Online archiv

Naši budoucí prvňáčci mají velkou výhodu, protože školní prostředí dobře znají. Docházejí do základní školy na kroužek anglického jazyka a počítačový kroužek, občas navštívíme starší kamarády v tělocvičně či na školní zahradě vrámci spolupráce se ŠD, jindy nás škola pozve na divadelní či kouzelnické představení do školní tělocvičny, někdy je tomu naopak a v mateřské škole přivítáme starší kamarády a pedagogy my. Společně jezdíme na různé akce, dodivadla nebo na předplavecký výcvik. Mladší děti tak neztrácejí kontakt se staršími a navíc mají možnost blíže poznat i dospělé, kteří na ně budou čekat u zápisu a později je budou provázet celým školním rokem.Základní škola vždy připravuje zápis pohádkovým způsobem. Loni se děti mohly těšit na pejska a kočičku ze známé Čapkovy knížky. Již před zápisem nám paní učitelka zapůjčila audiokazetu, aby si děti mohly příběh"Jakkočička a pejsek pekli dort"poslechnout. My jsme navíc zapůjčili od jedné maminky i videokazetu s tímto příběhem. O pohádce jsme si povídali, téma rozvinuli dál: co nám chutná, jaké máme chutě.Počátkem února se děti s maminkami a jedním tatínkem sešly v základní škole. Tradičně je doprovázím i já jako zástupce mateřské školy. Na děti čekala pestrá škola zvířátek, která se vesele představila při písničce stejnéhonázvu. Nechyběly ani kostýmy a masky. Postupně děti plnily úkoly se zvířátky v dobré náladě a pohodě. Pejsek a kočička jim dali ochutnat trochu z přísad, které přidali do dortu. Chuťové hádanky byly snadné, nikdo se nemýlil. Pozpívání, rytmizování, hledání barev a tvarů, cvičení, vyplnění úkolů na listu, zvládnutí počítačových hádanek, chytání míče, šněrování desek pro lví klec a nakreslení zvířecí postavy ze zvířecí školy čekal děti i rodičeopravdový dort a dárečky.Již několik let se naše MŠ věnuje spolupráci s pedagogicko-psychologickou poradnou a se speciálním pedagogem. Ještě před zápisem do první třídy projdou děti ve spolupráci s PPP testy školní zralosti, na které navážoupohovory s rodiči na základě hodnocení testů. Tato diagnostika spolu s dalšími hodnoceními a záznamy o dítěti z MŠ pomůže rodičům rozhodnout se o případném odkladu školní docházky. Záznamy MŠ se souhlasem rodičů konzultujeme is pedagogem ze ZŠ.Snažíme se, aby vstup dítěte do první třídy byl v jeho životě šťastným krokem tím správným směrem, což vyžaduje spolupráci MŠ, rodiny, odborníků a ZŠ.Kočičku vytvořila Karolínka Bartejsová, MŠ Trnava.

Uvítala jsem dotazník v Informatoriu 3-8 č. 10/2005 pro ředitelky a vedoucí učitelky MŠ. Těší mě, že je ze strany odborníků zájem o to, jak MŠ fungují, jaké mají potíže, radosti i bolesti. Věřím, že výsledky z ankety budouzveřejněny. Velmi by mě zajímaly. Třeba by byly zajímavé i pro MŠMT. Dnešní mateřské školy mají mnoho neduhů. Na jedné straně nedostatek dětí a snižování úvazků či propouštění. Na straně druhé plné mateřinky na hranicikapacity, kdy učitelky mohou jen těžce docílit individuální práce, prožitků u dětí. Rovněž slučování škol se ve všech případech neukazuje jako optimální a ideální. Stále nejsou legislativně dořešeny kompetence a povinnosti tzv.vedoucích učitelek.Možná jsou podobné dotazníky, zájem odborné i laické veřejnosti a podpora všech zúčastněných cestou ze začarovaného kruhu a posílením morálního kreditu mateřských škol.

