Online archiv

Slepičky z kornoutu

„Když na město snížek padá, je tu zima, to mám ráda.“

Bruslařka

O Vánocích mám moc ráda, když sníh k zemi tiše padá, když zem je přikrytá peřinkou a já si hraju s tátou a maminkou.

Slunečnice

Drak z papírových ruliček

HRY PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU

Houpací ptáček Potřebujeme lepenkovou krabici, bílý kreslicí karton, křídy, klovatinu, štětec, lepidlo na papír, nůžky, tužku, tuš, špejle. Nejdříve vyrobíme tělo ptáčka. Bílý kreslicí karton formátu A1 přehneme na polovinu, tužkou si předkreslíme tělo ptáčka a vystřihneme. Přední a zadní díl je spojený v části a hlavy a ocasu. Štětcem namočeným v klovatině kreslíme na tělo ptáčka vzory, můžeme ho též pouze klovatinou pokapat. Práci necháme dobře zaschnout. Po zaschnutí klovatiny nanášíme a roztíráme křídy. Poté práci vymýváme pod tekoucí vodou tak dlouho, dokud není klovatina odstraněná. Necháme uschnout a dokreslíme černou tuší. Nalepíme na rozloženou lepenkovou krabici a vystřihneme. Stříhání lepenkové krabice je poměrně náročný úkon, proto je třeba, aby ho provedly starší děti nebo vychovatelka. Stejným způsobem postupujeme při výrobě křídla. Křídlo z jedné strany nastřihneme, abychom ho mohli nasadit na tělo ptáčka. Hlavu ptáčka též nastřihneme pro zasunutí křídla (viz obrázek). Připravíme si i šablonu, která se velikostí vejde na karton A4. Děti, které nevyrábějí velkého ptáčka z lepenky, si mohou vyrobit malého houpacího ptáčka z kreslicího kartonu. Ozdobí ho pastelkami. Práce s odpadovými materiály - ptáčci z plakátu Potřebujeme reklamní plakáty z obchodu, nůžky, lepidlo, stužku na zavěšení, barevné papíry, černý fix, staré noviny, sešívačku. Pro děti připravíme šablonu. Má tvar vejce - když je přehneme, získáme tělo ptáčka. Tělo ptáčka je vyrobeno ze starých reklamních letáků z obchodu. Výhodou těchto letáků je, že jsou vyrobeny z pevného papíru a mají pěkné barvy. Nevýhoda pak je jejich lesknutí a špatná přilnavost barev. Vystřihneme si tělo ptáčka a přehneme na polovinu. Nastříháme si z barevných papírů barevná brka do ocasu ptáka, oči, červený zobák a vše přilepíme do vnitřní části těla ptáčka. Na jednu polovinu naneseme na