Online archiv

Autor: Mgr. Marie Těthalová

Povinný předškolní ročník a jeho důsledky

Mgr. Marie Těthalová, 1/2016
V září 2017 by děti, kterým již bylo pět let, měly do mateřské školy chodit povinně. Počítá s tím novela školského zákona. Co tato novinka, která v historii našeho školství nemá obdoby, přinese? Co všechno ovlivní? A s jakými případnými problémy a výzvami se školy budou muset potýkat?

Dítě s postižením sluchu v mateřské škole

Mgr. Marie Těthalová, 1/2016
Současný inkluzivní trend, ale i snaha rodičů dětí s postižením své potomky posílat do běžných škol a školek, vedou k tomu, že se i v mateřských školách setkáme s dětmi, které mají za ouškem sluchadlo nebo které mají kochleární implantát.

Speciální pedagog musí umět všechno

Mgr. Marie Těthalová, 1/2016
Milan Valenta z Ústavu speciálněpedagogických studií na PdF Olomouc v našem rozhovoru vzpomínal na lékaře a pedagoga Miroslava Čecha, který speciální pedagogy přirovnává ke šlechtě, jež ovšem musí být nejvzdělanější. Mluvili jsme i o nové publikaci pro speciální pedagogy, která před časem vyšla v nakladatelství Portál.

Novela školského zákona myslí i na inkluzi

Mgr. Marie Těthalová, 1/2016
V prosinci se konal sněm Společnosti pro předškolní výchovu, na kterém právnička Mgr. Pavla Katzová účastníky seznámila s tím, jakou proměnou prošel zásadní legislativní dokument, který ovlivňuje dění v našich školách, tedy školský zákon.

Mozek dvouletých děti je nesmírně plastický

Mgr. Marie Těthalová, 10/2015
MUDR. ZUZANA LUDVÍKOVÁ

ČESKÉ ŠKOLY VSTUPUJÍ DO ÉRY SPOLEČNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

Mgr. Marie Těthalová, 10/2015

Manuálně zručným dětem jde lépe matematika

Mgr. Marie Těthalová, 9/2015
Říká to Mgr. Marie Kordulová, která se zabývá polytechnickou výchovou předškolních dětí . Na semináři, který se konal pod hlavičkou NIDV, mluvila o tom, proč je důležité se s dětmi věnovat různému vyrábění a jak bychom při tom měli postupovat.

Vláda schválila povinný rok školky

Mgr. Marie Těthalová, 8/2015

Jak se vyvíjí dětská řeč

Mgr. Marie Těthalová, 8/2015
K tomu, aby dítě mluvilo správně, aby nejen správně vyslovovalo, ale mělo přiměřenou slovní zásobu a používalo správné tvary slov, je potřeba, aby byla splněna řada předpokladů. Logopedka Mgr. Martina Křivková na svém semináři, který se konal v minulém školním roce v jihlavské pobočce NIDV, uvedla, že nutnými podmínkami pro to, aby se řeč dítěte vyvíjela správně, je nepoškozená centrální nervová soustava, normální intelekt, nepoškozený sluch, vrozená míra nadání pro jazyk a v neposlední řadě přiměřené sociální prostředí. „Vývoj řeči probíhá v jednotlivých stádiích a může v něm dojít k obdobím akcelerace nebo retardace. Některá stádia nemohou být vynechaná, délka jejich trvání může být individuální,“ uvádí Mgr. Křivková, která mi spolu se svou kolegyní z oboru, pražskou klinickou logopedkou Mgr. Markétou Hrubínovou, odpovídala na otázky týkající se dětské řeči. Stádia vývoje řeči se dělí na přípravná stadia a vlastní vývoj řeči. „Přípravná stádia probíhají již v prvním roce života. Patří sem první řečový projev bezprostředně po narození dítěte až do doby, kdy se začíná měnit do melodičtější dětské řečové produkce. Dítě po narození vyjadřuje nelibost na změnu teploty, na pocit hladu. Důležitou součástí tohoto stádia je i sání, žvýkání a cumlání,“ říká Mgr. Křivková. Dodala, že jedním z prvních projevů je primitivní nepodmíněný hlasový reflex - křik. „Po 6. týdnu života dostává křik určité citové zabarvení. Křikem dítě vyjadřuje nejprve nepříjemné pocity a kolem třetího měsíce i pocity příjemné.“ Kolem 8. až 10. týdne života dítěte se objevuje broukání. „Zvuky jsou výsledkem ,hry s mluvidly‘. Nejprve se objevují ty, jež vznikají na rtech a mezi kořenem jazyka a patrem. Tyto skupiny svalů dítě používá i přisání. Zvukový projev dítěte získává postupně melodičnost,“ konstatuje logopedka. Na tuto fázi navazuje etapa pudového žvatlání. „Dítě si hraje s řečovými orgány. Pohyby jsou podobné jako při přijímání potravy a jsou doprovázeny hlasem a zvuky, které dítě vydává, jsou velmi variabilní a nefixují se. Toto stádium vývoje řeči se objevuje i u dětí neslyšících,“ říká Mgr. Martina Křivková. Napodobovací žvatlání, které tvoří další stádium vývoje řeči, přichází mezi 6. až 8. měsícem života. „Na základě napodobování začíná dítě stavět hlásky mateřského jazyka. Jde ovšem jen o napodobování zvuků. Dítě postupně přestává artikulovat zvuky, které ve svém prostředí neslyší, což souvisí se zapojením vědomé sluchové a zrakové kontroly,“ uvádí logopedka. Kolem 10. měsíce věku dítěte pak přichází stádium, na které se všichni rodiče velmi těší, a to porozumění řeči. „Toto období je závislé na mluveném jazyce. Dítě sice nechápe obsah slov, ale reaguje na to, co slyší v asociaci, v konkrétní situaci, která se často opakuje. Obsah rozlišuje podle melodie, přízvuku, zabarvení v hlase mluvícího. Jde o prvosignální úroveň. Dítě ještě samo nemluví, že rozumí, vyjadřuje motorickou reakcí,“ uzavírá Marti na Křivková informace o vývoji řeči dítěte v prvním roce života.

Učitel není nositelem jediné pravdy

Mgr. Marie Těthalová, 8/2015
PHDR. JANA SLEZÁKOVÁ, PH. D.

Usnadníme dětem nástup do školy

Mgr. Marie Těthalová, 8/2015
Co nejlepší start v základní škole. To je v oblasti předškolního vzdělávání cíl nové ministryně školství Kateřiny Valachové. Tento cíl má podle ní být zajištěn pomocí povinného předškolního roku.

Klidná výchova k disciplíně

Mgr. Marie Těthalová, 6/2015
Daniel J. Siegel, Tina Payneová-Brysonová Praha, Triton 2015