Zaujal mě příspěvek Čemu se děti smějí a Respektujme osobnost dítěte v Informatoriu 3-8 č. 7/2005. S dětmi hrajeme fér hru, podle pravidel, snažíme se společně řešit problémy, vysvětlovat, používat modelové situace. Přesto se udětí setkáváme s různými negativními projevy. Objevuje se jistá škodolibost, kdy se děti zasmějí něčemu, co k smíchu opravdu není.Ve chvíli, kdy Terezka rozlila čaj, se dva chlapci začali smát. Většina dětí oznámí stav věci, nabídne pomoc. Kde se špatná vlastnost u dětí vzala? Na vině nejspíš bude vliv televize, počítačových her plných násilí. Častoi v rodině si její členové příliš nepomáhají, v podobných situacích je dítě spíše káráno či dokonce potrestáno.Často se objevuje žalování, zvláště u některých děvčátek. Je třeba rozlišit, zda dítě nesděluje zásadní důležitou informaci či zda se jedná o banalitu. Jedinou možností je učit děti řešit problémové situace, vést je křešení jednoduchých problémů a dodržování pravidel, která platí ve školce pro malé i velké. Nebezpečný může být návyk z domova, kdy zvláště mladší sourozenec žaluje na staršího a vždy u rodičů nachází pochopení a výhody,protože starší přece musí ustoupit a"mít lepší rozum".Používání vulgarismů a nevhodných slov je velmi nepříjemné. V počáteční fázi jsme se rozhodli u menšího chlapce tato slova ignorovat. Vyslovoval je spíše mimoděk, bez návaznosti na konkrétní situaci. Napomínání a výraznáreakce na vulgární slova by u dítěte mohla posílit dojem, že se jedná o slova důležitá a významná, se kterými si ihned získá pozornost. Tento přístup však nepřinesl úspěch. Dítě slova opakovalo stále, dva chlapci se přidali,některé děti s oblibou chodili oznamovat, že chlapec zase říká... Na řadu přišlo vysvětlování, důraznější pravidlo, vysvětlení v kruhu s ostatními dětmi i pohovor s maminkou. I nadále se však používání nevhodných slov občasobjeví.Možnost problémy zdramatizovat a přehrát je jako pohádku či příběh může být úspěšná. Možná se i šašek u nás promění z hodného legračního panáčka na zlobivého kluka, který druhým udělá bolest tím, že použije ošklivé slovo,které umí ublížit a ranit. Děkuji za inspiraci. Raději však budeme, když šašek či jiné pohádkové postavy budou správnými kamarády, kteří umí pomáhat, dělat legraci a zábavu, jsou spravedliví, milí a přátelští. Stejně jako my -velcí i malí lidé z reálného světa.Nakreslilla Terezka Kučerová, MS Husova, Duchcov.

Někdy se zdá, že je malé dítě vůči knihám nešetrné. Kromě nedostatečné zkušenosti hraje roli i nedostatečně vyvinutá jemná motorika a neschopnost dítěte ocenit knihu jako hodnotu.

V Informatoriu 3-8, č. 2/2005 se sešlo několik příspěvků, které měly v podstatě stejný základ (Čarovná slovíčka, Jsou děti připraveny na MŠ, Jak proti šikaně). Zamýšlejí se nad tím, jaké jsou dnešní děti v mateřských školách. Najedné straně dostatečná materiální vybavenost, pestrá nabídka hraček i pomůcek, různé nadstandardní akce a aktivity, vysoká úroveň práce předškolních pedagogů a na druhé straně dítě, které může mít různé obtíže i v tomtovstřícném a materiálně dobře vybaveném prostředí.Mění se společnost, společenské klima i lidé, mění se rodiče a spolu s nimi i děti. Je však nutné zachovat a dodržovat určitá pravidla, zásady slušného chování a jednání vždy, v každé kulturně vyspělé společnosti. Děti byměly být bohaté nejen po stránce vědomostní a dovednostní. Rodič je jistě hrdý, že jeho předškolák zvládá základy práce s PC a vládne jistou slovní zásobou v angličtině, a tak snadno přehlédne, že pro dítě není běžnou věcípoděkovat, poprosit, uklidit si věci, být k druhému ohleduplný.Již při vstupu dítěte do mateřské školy je naprosto zřejmé, kde bylo dítě vedeno k samostatnosti, k zvládání jednoduchých sebeobslužných úkonů a činností. Obutí bačkor, natažení ponožek či svlečení tepláčků před odpočinkemby mělo bez obtíží zvládat již tříleté dítě. Samozřejmě je mnoho úkonů, které malé dítě nezvládne, s těmi mu v mateřské škole rádi pomohou dospělí, čímž ho také učí požádat si o pomoc, pochopit, že mladším a slabším se pomáháapod. Co si však myslet o rodiči, který obléká v šatně šestileté dítě, které za pár měsíců čeká docházka do první třídy? Považuje samostatnost svého dítěte za méně důležitou?Během předškolního věku by se dítě mělo stát v základních věcech samostatné, znalé pravidel zdvořilého chování a jednání, mělo by dokázat jednat rovně, chápat a rozlišit, co je dobré, co je špatné. Mělo by získat důvěru vesvé schopnosti a dovednosti, mělo by se mít rádo, být vyrovnané, pozitivně naladěné. Jen takové dítě bude dále zvládat další nároky v základní škole i v životě. Jen takové dítě bude mít rádo druhé, bude si jich vážit,spolupracovat s nimi, dokáže je požádat o radu či pomoc, nebo naopak samo nezištně pomoci druhému. Právě takové dítě nebude mít potřebu druhému ubližovat, šikanovat.Jak vychovat šťastné a spokojené dítě? Cesta je dlouhá, na jejím začátku stojí rodiče dítěte. Po cestě se k nim přidávají další rádci a pomocníci. Na prvním schůdku stojí mateřská škola. Spolupráce mezi rodinou a mateřskouškolou je tradičně dobrá. Doufejme, že generace dětí si ponesou do života jen to nejlepší, což se pozitivně odrazí i v naší společnosti.