kraj lepidlo a přilepíme k druhé části. Uprostřed „břicha“ ponecháme neslepený kraj, kterým budeme vycpávat bříško ptáka starými namačkanými novinami. Tuto část slepíme až po vycpání těla. Na hřbet ptáčka přilepíme nebo přišijeme sešívačkou stuhu na zavěšení. NÁMĚTY K DALŠÍM ČINNOSTEM Poznáváme hlasy ptáků Využijeme možností internetu a pokusíme se vyhledat obrázky našich nejznámějších ptáků i se záznamy zvuku jejich hlasů. Orel v kleci Potřebujeme šátek na zavázání očí. Děti se rozdělí do čtyř skupin. Každá skupina představuje jeden druh ptáků (sýkory, vlaštovky, kosi, vrabci apod.). Postaví se na kraje koberce, popř. na vymezené místo v tělocvičně, na hřišti. Uprostřed koberce stojí dítě se zavázanýma očima (orel) a snaží se z této klece dostat tím, že někoho chytí. Volá: „Vylétají vlaštovky a vrabci.“ Tito vyvolaní ptáčci si tedy musejí vyměnit místa a orel uzavřený mezi nimi se snaží někoho chytit. Podaří-li se mu to, vymění si s ním místo. Výstavka Uděláme si výstavku z obrázku našich ptáčků. Během týdne mohou děti nosit do družiny obrázky ptáků z časopisů, pohlednic, knih. Mohou to být ale i obrázky na oblečení, keramice apod. Pokusíme se sehnat i knížky a leporela s obrázky Josefa Lady, kde jsou i krátké říkanky o ptácích. Dále můžeme využít omalovánky, které si můžeme vymalovat. Využijeme knížek, které děti donesou, a po dobu výstavy si každý den přečteme jednu pohádku z ptačí říše - Kuřátko a obilí od Františka Hrubína, Pohádka ptačí od Karla Čapka z knihy Devatero pohádek atd. Pírko - hra pro dvojice Dvě děti se posadí ke stolu naproti sobě. Uprostřed stolu leží pírko. Foukáním do pírka s ním děti pohybují. Snahou každého hráče je, aby pírko zůstalo na straně soupeře, popř. spadlo na zem na soupeřově straně. Jarní hry dětí Soutěž v malování na chodníku: Vyhlásíme soutěž v malování na chodníku. Budeme potřebovat barevné i bílé křídy. Můžeme dětem zadat téma, na které budou malovat nebo ponechat na jejich fantazii, jaký námět si ke své tvorbě zvolí. Nejlepší obrázky vyberou samy děti tak, že se po skončení soutěže postaví k obrázku, který se jim nejvíce líbí. Cvrnkání kuliček: Na zahradě si uděláme důlek a naučíme se cvrnkat kuličky do důlku.

