Online archiv

Když se objevily reality show, reakce části veřejnosti byly vzrušené. Copak s tím stát nemůže něco udělat? Ozvalo se volání po cenzuře, po zákazu vysílání. Může, nebo nemůže stát v takových případech zakázat vysílání? Odpověď je relativně prostá: v České republice, stejně jako v řadě vyspělých demokratických zemí, nemůže.

Martina Cichá si ve svém článku klade otázku, zda by učitelé s žáky měli diskutovat například o reality show. V této souvislosti jsme položili pár otázek 26leté Terezii Olivové, účastnici pořadu Big Brother TV Nova.

Dalajlámy se kdysi novináři ptali, jak dlouho se denně modlí. Odpověděl, že asi čtyři hodiny. A když viděl jejich pozdvižená obočí, dodal: Myslím si, že to rozhodně není hodně, protože existuje spousta lidí, kteří stejnou a někdy i delší dobu vzývají své „televizní božstvo“. Jak se ale před jeho všudypřítomným „modrým okem“ bránit?

Ani po dlouhých desetiletích odborných výzkumů se diskuse o negativních účincích médií a především televize nepřestaly pohybovat na příliš širokém názorovém spektru s tendencí k extrémním postojům. Hysterické skandalizování a moralizování na jedné straně a přehlíživé bagatelizování na straně druhé k pochopení celé problematiky zcela jistě nepřispívají.

Jedním z humanistických principů je i snaha o sociální integraci postižených. Švédsko má, jak známo, dobře rozvinutý sociální systém, a tím pádem by i integrace postižených měla být na vysoké úrovni. Chtěla jsem se o tom jako studentka oboru psychopedie přesvědčit, a tak jsem v této zemi absolvovala studijně-výzkumný pobyt. Předmětem výzkumu byli především lidé s mentálním postižením. Poznatky jsem získávala prostřednictvím rozhovorů s odborníky i laiky, kteří se angažují v oblasti pomoci dětem či lidem s postižením vůbec.

Šestadvacetiletá Jana Kučerová je profesionálním zdravotním klaunem. Vystudovala JAMU v Brně, zabývá se divadelními a pohybovými workshopy pro děti i dospělé, divadlem s dětmi a pro děti, interaktivním a pouličním divadlem. Jako sestra Sádra (každý zdravotní klaun má nějakou přezdívku) se specializuje na přesné měření pulzu na nose, kouzlení s kelímky a míčky a odemykání doktorské tašky na dálku. Se staršími dětmi a svými kolegy připravuje cirkusové vystoupení. Měsíčně navštíví asi 10 dětských oddělení, celkem jde asi o 130 dětí, většinou ve věku od 1 do 15 let.

Oddělení dětské onkologie vzniklo v Dětské fakultní nemocnici v roce 1998, od roku 2002 se stává Klinikou dětské onkologie (KDO). KDO v současnosti disponuje moderním oddělením, které je tvořeno celkem třemi lůžkovými stanicemi (20 lůžek pro standardní péči, 8 lůžek intenzivní péče a 6 lůžek nově vybudované transplantační jednotky) a ambulantním traktem (2 ambulance a denní stacionář s 5 lůžky). Na KDO Brno jsou přijímány všechny děti od narození do 18 let ze spádové oblasti celé Moravy a Slezska s prokázaným nádorovým onemocněním nebo s podezřením na nádorové onemocnění.

Projekt s názvem „Zůstat v kontaktu - zvýšení kvality vzdělávání dlouhodobě nemocných dětí“ zahájila od 1. září Speciální základní škola při fakultní nemocnici Motol. Hlavním cílem projektu je zvýšení kvality výuky na speciálních školách při nemocnicích s ohledem na poskytnutí hodnotnějšího vzdělání žákům těchto škol, jejich hladké zapojení do vyučovacího procesu na normálních školách a bezproblémový návrat do života po odchodu z nemocnice.

Občas nás může velmi zarazit nekultivovaný projev dětí a mladých lidí. Primitivní vyjadřování plné vulgárních výrazů, chudý slovník nebo věty, které jsou kusé, postrádají smysl, nejsou srozumitelné. Rovněž učitelé si stěžují na vyjadřovací schopnosti žáků. Kde je zakopaný pes?

„Stávající školská legislativa se jeví na první pohled tak, jako by školám a učitelům přinášela nutnou míru autonomie, jak to vyžadují tendence ve vývoji společnosti. Ve výsledku se opak stává pravdou, a dodržování současných školských právních norem dokonce ohrožuje kvalitu českého školství. Proto my, níže podepsaní (...) požadujeme odsunutí termínu, od něhož jsou školy povinny postupovat podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV), minimálně o dva roky (...) a změnu koncepce maturitní zkoušky vypuštěním její společné části.“ Tak zní základní požadavky petice za změnu školského zákona adresované Parlamentu ČR. Tato petice je doprovázena „sesterskou“ peticí, adresovanou ministerstvu školství, která žádá konkrétní změnu platného RVP ZV - především „zredukování a přeformulování závazných očekávaných výstupů“ - tak, aby více odpovídala reálným možnostem žáků a škol.