Učitelem na dobu určitou?
Ing. Vít Berka; -red-, 8/2006
„Ředitel střední školy mi už třetí rok nabízel smlouvu na dobu určitou. Podle zákoníku na to nemá právo a podařilo se mi rozmluvit mu to. A rok předtím se mnou uzavřel smlouvu jen od 1. 9. do 30. 6. s tím, že když mám částečný úvazek, tak mám také méně dnů dovolené, a ty mi nepokryjí celé prázdniny - a přitom jsem se dozvěděl, že třeba během jarních prázdnin si ostatní kolegové brali „studijní volno“, zatímco já jsem čerpal dovolenou. Jeho postup v obou případech mě uvádí do nejistoty. Jak se mám v takové situaci bránit?“ Tolik anonymní dotaz čtenáře. Odpovídá na něj odborník z oblasti práva:
Učím už dvaadvacátým rokem na malé škole v obci s tisícem obyvatel a jsem až fanatický zastánce funkčních novot ve výuce. Loni jsem učila třídu prvňáčků spojených se čtvrťáky. Snažila jsem se vyhovět rodičům (tzn. hlavně maminkám), jak jen to šlo - mj. jsem navrhovala třídní schůzky v cukrárně. A asi to byla chyba. Začala se objevovat kritika: že prý chodím často na vycházky a v lese jsou klíšťata, dávám málo úkolů, hraji si s dětmi na úkor učiva, učím nějak „divně“, že jsem šikanovala jednu prvňačku tím, že jsem si na ni „zasedla“, že mám malou autoritu. Kritizovány byly i některé akce mimo školu, například ohýnek na oslavu přečteného Slabikáře. Měla jsem pocit, že se u maminek začal vyvíjet jakýsi zvláštní vztah, který by se dal stručně vyjádřit větou: „Pojďme zkusit, co ta úča vydrží!“ S paní ředitelkou jsme se snažily vše vysvětlit. Pak mě ovšem jedna z matek slovně napadla na ulici a začala se organizovat schůzka rodičů bez účasti učitelů, která posloužila k „praní špinavého prádla“ mé maličkosti. Psychický tlak byl velký: školní psycholožka mi doporučila kontaktovat Českou školní inspekci. Paní ředitelka za mnou stála po celou dobu konfliktu. Byl na ni vznesen požadavek, abych se dostavila na mimořádnou Radu školy a zodpovídala se ze způsobu své práce. Tato rada byla svolána a vyzněla „do ztracena“. Někteří rodiče se mi pak soukromě omluvili, jiní dosud mlčí. Tento školní rok paní ředitelka pověřila vedením bývalých prvňáků kolegyni. Můžete mým kolegům v podobné situaci poskytnout právní a psychologickou radu? Martina Studzinská
Víte, kolik hodin denně stráví vaše dítě u počítače a kolik u televize? A kolik knih přečte za půlroku? Jistě vás nepřekvapí zjištění, že děti dnes čtou méně a o to více se věnují počítačovým hrám. Jak ukázal letošní průzkum firmy Henkel, někteří čeští školáci tráví čas stále pasivněji.
Nepravidelný Učitelský zpravodaj společnosti Scio otiskl 1. září historicky první rozhovor s prezidentem ČR Václavem Klausem na téma školství a vzdělávání. Se svolením autorů přetiskujeme následující ukázku:
Bylo by jistě velmi ošidné snažit se odpovědět na otázku kurzu českého školství v době, kdy nemáme jistou stabilní vládu. Přesto lze už teď říct, které předpovědi se nenaplní. Rozhodně platí, že žádný z programů politických stran nebude prosazen tak, jak byl před volbami prezentován, protože by ve všech bodech nenašel podporu poslanců při legislativních změnách. Dále je možno konstatovat, že v některých bodech se parlamentní politické síly překvapivě shodují. A právě v nich se dá směr pohybu českého školství přesně určit:
V našich velkých městech už je běžný obrázek, který jsme před pár lety byli zvyklí vídat jen v amerických filmech. Maminka veze dítě do školy autem, vysadí ho před vchodem a vrací se domů. Člověk přitom nemusí být odborník, aby si uvědomil, jaký vliv má tento trend na děti, na jejich vývoj.
Pokud dáme za pravdu předpovědím pesimistů, že rodiče mají na výchovu dětí stále méně času, pak jsou na školu kladeny čím dál větší nároky a zahrnují i požadavek naučit dítě společenskému chování. O obecnějších souvislostech propojení etikety a vzdělávání jsme hovořili s Ladislavem Špačkem, který řadu let působil jako pedagog a nyní je známý také jako autor televizního seriálu o společenském chování.