Online archiv

Pro situaci, kdy dospělé děti zůstávají v domácnosti svých rodičů, se vžil název bydlení v mamahotelu. Varianta možná ekonomicky výhodnější, ale zachovávání více méně stejných pravidel soužití, přestože potomci už každodenní péči dávno odrostli, se na psychice a osobnostním zrání všech zúčastněných podepisuje poněkud sporně.

Vztahy mezi oběma pohlavími se mění v životě osobním i pracovním - zatímco ženy mají jasno, čeho chtějí v oblasti genderové rovnosti dosáhnout, muži tápou. Jak vnímají současnou situaci, se jich však nikdo moc neptá, říká spoluzakladatel Ligy otevřených mužů Martin Jára.

Před časem jste přišel s myšlenkou, aby návštěvníci expozic Národní galerie nemuseli platit vstupné. Jaký je osud vašeho návrhu? Takové rozhodnutí je v pravomoci vlády, především Ministerstva kultury. Samozřejmě jsem o tom mluvil s řadou poslanců, ale zatím jsem nezískal dostatečnou podporu ani u nich, ani u vlády. Někteří pravicoví poslanci mají pocit, že za všechno se musí platit. S Národní galerií je to tak, že dvě třetiny jejího rozpočtu jsou hrazeny z peněz daňových poplatníků. V případě volného vstupu by se jednalo jen o vstup do trvalých expozic, které právě tvoří dvě třetiny výstavních aktivit NG. Krátkodobé výstavy by byly stále zpoplatněny. Kulturnost české společnosti upadá, a tak oslovení mladé generace, která podle zkušeností z Anglie nabídku volného vstupu velmi využívá, by znamenalo zásadní počin v její kultivaci. NG se bude znovu a znovu pokoušet o zavedení tohoto typu volného vstupu. Proti konzumnímu způsobu života můžeme bojovat pouze tím, že nabídneme jinou alternativu a že mladá generace bude od útlého dětství seznamována se světem umění jako s něčím, co k životu nedílně patří a co mu dodává potřebnou dávku magie. V žádném případě to nelze udělat nějakým nařízením či zákonem.

I když trh práce počítá s doživotním vzděláváním a rekvalifikací, první volba by se neměla zásadně míjet se studijními možnostmi a zájmy dítěte. Dokáže si ve čtrnácti samo vybrat? Kdo má na vyplnění přihlášky největší vliv?

V posledních letech významně přibývá Čechů, kteří žádají radikální změny tělesných proporcí a zákroky proti projevům stárnutí. Jaké psychologické a společenské tlaky stojí za odhodláním tolika lidí dobrovolně podstoupit rizika narkózy a operací?

* Zastoupení žen v našem parlamentu představuje 17 % v dolní a 12 % v horní komoře, zatímco například ve Švédsku je žen téměř polovina. Proč u nás nejsou ženy v politice úspěšné?

Česká psycholožka Ivana Marková žije od roku 1967 ve Velké Británii. Při její loňské návštěvě Prahy jsme hovořily o jejích bohatých terapeutických zkušenostech s lidmi s mozkovou obrnou. Povídaly jsme si o jejím přístupu ke studiu složitých sociálních jevů, jakými jsou například imigrace a kulturní rozdíly, s nimiž se před lety musela osobně vyrovnávat. A také o nebezpečích, která v psychologii a dalších společenských vědách číhají v podobě schematických, zjednodušujících řešení.

Minulé století znamenalo obrovský skok v prodloužení života, dnes se hledí především na jeho kvalitu. Dokonce ještě víc - ústředním zájmem odborníků se stává subjektivní pocit životní spokojenosti a štěstí, pro něž má angličtina úsporně výstižný výraz well-beeing.

„K plné spokojenosti mi nestačí jen samotná péče o rodinu. Nemluvím o kariéře, ale o možnosti věnovat se něčemu jinému, mít možnost plně využít všech svých schopností,“ říká personální ředitelka společnosti Microsoft a matka dvouletého syna Filipa Michaela Šmidochová.

„Má vaše dítě problémy se čtením nebo psaním? Chcete mu usnadnit učení a dát mu dobrý základ důležitý pro život a jeho uplatnění v budoucnosti?“ Tak oslovuje rodiče svými propagačními letáčky Studijní centrum Basic, jehož pobočky působí ve čtrnácti městech ČR.

Chodí spolu léta, často už od prvních roků studií. Jejich kamarádi se postupně žení, vdávají, zakládají rodiny, ale jim se do takových závazků nechce. Jeden u druhého občas zůstává na pár dní, třeba spolu i chvíli bydlí. Láska bez závazků. Nebo už jen zvyk?