Online archiv

Autor: Jaroslav Petr

Osm hodin spánku: nutnost, nebo mýtus?

Jaroslav Petr, 10/2017

Jak opravdu vypadal spánkový režim našich předků žijících ještě v těsném propojení s přírodou? Donedávna jsme se o tom mohli jen dohadovat. Teď nám odpověď nabídlo sledování lovců a sběračů z Afriky a Jižní Ameriky. Přináší řadu překvapivých odhalení.

CHOVEJ SE SLUŠNĚ, někdo se dívá

Jaroslav Petr, 5/2017

Moderní společnost je existenčně závislá na tom, že lidé dodržují základní pravidla. A jejich respektování si dokáže vynutit rozsáhlým aparátem: armádou a policií, ale také finančními úřady, soudy a dalšími institucemi. Tento donucovací aparát chápeme jako pilíř naší civilizace, ale jeho historie je relativně krátká. Jak si lidé vynucovali dodržování pravidel pro vzájemnou spolupráci v dobách, kdy žádný takový aparát neexistoval? Odborníci se shodují, že významnou roli sehrávalo náboženství.

Alzheimer a ZNEČIŠTĚNÉ OVZDUŠÍ

Jaroslav Petr, 4/2017

Epidemiologové a neurologové předkládají stále pádnější důkazy o tom, že znečištěné ovzduší vyvolává demenci u zvířat i lidí.

Proč nám to tak chutná?

Jaroslav Petr, 10/2015

O tom, co nám bude chutnat a co ne, se rozhoduje už před narozením.

Pšenice versus rýže

Jaroslav Petr, 6/2015

Zrodila se východoasijská „kolektivistická nátura“ na rýžovištích? Jsou kolébkou západního individualismu lány pšenice?

Poskytneme lidský mozek zvířatům?

Jaroslav Petr, 9/2013

Myši s lidskými buňkami v mozku se ukázaly jako nečekaně chytré. Co tento výzkum slibuje a čím hrozí? Kam dojdeme poté, co jsme se naučili „vyrobit“ překvapivě inteligentní myši?

Jsme hloupější než staří Řekové?

Jaroslav Petr, 5/2013

Neúprosná příroda nechávala v pravěku i starověku přežít jen ty nejchytřejší z našich předků. V několika posledních tisíciletích se však člověk vymanil z působení darwinistických sil přírodního výběru. Platíme za to oslabeným intelektem?

Make love not war!

Jaroslav Petr, 7-8/2012

Jsou dnes lidé mírumilovnější?

Lidská paměť pracuje v „kvantech“

Jaroslav Petr, 3/2012

Probudíme se v rychlíku a chvíli nám trvá, než si uvědomíme, že nesedíme doma na pohovce. V mozku se nám pere obraz reality se vzpomínkou, kterou jsme vylovili z paměti. Mozek nakládá s každou vzpomínkou přísně odděleně, nemíchá je a zpracovává informace v malých porcích, jinak by způsobil fatální zmatek. Tuto skutečnost objevil český neurofyziolog Karel Ježek ve spolupráci s norskými vědci.

Mateřství mění ženský mozek

Jaroslav Petr, 12/2011

Pro novopečenou matku či otce představuje rodičovství razantní změnu života, přeuspořádání žebříčku životních hodnot a nepřebernou plejádu zcela nových zkušeností a zážitků. Mozek rodiče se zdaleka nemění jen informacemi, jež se do něj hrnou. Detailní vyšetření prokázala, že mozek matek prodělává i anatomickou a funkční přestavbu.

Autismus jako protipól paranoie

Jaroslav Petr, 6/2011

Duševní onemocnění, jako je autismus nebo schizofrenie, se vyskytují častěji v některých rodinách, a v jiných jsou naopak vzácná. Žádné z těchto onemocnění však není jednoduše dědičné. Snahy nalézt geny, které za dědičné dispozice k autismu či psychózám odpovídají, přinášejí rozpačité výsledky.

Duševní deprese jako evoluční adaptace

Jaroslav Petr, 4/2011

Nabídneme vám poněkud netypický pohled na problematiku depresí – dva američtí psychiatři publikovali v odborném tisku názor, že jde vlastně o adaptační mechanismus a že není třeba vše, co souvisí s duševní depresí, jednoznačně zavrhnout.

< Novější články Starší články >

Co je v dnešní době důležitější, než vzdělání? Moderní časopis určený všem rodičům dětí školou povinných a jejich učitelům přináší aktuální informace ze světa školství, rady, tipy a zkušenosti. Na svých stránkách vyvolává diskuzi s odborníky i s veřejností na polemická témata. V každém čísle najdete rozhovor se zajímavými lidmi, kteří mají ke školství skutečně co říci. Rodina a škola pomáhá najít správnou volbu pro vzdělání další generace.