Online archiv

Evropská komise zahájila koncem července veřejné konzultace o ochraně dětí a mládeže před nebezpečími, která mohou číhat v mobilních telefonech. Nejde jen o nečekaně vysoké účty, ale i o riziko zneužití dětí pedofily, o přístupk závadným či přímo nezákonným sdělením či nahrávkám anebo o šikanování a vydírání v podobě šíření kompromitujících zpráv a fotografií, uvedla ČTK. Podle květnového průzkumu agentury Eurobarometer disponuje mobilním telefonem70 procent dvanáctiletých až třináctiletých Evropanů a téměř čtvrtina osmiletých až devítiletých dětí. V ČR má mobilní telefon víc než třetina dětí do 13 let a ve věkové kategorii do 16 let už každé druhé. Mobily jim sloužínejen k telefonování a zasílání textových zpráv, ale také ke stahování her a hudby, k zasílání videonahrávek či k přístupu na internet.

Vzdělávací program elektrárenské společnosti ČEZ pro základní a střední školy navazuje na úspěšnou čtrnáctiletou tradici a v souvislosti se změnami, jimiž tuzemské školství prochází, nabízí novou koncepci, další materiály,náměty pro děti i odborné vzdělávání učitelům fyziky.

Ilona Pešová, Miroslav ŠamalíkGrada, Praha 2006

Za nejefektivnější pro prevenci sociálně patologických jevů považují všechny typy škol podporu mimoškolních aktivit. Účinná je podle nich i prevence v rámci vyučování. Naopak nejméně efektivní jsou podle zástupců škol přednáškya besedy a překvapivě také programy peer aktivistů. Vyplývá to z nedávného šetření Ústavu pro informace ve vzdělávání. Podle něj má naprostá většina škol stanovený minimální preventivní program a na většině pracuje i metodikprevence sociálně patologických jevů. Velmi málo škol ovšem zaměstnává vlastního školního psychologa - nejméně působí na základních školách; na středních a speciálních školách jsou angažováni častěji, i zde však jde jen o 14procent škol. Vliv na to, zda škola zaměstnává školního psychologa, má i její velikost. Psycholog je na každé velké škole s více než 500 žáky, zatímco školy do 100 žáků ho angažují jen naprosto výjimečně.

Přibližně 40 milionů korun získala Univerzita Palackého v Olomouci od státu na popularizaci přírodních věd mezi mladými lidmi. S jejich pomocí se budou olomoučtí vědci snažit v následujících letech zastavit klesající zájemstředoškoláků o chemii, fyziku nebo matematiku. Připravují například přírodovědný tábor nebo další ročníky letní školy chemiků, na které si středoškoláci nejen prohlédnou laboratoře a pracoviště chemiků, ale mohou si ivyzkoušet řadu efektních pokusů. „Zájem o přírodní obory upadá nejen v České republice, ale i v celoevropském měřítku. Nejde ani tak o množství zájemců, těch je obvykle dost, ale o jejich kvalitu, se kterou to už bývá horší.Všeobecně talentovaní středoškoláci si často vybírají spíš humanitní obory. My je potřebujeme přesvědčit, aby přišli i k nám,“ řekl ČTK Libor Kvítek z katedry fyzikální chemie.

Sedmimiliardový projekt Internet do škol, který byl spuštěn roku 2002, měl zajistit, aby každá základní a střední škola v republice měla vybavené počítačové učebny a připojení na internet. To se však nepodařilo - podle loňskéhošetření České školní inspekce projekt ovlivnil výuku žáků jen minimálně. Inspektoři prověřili 31 náhodně vybraných škol a zjistili, že žádná nesplňuje standardy pro výpočetní techniku. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu navícministerstvo školství u tohoto projektu nehospodárně využilo téměř 900 milionů korun.Policie, která případ vyšetřovala, však začátkem prázdnin případ odložila - viníka totiž neodhalila. „Nenašlo se dostatek důkazů, abychom mohli proti někomu zahájit trestní stíhání,“ uvedla v Hospodářských novinách AlenaVokráčková, mluvčí Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality. Publicista Jiří Peterka v této souvislosti na serveru Lupa.cz upozornil, že nejde až tak o zmíněnou částku, která byla nesprávně použita, ne však ukradena.Největší část z údajně prošustrovaných milionů (konkrétně 670 milionů korun) byla totiž v časové tísni způsobené skluzem celého projektem použita na platy učitelů, protože hrozilo, že bude muset být vrácena do státníhorozpočtu. Problém je ale podle Peterky v tom, že stát za své relativně velké peníze dostal „velmi málo muziky“. „Výsledné řešení se prodražilo natolik, že vyšlo jen na část škol, místo na všechny, a také na podstatně kratšídobu, než s jakou s původně počítalo. Také kvantitativní parametry (počty počítačů na školu/žáka, vybavenost těchto počítačů a rychlost připojení) nakonec musely být (diplomaticky řečeno),dosti skromné‘,“ zdůraznil. Projektskončil loni v září, ministerstvo školství však chce v zavádění internetu do škol pokračovat. Do roku 2010 má jít na počítačové vybavení škol miliarda korun ročně.