Beránci S příchodem jara se probouzí příroda, tedy zvířátka i rostliny. Na jaře se rodí většina mláďat a to v přírodě i doma. My si vyrobíme z lepenkových krabic beránka a ovečku. Vyzdobíme si s nimi jarní koutek v družině. Potřebujeme kreslicí karton, anilinové barvy, štětec, misku na vodu, nůžky, lepidlo na papír, tuš, zmizík, tužku, mycí houbu, pro každého beránka (ovečku) lepenkovou krabici na tělo, dvě menší krabice na nohy, jednu menší krabici na krk a rovnou desku z lepenkové krabice na hlavu. Nejdříve si připravíme kreslicí karton, kterým polepíme krabice, z nichž vyrobíme části těla beránka. Na karton nanášíme pomocí houby vodu, do které zapouštíme anilinové barvy, v našem případě odstíny modré. Až karton uschne, nakreslíme na něj zmizíkem kudrnatou vlnu - my jsme k výtvarnému vyjádření použili spirálky. Polepíme lepenkovou krabici představující tělo. Pomalovaný karton nalepíme na krabici tak, aby v části představující břicho beránka byl delší než použitá krabice. Tento karton pak zastřihneme do obloučků. Dále pak polepíme krabice, které použijeme na krk a nohy. Nohy dokreslíme tuší a domalujeme kopýtka. Na zadní straně krabice představující tělo přilepíme ocásek. Vyrobíme ho ze zbytku kartonu pomalovaného anilinovými barvami. Karton nastřiháme na 1 cm široké proužky, které na tužce natočíme do spirálek a přilepíme k tělu. Hlava beránka (ovečky): na lepenkovou desku nalepíme z obou stran bílý karton. Barvami namalujeme hlavu beránka nebo ovečky. Vystřihneme a přilepíme na krk. Hrátky se zvířátky Pexeso: Zahrajeme si stolní pexeso se zvířátky. Vždy když otočíme kartičku, snažíme se správně pojmenovat zvířátko na obrázku. Živé pexeso: Dvě děti, které budou proti sobě soutěžit, odejdou z místnosti, aby nevěděly, jaké páry budou tvořit pexeso. Děti, které zůstaly v družině, vytvoří páry. Každý pár si domluví nějaký pohyb, nebo zvuk, který bude symbolizovat nějaké zvíře. Jeden pár dělá medvěda a bude tedy při vyvolání bručet jako medvěd; jiný pár dělá kočičku - bude se tedy při vyvolání protahovat a mňoukat jako kočka a podobně. Děti se promíchají. Zavoláme do družiny soutěžící dvojici. Soutěžící střídavě vyvolávají vždy dvě děti, které mu předvedou smluvený pohyb nebo zvuk. Úkolem soutěžících je najít co nejvíc shodných dvojic. Platí stejná pravidla jako při stolním pexesu. Malované zvířecí hádanky: Potřebujeme kartičky se jmény zvířat, stopky. Jedná se soutěž pro týmy. Děti se rozdělí do týmů. Každý tým vyšle jednoho svého člena kreslit. Ten si od vedoucího hry vytáhne kartičku, na které je napsáno jméno zvířete. Jeho úkolem je do 20 vteřin toto zvíře nakreslit a úkolem jeho družstva je do 15 vteřin toto zvíře poznat. Časové limity upravíme podle věku dětí. Týmy se střídají až do vyčerpání kartiček. Které družstvo poznalo více zvířat, vyhrává. Závody pro skokany: Vedoucí hry vytyčí například kuželkami start a cíl. Úkolem soutěžících je překonat dráhu co nejmenším počtem skoků snožmo. Nesoutěžíme na čas. Můžeme soutěž připravit pro jednotlivce, nebo pro týmy. V případě soutěže pro týmy se sečte počet skoků všech členů týmu dohromady. Který tým má nejméně skoků, vyhrává. Had: Vyznačíme start a cíl. Děti vytvoří týmy. Postaví se do zástupu za sebe. První z týmu si dá ruce do pasu. Každý další soutěžící v zástupu chytí soutěžícího před sebou za pas. Na znamení začnou utíkat k metě. Pokud se had roztrhne, musí se vrátit na start a začít znovu. Který had bude v cíli první? Hbitá kočka: Jedná se o soutěž pro týmy. Židle postavíme za sebou do řady ve vzdálenosti asi 50 cm od sebe. Úkolem soutěžících je co nejrychleji zdolat židle tak, že jednu židli podlezou a druhou přelezou. Počet židlí zvolíme přiměřeně k věku dětí a velikosti hrací plochy. Myslím si zvířátko: Vedoucí hry si v duchu myslí nějaké zvířátko. Úkolem soutěžících je zjistit jaké. Děti to zjišťují tím způsobem, že vedoucímu hry pokládají otázky. Otázky mohou být formované pouze tak, aby se na ně dalo odpovídat slovy ano, ne, nevím. Děti se nemohou zeptat: „Jakou barvu má?“, ale otázku musí položit takto: „Má to zvířátko hnědou barvu?“ Kdo pozná, o jaké zvířete jedná, v příští hře si myslí zvířátko.

