naprosté jistoty, že člověk udělal něco špatně. Tohle „špatně“ vnímáme především my sami a může se pohybovat v mnoha rovinách – od nepodařeného výrobku přes nepodařený skutek nebo sociální výkon až po činy a myšlenky, o nichž neví nikdo jiný než naše svědomí. „S-vědomí česky, stejně jako anglicky con-science je zajímavý výraz: musíme si být toho špatného vědomi,“ upozorňuje psychiatr Radkin Honzák. Vnímavost a citlivost lidského svědomí je pak záležitost ryze individuální. „Svědomí, napsal Jean Cocteau, nás neodvrací od hříchu, jen nám brání se z něho těšit,“ dodává. Co je dobré a co špatné, se nám odmalička snaží vštípit rodiče a další blízké pečující osoby. A někdy si přitom v dobré víře vypomáhají i tím, že se v dětech snaží vyvolat pocit viny.

Jakmile se ruší velkokapacitní zařízení pro osoby s mentálním postižením a klienti by se měli nastěhovat do chráněných bytů a integrovat do života obce, zvedne se vlna protestů. O našem strachu hovoříme s Monikou Lampovou, ředitelkou Agentury Pondělí, které se těmto klientům věnuje už 15 let.

Kdo: Muzaref Sherif, americký sociální psycholog Kdy: 1954 Kde: Letní tábor Loupežnická jeskyně v národním parku Oklahoma (Sherif působil na Yale University, University of Oklahoma a Pennsylvania State University)

K „bio-eko trendům“ patří i farmářské trhy, které se v tuzemsku poprvé objevily v roce 2009. Na otázku, kdo tu nakupuje a proč, se hned v následujícím roce pokoušel odpovědět výzkum tří autorek z Přírodovědecké fakulty UK Marie Syrovátkové, Jany Spilkové a Lenky Fendrychové. „Ve Spojených státech a v zemích západní Evropy se pravidelně objevují tři hlavní důvody obliby farmářských trhů. První je samozřejmě jíst zdravé, čerstvé, průmyslově nezpracované jídlo. Druhý důvod je podporovat lokální výrobce a soudržnost regionu, tedy jakýsi sociálně-etický motiv. Na třetím místě jsou ekologické pohnutky typu omezit náročnou přepravu zboží na velké vzdálenosti,“ vysvětluje sociální geografka Jana Spilková. Mezi našimi návštěvníky farmářských trhů v roce 2010 naprosto jednoznačně převládla jediná motivace: kupovat zdravé a chutné potraviny. Proto k poměrně početné skupině pravidelných zákazníků patří maminky malých dětí. „Na trhy často chodí i důchodci, i když nakonec koupí jen jednu klobásu a pár brambor. Trhy pro ně představují i důležitou oblast sociálního kontaktu, často i navázání na tradici, kterou znají z mládí,“ dodává výzkumnice.