V Informatoriu 3-8 č. 2/2005 je uvedena nabídka pořadů ČT Moudronos a Kostičky. Kostičky jsou určeny pro předškoláky. Postupně programy nahrávám a využívám při řízených aktivitách s dětmi. Chci však upozornit, že cyklusMoudronos, který je určen mladším školákům, je vhodný také pro starší předškoláky. Zábavný klaun s modrým nosem je i pro mladší děti milým průvodcem. Vhodné je, aby program sledovala společně s dětmi i učitelka a méně známépojmy dětem vysvětlila, doplnila.K tématu o našem těle jsme využili díl z cyklu Kostičky i Moudronose. Program přímo vybízí k různým praktickým činnostem a hrám, které se před dětmi objeví. Společně jsme si hráli na sochy, sestavovali obrysy lidských tělz PET víček, obkreslovali se navzájem, porovnávali, měřili, vážili. Kostkáče nebo Moudronose k nám zveme na počátku tematického bloku, aby se děti s tématem seznámily, a postupně navazujeme dalšími aktivitami. Program soblíbenými klauny může také celý blok uzavírat. Děti při jeho sledování živě reagují,"spolupracují"s klauny. Sledování těchto televizních programů považuji za účelné a vhodné doplnění výchovné práce s dětmi.

Ke Dni matek vytvářejí děti k dárku pro maminku i hezké přáníčko. Malé dárky mohou být i praktické, jednoduchá přáníčka jsou originální a vtipná.

Co je to koniklec? Většina malých dětí odpoví, že klec na koně či domeček, ve kterém koníci bydlí. Děti z trnavské mateřské školy však bezpečně vědí, že koniklec je krásná květina.

V určitém věku děti opustí mateřskou školu a zůstanou v ní jejich mladší kamarádi, někdy i sourozenci. Je nutné přerušovat zcela kontakty a vztahy mezi dětmi? Spíše naopak. Kdy ale najít čas na společná setkání předškoláků aškoláků? Odpověď je jednoduchá - v době mimo vyučování - v čase, kdy děti ze ZŠ navštěvují školní družinu. Stačila domluva s paní vychovatelkou a malí i velcí se nepravidelně setkávají k radosti všech. Malí rádi navštěvují svéstarší kamarády a sourozence v ZŠ. Společně si hrajeme na školní zahradě, kde jsou k dispozici průlezky, závěsné houpačky a žebříky. Naposledy nás paní vychovatelka překvapila i tvořením z papíru. Děti si přímo uprostředpřírody mohly vyrobit kočičky a pejsky. Oblíbené je i společné cvičení v tělocvičně ZŠ. Je téměř dojemné sledovat, jak starší kamarádi pomáhají mladším - podávají míčky, přidržují za ruku na překážce, rychle přinášejí pomůcky,staví dráhu pro předškoláky. Oblíbené jsou i společné pohybové hry - třeba s textilním padákem, který přineseme z MŠ. Na oplátku zveme školáky do mateřské školy. Děti se zapojí rády do běžných hrových aktivit - staví zestavebnic, skládají mozaiky, vyzkoušejí sportovní pomůcky - třeba kbelíkové chůdy. Láká je bohatý výběr hraček, které již škola nenabízí. Vrací se opět k oblíbeným hrám z předškolních let. Nedávno nás chlapci ze ZŠ překvapilistavbou bunkru z velkých cihel, Polikarpovovy stavebnice a závěsů. Děvčata si ráda vyzkoušejí tvořivé nápady - naposledy to byli malí strašáčci na špejlích jako zápich do květináčů. Na setkáních se domlouvám s panívychovatelkou těsně před průběhem návštěvy. Nejdůležitější je radost ze setkání, možnost vidět se, být spolu, nenásilně posilovat dětská přátelství a kontakty mezi dětmi. Vždyť během pár měsíců budou nejstarší předškoláciodcházet do ZŠ. Udržení kontaktu se staršími dětmi je pro ně důležité a jistě jim usnadní přechod do základní školy a adaptaci na nové prostředí. Setkání plánujeme pouze rámcově, děti mohou projevit svá přání, nápady, popovídatsi s kamarády, společně tvořit a hrát si. Starší kamarádi nás navštívili před Vánocemi. Společně jsme si hráli s novými hračkami, pohostili jsme kamarády malým občerstvením, zazpívali jsme si koledy a vyzkoušeli vánoční zvyky.Rozkrojili jsme jablíčko, pustili jsme si po vodě skořápkové lodičky. Hezký je i minikarneval, vítání jara či podzimu, které jsme již společně vyzkoušeli. Školáci nás chodí navštěvovat rádi a naše menší děti se na ně těší.Oznámení o návštěvě školáků vždy vyvolá nadšení. Věřím, že vzájemná setkávání jsou přínosem pro malé i velké. Učit se žít s druhými, komunikovat s nimi a společně se radovat je úkol dlouhodobý, ale naplnitelný.