Šašek nechybí na žádném karnevalu Dříve než uspořádáme karneval, ozdobíme si družinu obrázkem šaška. Potřebujeme k tomu lepenkovou krabici, tužku, temperové barvy, klovatinu, štětce, misku na vodu, nůžky, staré knoflíky, tkaničky, pastelky. Použijeme jednu část lepenkové krabice – dostatečně velkou, abychom na ni mohli obkreslit postavu jednoho z dětí. Šašek má velké volné kalhoty i košili a velké boty. Proto mu je k obkreslené siluetě dokreslíme pastelkami. Vybereme nejzdařilejší obrys oblečení a postavu vystřihneme. Šaška pomalujeme temperovými barvami. Na košili mu uděláme puntíky z temperové barvy smíchané s klovatinou. Do těchto puntíků nalepíme na ozdobu knoflíky. V botách pomocí nůžek uděláme dírky a protáhneme jimi tkaničky. Obrázkem si ozdobíme zeď v družině. Obrázek šaška z nalepovaného kartonu Potřebujeme bílý karton, lepidlo na papír, temperovou barvu, gázu (případně jiný kousek látky), provázek na stažení gázy, desku na rozetření barvy, razidla na papír, nůžky. Z bílého kartonu vystřihujeme postupně obličej a klobouk šaška a přilepujeme je na karton. Některé části obličeje se tvoří z několika vrstev kartonu – například oči, pusa. Můžeme také vyzkoušet vystříhat různé části šaška z papíru s rozdílnou strukturou povrchu. Pozadí za šaškem ozdobíme nalepením tvarů z papírových razidel – v našem případě hvězdiček. Na nanášení barvy si připravíme gázu – zmačkáme ji do tvaru koule, kuličku položíme na čtverec z gázy, zvedneme cípy čtverce a svážeme je nad kuličkou provázkem. Temperovou barvu vytlačíme na plastovou desku. Barvu neředíme vodou. Namočíme do ní kuličku z gázy, barvu rozetřeme po desce, abychom na gáze neměli velkou vrstvu barvy, a poťukáváním na nalepeném šaškovi postupně zvýrazňujeme jeho kontury. Tancování pod tyčkou Potřebujeme tyčku dlouhou asi dva metry. Tyčku drží dvě stejně vysoké děti. Úkolem tanečníků je protancovat (podejít, podlézt) pod tyčkou, aniž by se jí dotkli. Pokud se tyčky tanečníci dotknou nějakou částí svého těla, vypadávají ze hry. Nejdříve drží děti tyčku ve vzpažených rukou nad hlavou. Protančí pod ní vždy všechny děti. Poté tyčku dáme o něco níže. Děti, které ji drží, si ji přidržují na hlavě, potom na ramenou, ve výšce loktů, pasu, v půli stehen, ve výšce kolenou. Podaří se některým dětem podlézt tyčku i v této výšce? Hry a soutěže s balonky Potřebujeme nafukovací balonky a provázek na zavázání balonků. Tanec s balonky: Pustíme hudbu a při tancování si pinkáme balonky. Obměna – soutěž pro skupiny: děti se rozdělí do skupin. Každá skupina dostane balonek určité barvy. Pustíme hudbu a při tancování pinkáme do balonku. Podaří se nějaké skupině udržet balonek ve vzduchu až do konce písničky? Obměna – soutěž pro jednotlivce: pokus se ve vzduchu udržet pinkáním co nejdéle dva, tři nebo čtyři balonky. Nafukování balonků: Komu se podaří nafouknout balonek tak, aby mu co nejdříve prasknul? Štafeta s nafouklými balonky: Potřebujeme kuželky, balonky, provázky. Soutěž je určena pro družstva. Před zahájením karnevalu si balonky nafoukneme. Na chodbě nebo na koberci vytyčíme dráhu z kuželek. Úkolem soutěžících je projít co nejrychleji dráhou a pinkat přitom balonkem. Děti projdou dráhu a pinknutím balonek předají dalšímu soutěžícímu z družstva. Balonek nesmí spadnout na zem, jinak se soutěžící musí vrátit na start. Kterému družstvu se podaří projít dráhu rychleji? Malování na balonek. Potřebujeme lihové fixy. Každé dítě si nafoukne svůj balonek a nakreslí si na něj fixem obličej šaška nebo nějaké pohádkové postavy. Balonek si odnese z karnevalu domů.

