Online archiv

Peter Gray, zabývající se vývojovou psychologií na Boston College, na svém blogu reaguje na knihu Daniela T. Willinghama „Why don’t students like school“ (Proč studenti nemají rádi školu, pozn. red.). Kniha se zabývá rozporem mezi nechutí mnoha dětí navštěvovat školu a přístupem, který běžná škola volí. Willingham se snaží ukázat, kde je problém.

Ministerstvo školství potřebuje ušetřit čtyři miliardy korun, které má dát základním a středním školám na platy učitelů, kterým to vláda slíbila. Kde na to vzít? Vláda začala dalším škrtáním v platech u nepedagogických pracovníků a zrušením pastelkovného. Bude mít zrušení pastelkovného nějaký sociální dopad?

Velmi nás těší, že následující zprávu si mohli přečíst čtenáři týdeníku Profit a webů www.ceskaskola.cz, www.eduin.cz či www.aktulalnizpravy.cz.

Metodu kritického čtení si obvykle spojíme s výukou humanitních předmětů. Dokážeme si představit, že rozebíráme historické texty či díla literátů. Jak ale tyto metody využít v exaktních předmětech? Vyzkoušeli jsme si je s učiteli na tématu Objevy Edisona a byli jsme mile překvapeni výsledkem. „Učení“ může být pouhým časem stráveným ve škole, jakkoli, resp. i čímkoli stráveným. „Učení“ ale může být i poznáváním, které přináší radost a potěšení z dobrodružných objevů.

V minulém čísle Rodiny a školy psala Radka Kvačková o tom, že stýskání dětí je normálním jevem a školy v přírodě mohou být pro mnohé školou povinné utrpením. Jak to udělat, aby si děti pobyt se školou užily a netrápily se?

Dnešní schůzku na ZŠ Bílá jsem si domluvila s paní ředitelkou Májou Biherelovou. Přemýšlela jsem, odkud je mi povědomá, a při vstupu do jídelny jsem si pomyslela, že i tuto paní kuchařku odněkud znám. A opravdu, moje domněnky mi potvrdila vedoucí školní jídelny, velmi sympatická paní Iva Lišková. Školní jídelna byla v televizi v pořadu „Ano, šéfe!“ a já zrovna tento díl, kde si jídelna vedla velice dobře, sledovala.

V rámci literatury o výchově a vzdělávání zapomínáme na staré klasiky vlastní literatury. Při otevření knihy rozhovorů Karla Čapka s prvorepublikovým prezidentem Masarykem se snad každý pozastaví nad moudrostí a nadčasovostí Masarykových myšlenek v rámci výchovy i nad naší vlastní neschopností je realizovat.

Proč jste si (ne)zvolili spolupráci se společností Eurest pro vaši školní jídelnu? Zeptali jsme se ředitelů škol.

Už delší dobu se v České republice řeší, proč řada romských dětí selhává ve školském vzdělávacím systému. Velké procento těchto dětí má stanovenou diagnózu lehké mentální retardace a navštěvuje základní školu praktickou. S tím nutně souvisí i problematika diagnostiky těchto dětí v poradenských pracovištích. Nezbytnou podmínkou stanovení diagnózy lehké mentální retardace je psychologické vyšetření, jehož zpravidla nejdůležitější součástí je inteligenční test. Analýza se věnuje jednomu z těchto testů a předkládá možné odpovědi na otázku, zda nejsou romské sociálně vyloučené děti testem znevýhodněny, a pokud ano, jakým způsobem.

Doba bezduchého biflování je, doufejme, dávno za námi. Po žácích a studentech už chceme něco jiného – samostatné, kritické myšlení. Ale dokážou to? A můžeme jim v tom nějak pomoci?