Mezinárodní titul Ekoškola byl 27. června ve Valdštejnském paláci v Praze slavnostně předán vybraným základním školám u nás (na snímku Vladimíra Brady jsou zástupci ZŠ Vítkov, okres Opava).Do projektu Ekoškola, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Českou republikou, je v současnosti zapojeno 70 škol. O získání mezinárodního titulu pokusilo 20 z nich. Tyto školy musely splnit náročná kritériatýkající se ekologické výchovy a jejího praktického dopadu do provozu školy. Čtrnáct z nich bylo nakonec úspěšných.

Čtvrťáci s vlastní televizí, herní konzolou a počítačem ve svém pokoji mají horší známky z mateřského jazyka, z matematiky i z dílen než jejich vrstevníci. Vyplývá to z rozsáhlé studie kriminologického výzkumného institutu vněmeckém Hannoveru, o které informovala ČTK. Zvlášť negativní důsledky prý mají počítačové hry. „Čím brutálnější je obsah her a čím častěji jsou hrány, tím horší jsou školní výsledky,“ řekl vedoucí studie Christian Pfeiffer.Desetiletí, kteří mají vlastní televizor, sledují třikrát častěji filmy, které jsou kvůli násilnému obsahu přístupné až od 16 nebo 18 let. U patnáctiletých byla zaznamenána souvislost mezi vlastnictvím televizoru a herníkonzole a pozdějšími sklony k násilí. „Překvapilo nás, jak jasné ty výsledky jsou,“ řekl Pfeiffer. Ke sklonům k násilnickému chování ovšem přispívá kombinace řady dalších faktorů - „nesprávní“ kamarádi, nevhodný typ školy anásilí v rodině, nejvíc rozhodující je však stupeň vzdělání rodičů.

Úkolem školy není jenom zprostředkovávat informace, ale má děti také vychovávat. Učitel se však musí naučit přemýšlet nad každým slovem, které žákovi řekne. Jeho moc nad ním je totiž větší, než si mnohdy myslí, tvrdí známýdětský psycholog Jaroslav Šturma.Jaroslav Šturma: Když učitel dá žákovi nálepku (hloupý, nebo naopak snaživý), vytváří podmínky pro to, aby se žák takovým opravdu stal.

Britský expert v oblasti vzdělávání Tony Sewell soudí, že přílišná feminizace školství škodí chlapcům, kteří zaostávají při zkouškách a na trhu práce. Školy podle něj nyní prosazují kvality spojené s dívkami, tedy metodickoupráci a pozornost při vyučování, a zanedbávají kvality spíše chlapecké, tedy soutěživost a snahu vést. Podle Sewella, který sám řídí školu, vede feminizace nejen k tomu, že chlapci ztrácejí o výuku a zkoušky zájem, ale dokoncev některých případech i k vytváření pouličních gangů, kde si hoši uvolňují svou frustrovanou mužskou stránku. Nápravou by podle něj byla změna metodiky zkoušek a výuky s větším důrazem na činnost venku a na dobrodružství.Zejména na první stupeň by mělo být také přijato víc učitelů. „V 50. letech (minulého století) jsme se dali do boje s patriarchátem minulosti a správně jsme řekli, že tento svět nepatří mužům. Ale z vaničky jsme s vodou vylilii chlapce,“ řekl Sewell podle zprávy ČTK. Podle docentky Bethan Marshallové, která přednáší o školských systémech na londýnské King‘s College, ale naopak dnešní školství značně znevýhodňuje dívky. „Říká se jim, že pokud budouposlušné a budou tvrdě pracovat, povede se jim dobře. Ale na pracovišti tomu tak není. Přestože mají chlapci horší výsledky u zkoušek, jsou lépe placeni v zaměstnání,“ připomněla.