Zima na roletě Potřebujeme látkovou okenní roletu, temperové barvy, misku na vodu, štětce, lepenkovou krabici, provázek, šablonu hvězdy, fáčovinu, nůžky, lepidlo na textil, tužku, provázek. Nejdříve si připravíme barevný podklad – natíráme štětcem roletu temperovými barvami různých modrých odstínů. V malém množství používáme barvy červených odstínů, jež představují mrazík, který nás štípe. Na tento podklad kreslíme zimu – stromy, domky, vločky, zvířátka, děti atd. Závěje sněhu zobrazíme přilepením pruhu látky z fáčoviny, kterou můžeme tónovat růžovou barvou. Na roletu otiskujeme dlaně natřené temperovou barvou. Výroba provázkových hvězdiček: na lepenkovou krabici si podle připravené šablony nakreslíme hvězdy, které vystřihneme. Omotáváme je provázkem. V misce si rozmícháme temperovou barvu – smícháme bílou a modrou s nepatrným množstvím zelené. Tuto barvu nanášíme štětcem na provázek. Po zaschnutí přilepíme vločky lepidlem na textil. Lze je také z rubové strany přichytit spínacím špendlíkem. Náměty na činnosti na zahradě Kreslíme do sněhu. Kreslíme dřívkem obrázky do čerstvě napadaného sněhu. Stavíme iglú – využijeme hromady sněhu na zahradě, která tam zůstala po odklízení sněhu. Závody na saních – jeden žák se posadí na saně a dvě děti ho táhnou po rovince na zahradě. Která trojice bude nejrychlejší? Uválej kouli. Děti se rozdělí do skupin. Které skupině se podaří uválet největší sněhovou kouli? Kdo postaví nejhezčího sněhuláka? Hod na cíl. Na velkou kouli, kterou děti uválely, postavíme plastovou kuželku. Komu se podaří ji shodit sněhovou koulí? Zachraňme turisty z laviny. Tuto hru hrajeme na již prošlapaném sněhu. Použijeme plastové kuželky, které budou představovat turisty zasažené lavinou. Kuželky poschováváme na zahradě do sněhu. Děti hledají kuželky. Komu se podaří zachránit nejvíce turistů zasypaných lavinou? Náměty na činnosti ve školní družině Poslechneme si písničku od Jaromíra Nohavici – Grónská písnička. Naučíme se ji zpívat. Vyrobíme si závěs z papírových vloček. Z papíru vystřihujeme vločky. Vločkami protahujeme bílou tenkou stužku. Konec stužky připevníme izolepou na okno. Ze stužek s vločkami vytvoříme na okně závěs. Malujeme křídou zimu na okno: Den před zamýšlenou činností si připravíme pastu na malování. Nastrouháme bílou školní křídu, zalijeme ji vodou a občas promícháme. Obrázek malujeme štětcem. Můžeme ho dozdobit vločkami vystřiženými z papíru. Pokus se sněhem: Zavařovací sklenici naplníme po vrch sněhem. Sbíráme čistý sníh. Upěchujeme. Bude sklenice po roztání ledu plná vody? Je voda čistá, nebo jsou na dně sklenice špinavé usazeniny? Kdo to ví, odpoví. Vědomostní soutěž pro družstva: Děti rozdělíme na dvě stejně početná družstva. Každé družstvo vytvoří řadu. Družstva si sednou zády k sobě. Vedoucí hry pokládá otázky. Odpovídají všechny děti najednou tak, že kdo chce odpovědět „ano“, postaví se. Kdo chce odpovědět „ne“, zůstává sedět. Vedoucí hry vždy po otázce spočítá správné odpovědi a zapíše je. Po zapsání bodů si vždy řekneme správnou odpověď. (Příklady otázek: Jsou prosinec, leden, únor zimní měsíce? Je poslední den v roce Silvestr? Šestého ledna je svátek Tří králů. Jmenují se Kašpárek, Melichar a Baltazar? Můžeme v zimě vidět v naší přírodě vlaštovku? Zůstává na vrcholcích vysokých hor sníh i v létě? Je první zimní den podle kalendáře 24. prosinec? Spí v zimě ježek? V pohádce O dvanácti měsíčkách se dívka, která šla v zimě do lesa pro jahody, jmenovala Anuška? Odlétá sýkorka na zimu do teplých krajin? Listnaté stromy na zimu opadávají. Ztrácí některý jehličnatý strom jehličí?) Papírová bitva: Potřebujeme papírové koule vyrobené z namačkaných novin. Děti se rozdělí na dvě družstva. Každé družstvo má stejný počet papírových koulí. Děti se postaví na koberec, který nataženým švihadlem rozdělíme na poloviny. Na smluvené znamení začnou děti po sobě házet papírové koule. Sbírají koule, které k nim naházely děti z druhého družstva a hází je zpět soupeřovi do jeho pole. Když vedoucí hry ukončí bitvu, spočítají se koule, které má každé družstvo na svém poli. Kdo jich má méně, vyhrává.

