RODIČE Náš syn patří mezi tři nejlepší žáky ve třídě, takže moc neváháme, jestli to zkusit. Máme už vybranou i školu, kam chodí jeho kamarádi a starší příbuzní. Při výběru pro nás byla důležitá také dojezdová vzdálenost, výborné kurikulum a křesťanské zaměření školy. Gábina, Praha
Vyměnit druhý stupeň základní školy za víceleté gymnázium má své významné výhody, ale také rizika. Nižší ročníky víceletých gymnázií kladou na děti vyšší studijní nároky, než kdyby zůstaly v základní škole. Logicky můžeme odvodit, že jsou určeny hlavně pro nadané, studijně zaměřené žáky. Obvykle se na ně ovšem hlásí i ti, kteří jsou ve svých třídách jen lehce nadprůměrní či průměrní - z rodičovského pohledu stačí, že jejich potomek zatím s učivem „základky“ nijak divoce nebojoval.
ACH, TEN PEĎÁK…
Veronika Válková, 7/2013
Stává se to každý podzim. Zhruba v září se začínají rojit praktikanti. Obíhají školy různých typů, fakultní i nefakultní, základní i střední, a domlouvají si praxe. Na říjen. Jsou to studenti pátých ročníků pedagogických fakult a jejich povinností je odučit dvacet hodin.
Než se člověk stane pěstounem, trvá to nějakou dobu. V jejím průběhu se dostává do kontaktu s dalšími pěstouny či osvojiteli, takže oblast náhradní rodinné péče začne vnímat téměř jako normu. Teprve skutečný život s pěstounským dítětem mu ukáže, že u nás v Česku je pěstounství vnímáno jako skutečná rarita a málokdo měl možnost se s pěstouny či dětmi v pěstounské péči vůbec setkat.
Pedagogové se čím dál častěji setkávají s žáky, kteří „mají dvě maminky a dva tatínky“. Jak k těmto dětem přistupovat? Co říci jejich spolužákům? Je lepší ve výuce raději vynechat téma rodiny, aby dítě nebylo vystaveno zátěži? Budeme spolupracovat s pěstouny, nebo s biologickými rodiči? To jsou nejčastější otázky pedagogů, kteří učí dítě z pěstounské rodiny.
Je ctižádostivá, je tvořivá, je odvážná i zranitelná, je svá. Žena, která by se jistě uplatnila i mimo školství, ale byla by to pro nás pro všechny škoda.
Na otázku „Co vás ve školství nejvíce trápí?“ odpovídali učitelé v průzkumu společnosti EduIn nejčastěji takto: samotný systém školství, politické aspekty, legislativa. To vše je důsledkem nekoncepčnosti, stálých změn. - Není divu. Od roku 1989, tedy za necelých 24 let, se vystřídalo v čele ministerstva školství 16 lidí. Křeslo většinou zbývá na koaliční partnery, čímž se dává najevo, že jde o resort méně důležitý. Pouze dva ministři se udrželi v křesle celé volební období. Osm z ministrů nevydrželo v křesle ani jeden rok. Ti ostatní tam pobyli od jednoho měsíce do tří let.
TÝDEN PRO INKLUZI
Michaela Němcová, 7/2013
Akci pořádá o. s. Rytmus a o. p. s. Člověk v tísni od 4. do 10. listopadu 2013. Přihlaste se k myšlenkám a hodnotám inkluze a připojte se vlastní aktivitou nebo programem zaměřeným na zapojování žáků se znevýhodněním do škol hlavního vzdělávacího proudu.
ROZHOVOR SE SOCHAŘEM PETREM VÁŇOU O PRÁCI S DĚTMI
Děti se učí ve škole i mimo školu mnoho důležitého, přesto se často v jejich životě vyskytne situace, kdy nevědí, co dělat, nevědí, kam jít, mnohdy nevědí, co se děje. Mohou to být situace, kdy se rodiče rozvádějí, kdy se stala nehoda, kdy se na letním táboře setkají se špatným zacházením, nebo prostě chvíle, kdy potkají svou první lásku.
SERIÁL JAZYKOVÝCH FEJETONŮ PAVLY LOUCKÉ