Online archiv

Autor: Markéta NachtmanováMŠ

U krmelce

Markéta NachtmanováMŠ, 10/2005
Naše škola je už deset let členem ekologického klubu Tereza.Učíme děti šetrnému poměru k přírodě. Nezapomínáme ani na lesní zvířátka. Začínáme už na podzim. To přijde za dětmi na besedu myslivec a vysvětluje, která zvířátka v lese žijí, čím se živí a hlavně jak jim můžeme prospět apomoci překonat zimní období.A tak sbíráme kaštany, žaludy, bukvice a jiné lesní plody. Ty pak sušíme pro zvířátka.V den návštěvy krmelců si děti přinesou z domova v batůžku pro zvířátka jablka, mrkev, tvrdé pečivo a jiné pochutiny.Na cestu vyrážíme hned po svačině. Cestou si střídavě vyměňujeme role: děti jsou učitelkami a naopak učitelky dětmi. Říkáme si, která cesta je kratší nebo delší, pojmenováváme druhy stromů a keřů, rozlišujeme stopy srnců,zajíců, koček nebo psů. Plížíme se sněhem, skáčeme do závějí, přeskakujeme potůčky. Vysvětlujeme dětem, proč v zimě sněží, kdo sníh vítá (třeba lyžaři, sáňkaři) a komu způsobuje potíže (silničáři, řidiči).Na krmelci se podepíšeme velkými písmeny -MŠ. Děti přemýšlejí, která slova na M nebo Š začínají. Vystoupíme i na kazatelnu, díváme se"dalekohledem"z ruliček papíru a hledáme významné orientační body - kostel,školu, vysoké stromy, pojmenováváme vesnice v nejbližším okolí. Děti jsou šťastné, vypovídané, mají červené tváře. Menší děti povzbudíme a pochválíme, aby zpáteční cestu bez potíží ušly. V šatně se děti o své dojmy dělí srodiči. Doma i ve škole zachycují své zážitky kreslením a malováním. Při obědě se ptají, jestli občerstvení zvířátka našla a jak jim asi chutnalo.

Ptáčci v zimě

Markéta NachtmanováMŠ, 10/2005
V zimních měsících prožívají volně žijící zvířata obtížné období. Platí to i pro ptáky. Teploty zvláště v noci klesají mnohdy hluboko pod nulu, krajina je pokryta sněhem a hledání potravy je velmi omezené. Tuto situaci s dětmirozebereme a hodnotíme.Rozdělíme ptáky na ty, kteří odlétají za sluníčkem, a na ty, kteří u nás zůstávají i přes zimu. Poznáváme je podle obrázků a fotografií rozvěšených po celé třídě. Společně je pojmenujeme, všímáme si jejich typických znaků(barva, velikost), řekneme si, kde žijí a čím se živí. Některé ptáky přiblížíme dětem tím, že si vyslechneme píseň nebo báseň, jindy k lepšímu poznání pomůže hádanka. Výborné jsou i nahrávky ptačí"řeči". Děti usilujío"přetlumočení"do řeči lidské. Známé jsou zvukomalebné čimčarara čim nebo krá krá.Vyjmenujeme pět základních věcí, které ptáci a živočichové k životu potřebují: vodu, vzduch, obydlí, prostor a potravu. Zkoušíme napodobit pohyby ptáků. Poskoky, skoky, pohyb na kladině nebo na skluzavce, imitace letu.Vysvětlíme dětem, že ptáci mají peří a duté kosti, aby jejich hmotnost byla co nejmenší a umožňovala jim létat.Děti představují jednotlivé druhy ptáků, seřadí se podle určeného pořadí ptáků nebo jiných znaků tak, jak uvádí učitelka nebo i děti. Karty ptáků uloží děti do kostky.Pak kostkou házejí, určují, o kterého ptáka jde, vytleskají jeho jméno po slabikách a podle počtu slabik zaujmou pozici na stanovišti 1, 2, 3... Sýkorka letí sesbírat 5 kostek, vrána udělá 4 poskoky apod.Děti kreslí a malují ptáčky, hrají na flétnu, tancem vyjadřují typické ptačí pohyby.Učitelka vyjmenovává, čím se ptáci můžou živit a děti určují, co do krmítka patří a co nikoliv. Jednotlivé druhy potravy rozlišujeme hmatem. Vyrábíme krmení pro ptáčky: Do hrnce vložíme tuk Iva, rozehřejeme, sypeme vše, cosi děti během týdne nanosily - slunečnicová semena, mák, strouhanku, oříšky, vločky, semena tykví, řepky, proso atd. Řádně promícháme. Kelímek od jogurtu na dně propíchneme a provlékneme korálek s provázkem na zavěšení. Kelímeknaplníme směsí. Doprostřed zapíchneme větvičku nebo špejli, aby procházela až na dno kelímku (ptáček se přidržuje). Místo kelímku lze použít šišku. Po roztažení a vypadání semínek ji zaplníme (patláním) směsí. Hezký je ivydlabaný kokos.Když ptáci slétnou na naše zavěšená krmítka, děti stojí u okna a"komentují", jaký je jejich počet, všímají si, jak rychle zobou, jak se pohybují, o jaké ptačí druhy jde apod. Děti vedeme i k tomu, aby o ptácíchmluvili s rodiči a aby měly krmítka i doma. Je vhodné, když děti samy přimějí své rodiče ke zhotovení krmítka a ke krmení ptáků.Naši snahou je, abychom děti vedli ke správnému poměru k živým tvorům, aby děti podle svých sil a možností pomáhaly zvířatům v obtížných životních podmínkách.