Obrázek draka Potřebujeme tři kreslicí kartony bílé barvy, anilinové barvy, bramborový škrob, štětec, nůžky, bílou lepicí pastu, tužku, razidla na papír, zmizík, misku s vodou, molitanovou houbičku a barevné papíry. Na první karton namalujeme obláček. Škrob uvaříme podle návodu na krabičce a necháme ho vystydnout. Pak jej obarvíme temperovými barvami nebo barvou Duha. Můžeme použít i anilinové barvy. Škrob naneseme na papír a prsty malujeme mráčky. Lze použít i hřebeny apod. Z druhého kartonu vytvoříme podklad pro nalepení vystřiženého draka. Na kreslicí karton naneseme z misky houbičkou nebo pomocí většího štětce vodu tak, aby výkres byl hodně vlhký. Štětec namáčíme do anilinových barev a tvoříme do mokrého podkladu skvrny, které se do sebe zapouštějí. Vybíráme barvy, které patří k podzimu – červená, hnědá, žlutá, oranžová ale i trošku zelené atd. Necháme zaschnout. A nakonec vytvoříme dráčka. Na bílý kreslicí karton si načrtneme obrázek draka. Nejdříve vystřihneme hlavu draka a nalepíme ji na druhý karton pomalovaný anilinovými barvami. Postupně přilepujeme oči, pusu atd. Když je celá hlava nalepená na podkladu, vystřihneme ji a nalepíme na modrý mráček. Dále budeme přidělávat ocas. Můžeme si ho vystřihnout z bílého kartonu nebo barevného papíru, popř. ze zbytku kartonu pomalovaného anilinovými barvami. Stejně tak i mašličky na ocásek. Dráčka můžeme ozdobit pomocí razidel na papír, popřípadě použít k dokreslení zmizík. A protože podzim je plný krásných barev, využijeme zbytky druhého kartonu, nastříháme si několik kousků a polepíme mráček kolem draka. Pokud máme razidla na papír ve tvaru listů, narazíme si lístečky a přilepíme kolem dráčka. Dračí hra Potřebujeme deku nebo čtverec látky z tenčího materiálu (aby se nám v průběhu hry dobře skládala), CD přehrávač a CD s písničkami z pohádek. Na koberec položíme deku, která představuje zámek. V okolí království se potuluje drak, který chce zámek a jeho obyvatele zničit. Našim úkolem je zachránit se před ním a to tak, že při povelu „drak“ se ukryjeme na zámku-dece. Vedoucí hry pustí hudbu s písničkami z dětských pohádek. Děti tancují okolo zámku a zpívají si. Vedoucí hry vypíná v průběhu hry hudbu. Pokud zvolá „drak!“, děti vstoupí na zámekdeku, kde jsou před drakem v bezpečí. Pokud se někdo na deku nevešel, vypadává ze hry. Pokud vedoucí hry vypne hudbu a zvolá jméno nějaké pohádkové bytosti, děti nesmějí vstoupit na území zámku. Pokud tak udělají, vypadávají ze hry. Pokud vedoucí hry vypne hudbu a zvolá „přilétá čarodějnice“, děti se rozutečou po místnosti a schovají se v prostoru družiny tak, aby je vedoucí hry neviděl z místa, kde stojí. Pokud někoho uvidí, vypadává ze hry. Když zvolá „čarodějnice odlétá“, mohou se děti vrátit k zámku. Po každém vypnutí hudby, dříve než pustíme opět písničky, se území zámku-deky zmenšuje tím, že část deky přeložíme, protože toto území již obsadil drak. Opět pustíme hudbu. Vyhrávají poslední dvě děti, kterým se podařilo udržet se na zbývajícím prostoru deky. Obvykle končíme hru, když deka má velikost asi 30 × 30 cm. Před zahájením hry vysvětlíme dětem, jak je důležité v průběhu hry, když se území zámku zmenšuje, vzájemně si pomáhat a podržet se, aby se nás na území zámku vešlo co nejvíce. Náměty na další činnosti Výraz „drak“ nepoužíváme jen pro draka na obloze, ale i pro pohádkovou bytost. Jaký je drak v pohádkách? V průběhu týdne přinášíme do družiny knížky s pohádkami o dracích. Každý den si jednu přečteme a podíváme se na ilustrace draků. Čteme pohádky o zlém drakovi, ale i o líném, hodném atd. Zkusíme si vymyslet jméno pro pohádkového draka a povídáme si o tom, jací draci v pohádkách byli, které vlastnosti se nám na nich líbily a které ne a proč? Také vymyslíme jméno pro dráčka, kterého jsme vyrobili.