Online archiv

Domácí úkoly zatím přežily vlnu protestů, ministerstvo školství se nechystá k jejich oficiálnímu rušení. Nicméně názory pedagogů i dětských psychologů se různí, někteří dávají za pravdu dětem i mnohým rodičům, že úkoly jsou „pruda“.

Divoká, spalující vášeň i pocit vesmírné nekonečnosti a rozplynutí hranic vlastního těla – tak lidé popisují extázi. Po tom, proč takových pocitů není schopen každý, pátrá německý sexuolog Uwe Hartmann.

Petr Jahoda na několik měsíců v roce vymění měkkou postel a teplou sprchu za život v divoké přírodě. Lákají ho vysoké hory stejně jako neprostupné džungle a kmeny, jejichž příslušníci chodí dodnes nazí, loví luky a šípy, používají kostěné a kamenné nástroje. Tvrdí, že mezi tamními šamany má několik opravdu dobrých přátel.

Představte si, že dobíháte autobus a řidič vám těsně před nosem zavře dveře. Děláte se do noci s prezentací, kterou vám vedoucí zadal s tím, že termín hoří, a druhý den zjistíte, že je na ni ještě týden času. „No, to je ale nemilé,“ rozhodně není věta, která by se vám v tu chvíli drala na jazyk.

My spolu chceme žít, milujeme se, říkal v sexuologické poradně mladý pár. Na rozdíl od jiných zamilovaných dvojic však měli v očích nejistotu, v hlase pocit viny. Byli totiž bratrancem a sestřenicí a jejich rodiny takovou lásku jednomyslně odsuzovaly.

Děti stráví velkou část svého volného času u televize, internetu, pročítají časopisy a ve svých názorech na fyzickou krásu se nechávají inspirovat mediálními obrazy celebrit. Byly by jejich názory na vlastní tělo jiné, kdyby na ně ze stránek a obrazovek nehleděly vysoké štíhlé modelky?

Podzim je ve znamení voleb také v tuzemsku, i když jen těch „druhého řádu“, jak bývají označovány volby krajské a senátní. O tom, co ovlivňuje rozhodování českého voliče, jsme hovořili s politologem Lubomírem Kopečkem.

Příležitost k zařizování vlastního bytu či domu máme jen párkrát za život, anebo dokonce jen jednou. Někdo si chce splnit svůj letitý sen o bydlení, jiný odvážně experimentovat s prostorem, další je ovlivněn tím, co vidí ve výpravných publikacích a časopisech. Bude výsledkem útulný domov -nebo jen místo k přespání, v němž se cítíme nesví?

Na film americké režisérky Debry Pascali Bonaro Orgasmický porod jsem šla poněkud s despektem. Mám za sebou dva porody a troufám si říci, že orgasmus vypadá jinak. Postupně jsem však svůj názor či spíše předsudek vůči tomuto filmu podstatně měnila.

Barbara Nesvadbová (1975) Narodila se v rodině dvou psychiatrů, otec byl zároveň známým spisovatelem sci-fi. Vystudovala FSV UK, obor masová komunikace. V roce 2001 se vdala za tehdejšího ministra Karla Březinu, narodila se jim dcera Bibiana, ale manželství vydrželo jen dva roky. Pracuje jako šéfredaktorka módního měsíčníku Harper´s Bazaar. Je autorkou knih Řízkaři, Bestiář, Život nanečisto a Pohádkář, který se stal bestsellerem letošního léta.

Celý rok sedíme u počítačů a studujeme, vymýšlíme, počítáme, píšeme - a pracovní dobu natahujeme o další hodiny či víkendy, protože jsme pohlceni úkolem, který právě řešíme, přijímáme stále nové pracovní výzvy, honíme termíny. A pak přijde dovolená…

Mladý programátor Petr je při přebírání ocenění trochu nervózní: „Za úspěch svého projektu vděčím i vám, vaše sova podpory - eh, ehm - promiňte, chtěl jsem říct slova potvory…“ Kolegové se rozesmějí, přidá se Petr i celé vedení a lehce škrobená atmosféra se uvolní. Kdyby se ale přeřeknutí před tolika lidmi přihodilo Martinovi, nejspíš celý zrudne, zmizí z pódia a dalších pár dní, než se na ten trapas zapomene, si raději vezme dovolenou.